Praha - V sobotu v noci na neděli budeme po sedmi měsících opět posouvat hodinové ručičky. Přechod na zimní čas ale znamená nejen to, že se vrátíme o hodinu nazpět, ale také zásah do našich organismů. S tím je spojena řada zvýšených zdravotních rizik.

„Cirkadiánní rytmy jsou výsledkem složitého vzájemného působení tzv. vnitřních hodin našeho těla s vlivy vnějšího prostředí, ze kterých je nejdůležitější denní světlo. Posouvání hodin jakýmkoliv směrem mění náš základní časový impuls (čili světlo) pro nastavení našeho přirozeného 24hodinového cyklu," vysvětluje Peter Šóš z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Posun času tak znamená nejenom narušení spánku, ale může způsobit také nespavost, ztrátu pozornosti nebo bdělosti, ba dokonce depresivní a úzkostné stavy.

„Další studie prokázaly zvýšenou četnost srdečních příhod v období sezonního přizpůsobování času. S narušením spánkového rytmu dochází ke zvýšení aktivity nervového systému a zvýšení rychlosti srdečného rytmu. Kromě toho dochází k nabuzení imunitního systému v podobě vyplavování látek imunitní odpovědi, cytokinů, které prostřednictvím zánětlivé reakce poškozují cévy," přibližuje doktor Šóš.

Jiným jevem, který provází změny času, je i vyšší množství sebevražd, pracovních úrazů nebo dopravních nehod.

Podobně jako člověk vzbuzený uprostřed noci je totiž i naše tělo během tohoto období ve větším stresu. Většina orgánů v lidském těle má své buněčné hodiny, které jsou nastaveny provádět tělesné úkony v určitý čas.

Pokud dojde k narušení, organismus potřebuje určitý čas k adaptaci. U zimního času trvá podle nedávných studií tato adaptace zhruba pět nebo šest dní, ačkoliv i zde samozřejmě záleží na konkrétní osobě.

Navyknout hodině „navíc" na podzim je méně náročné než v případě ubírání hodiny na konci března. Ranní ptáčata mají větší potíže s podzimní změnou času než takzvané sovy a obráceně je tomu během jarního posunu času. Také lidé se spánkem kratším než sedm hodin se s posouváním času vyrovnávají o poznání hůře než ti, kteří spí déle.

Na změnu času se ale lze podle odborníků z NUDZ připravit. Podle nich je lepší ve čtvrtek a v pátek jít spát a vstávat o 15 minut později než obvykle a v sobotu a v neděli o 30 minut později.

Dalším doporučením je vystavit se hned po probuzení dennímu světlu nejlépe krátkou procházkou a dát si vyváženou snídani. Přidáním několika protahovacích cviků se sníží nadbytečný tělesný stres.

Psychiatrické centrum Národního ústavu duševního zdraví v Praze se zabývá komplexní léčbou a výzkumem primární insomnie.