Volit je pro Čechy těžší než pro jiné. Voličský průkaz řeší jen něco, hlasovat na dálku možné není

Radek Dragoun Radek Dragoun
15. 10. 2017 15:03
Někdy i stovky kilometrů se budou muset vydat Češi v zahraničí, budou-li chtít v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny odevzdat hlas své straně. Jediným způsobem, jak volit za hranicemi republiky, je osobně se dostavit na ambasádu nebo konzulát. Výraznou pomocí by pro ně bylo zavedení korespondenčního hlasování, to se však v Česku nedaří už léta prosadit. Jedinou možností, jak nevolit v předem dané volební místnosti, tak zůstávají voličské průkazy. I k jejich zařízení je však si potřeba vyhradit čas na nutné papírování.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Dvacetiletá studentka medicíny Karolína má letos poprvé možnost volit své zástupce do Poslanecké sněmovny. Ačkoliv cítí povinnost se voleb zúčastnit, stále ještě vážně uvažuje o tom, jestli skutečně hodí svůj hlas do volební urny. Během školního roku bydlí po drtivou většinu času na koleji v Praze a vracet se na víkend do rodného Třince, kde má nahlášené trvalé bydliště, se jí příliš nechce.

"Musela bych jet v pátek večer domů, v sobotu odvolit a hned se zase vracet kvůli brigádě," vysvětluje budoucí lékařka. Podobné dilema jako studentka Karolína řeší i další, kteří víkendy netráví v místě svého bydliště, ale třeba na chatě či chalupě.

České zákony sice umožňují lidem volit kdekoliv v republice prostřednictvím voličského průkazu, musí si ho však dostatečně dopředu zařídit na úřadech. "Běhat po úřadech se mi taky příliš nechce, ale stále to je asi ta lepší varianta," dodává studentka Karolína.

Dostavit se na úřad sice není nutné, i tak vyřízení průkazu nějaký čas zabere. Pokud zájemce o průkaz nestíhá dorazit na úřad během úředních hodiny, může poslat žádost poštou. K tomu ale zase potřebuje ověřený podpis. Navíc informace o tom, jak má taková žádost vypadat, na stránkách dotčených institucí chybí.

Pomocnou ruku voličům proto nabídla iniciativa Hlídač státu, která potřebnou žádost po vyplnění všech potřebných údajů do dvou minut vygeneruje. Bez datové schránky ale stejně volič potřebuje získat ověřený podpis.

Do kdy je možné si vyřídit voličský průkaz?

Záleží, jakou formou si budou lidé o voličský průkaz žádat. Pokud se osobně dostavíte na obecní úřad, máte čas do 18. října do 16:00. Jen dejte pozor na úřední hodiny. 

Na úřad samozřejmě nemusíte osobně. Žádost s ověřeným podpisem stačí na úřad zaslat nebo použít datovou schránku. Vše však musí úřad dostat do 13. října

Voličský průkaz si můžete po jeho zhotovení vyzvednout na obecním úřadě nebo tím pověřit kohokoliv jiného, koho zplnomocníte. Na plné moci musí být úředně ověřený podpis. Případně je možné si nechat voličský průkaz zaslat na libovolnou adresu. 

Ještě o něco dále tak zašli piráti, kteří nabízeli v univerzitních městech, že celý proces žádání o voličský průkaz sami zařídí. Mířili především na studenty, kteří se podobně jako Karolína z úvodu článku s takovými problémy potýkají nejčastěji. Na několika místech piráti zřídili stánky, kde bylo možné vyplnit žádost. Podpis přímo tam ověřil notář a volič už jen čeká, až mu průkaz přijde na určenou adresu.  

A o službu byl už během prvního dne nejen mezi studenty obrovský zájem, který překvapil i samotné organizátory. "Několik hodin stála fronta lidí až ven. V první den jsme měli jen jednoho notáře, který čtyři hodiny v kuse jen seděl a ověřoval podpisy," říká mluvčí strany Karolína Sadílková. Piráti proto museli na další akce počet notářů navýšit.

Voličské průkazy jsou tedy jediným nástrojem, jak se vyhnout leckdy dlouhému cestování do místa bydliště jen kvůli odevzdání hlasu. Kolik lidí této možnosti využívá, není zřejmé. "Povinnost nahlašovat počty vydaných voličských průkazů žádnému z volebních orgánů ze zákona nevyplývá. Tento údaj není ani součástí zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku. Ministerstvo vnitra ani jiný volební orgán proto takovým údajem nedisponuje," vysvětluje ministerstvo ve svém vyjádření.

Kvůli volbě musí ujet stovky kilometrů

Volební průkazy ale neřeší komplikace s cestováním pro desítky tisíc Čechů v zahraničí. Pokud chtějí odevzdat svůj hlas, musí se dostavit na ambasádu nebo konzulát. To v mnoha případech znamená cestovat stovky kilometrů, strávit několik hodin v autobuse nebo v letadle a investovat s tím spojené nemalé finanční náklady.

Názor odborníka D21

Sue Nguyen

Sue Nguyen, politoložka
"Česká ústava garantuje občanům právo volit, v praxi však stát významně ovlivňuje, zda jsou lidé schopni toto právo využívat. Pravidla jsou nastavena tak, že občan se má konání voleb uzpůsobit, nehledě na jeho zdravotní stav, pracovní závazky, pobyt v zahraničí nebo víkendové aktivity. Voličský průkaz věc řeší jen částečně. Přitom by stačilo umožnit hlasovat korespondenčně a do budoucna zvážit využití hlasovací nástroje, který nosí většina Čechů v kapse - mobilní telefon. Elektronické volby by mohly, podobně jako například v Estonsku, sloužit jako doplněk ke klasické papírové volbě. Daly by voličům svobodu se rozhodnout, kdy a jakým způsobem si chtějí zvolit své zástupce a pravděpodobně by zvýšily účast mladých lidí ve volbách. Ze zkušenosti
českých měst, která vyhlašují elektronické ankety o lokálních otázkách, však překvapivě využívají tuto možnost i senioři, kteří zpravidla tvoří až čtvrtinu hlasujících."

Možná právě z toho důvodu příliš Čechů k volebním urnám v zahraničí nedorazí. V předčasných sněmovních volbách v roce 2013 odevzdalo za hranicemi Česka svůj hlas 10 571 lidí. Podle odhadů jich přitom v zahraničí žije 300 až 500 tisíc. I skromnější čísla tak dávají dohromady volební účast nižší než 4 procenta.

Podle politologa Tomáše Lebedy by situaci mohlo zlepšit korespondenční hlasování. "Pokud by došlo k nahrazení voličských průkazů korespondenční volbou, byl by to správný krok. Korespondenční volba je mnohem efektivnější, umožňuje volit na velkou vzdálenost. Je tam tedy větší možnost participovat," říká Lebeda.

Česko přitom patří k několika výjimkám v Evropské unii, které takovou možnost neumožňují. Například loni v Rakousku právě korespondenční hlasy výrazně promluvily do výsledků ostře sledovaných prezidentských voleb. Tímto způsobem voliči v Rakousku odevzdali 16 procent všech hlasů. A právě převaha současného prezidenta Alexandera Van der Bellena u takto hlasujících lidí mu volby o pár tisíc hlasů vyhrála. Své vítězství ale musel potvrdit v opakovaných volbách, jelikož ty první Ústavní soud zrušil kvůli chybám pracovníků volebních komisí.

Prosadit korespondenční hlasování v Česku se v tomto volebním období pokoušela TOP 09. Její návrh dopadl ale stejně jako řada podobných pokusů v předchozích letech neúspěšně. Mnoho Čechů v zahraničí tak bude muset i v nadcházejících říjnových volbách cestovat stovky kilometrů, pokud budou chtít odevzdat hlas své straně.

A nadějně to s korespondenčním hlasováním v Česku nevypadá ani do budoucna. Jeho prosazení má v programu pouze již zmíněná TOP 09 a zelení. Přesvědčit budoucí poslance k prosazení této možnosti se proto snaží Institut pro demokracii 21. Chce v internetové petici sesbírat 50 tisíc podpisů, které následně předá zákonodárcům a ukáže jim tak, že voliči o tento nástroj stojí.

Výzvy demokracie

Institut pro demokracii

Seriál "Výzvy demokracie" vzniká ve spolupráci s neziskovou organizací
Institut pro Demokracii 21 (IFD21), jejímž posláním je podporovat participaci veřejnosti na rozhodování v otázkách veřejné sféry a šířit myšlenku hlasování systémem Demokracie 21.

IFD21 provádí výzkum možných dopadů této hlasovací metody na účast ve volbách, psychologii volby a v důsledku toho na výsledky veřejného rozhodování. Hlavní aktivitou Institutu pro rok 2017 je internetová stránka Prezident 21, kde si Češi mohou systém Demokracie 21 vyzkoušet na příkladu prezidentské volby.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 30 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy