Přibývá mladších pacientů v těžkém stavu. Nejstarších ubylo, možná i díky očkování

Radek Dragoun Radek Dragoun
22. 2. 2021 6:07
Ještě na podzim platilo, že zhruba čtvrtinu všech pacientů v Česku, kteří jsou kvůli onemocnění covid-19 v těžkém stavu, tvoří senioři starší 80 let. Jejich podíl se však od té doby setrvale zmenšuje. Naopak přibývá mladších pacientů, téměř každému desátému pacientovi v těžkém stavu je méně než 50 let.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jakub Plíhal

Pětatřicetiletému muži na jednotce intenzivní péče ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady pomáhá překonat nemoc covid-19 přístroj mimotělní membránové oxygenace známý pod zkratkou ECMO, který okysličuje krev a nahrazuje tak funkci plic. Na umělou plicní ventilaci je připojený také třiadvacetiletý pacient ve Vojenské fakultní nemocnici v Praze nebo devatenáctiletý mladík v Ústí nad Labem.

A na jednotkách intenzivní péče v celém Česku leží i další jejich vrstevníci. To, co bylo ještě na podzim výjimkou - tedy lidé v mladém a středním věku, kteří se kvůli covidu-19 dostali do těžkého stavu -, se v českém zdravotnictví stává čím dál častějším jevem.

Tento trend pozorují také na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno, kde hospitalizují pouze pacienty se středním a těžkým průběhem covidu-19, kteří ve většině případů potřebují během léčby alespoň nějakou formu podpory dýchání. "Od loňského prosince skutečně přibývá nemocných v mladším věku, tedy těch narozených po roce 1970. Výjimkou už nejsou ani nemocní mezi dvaceti a třiceti lety věku, ale přesné počty spočítané nemám," vysvětluje přednosta kliniky Petr Husa.

Stejného vývoje si všímá také přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Motol Tomáš Vymazal. "Trend je zřejmý. Dříve převažovali pacienti starší 65 let, nyní je řada nemocných ve věku okolo 50 let," říká Vymazal.

Slova přednostů klinik potvrzují i oficiální čísla ministerstva zdravotnictví. Od listopadu klesl průměrný věk hospitalizovaného v těžkém stavu ze 70 na 67 let. Zvýšil se také podíl mladších lidí na celkovém počtu nejvážnějších případů. Zatímco v listopadu lidé do 65 let tvořili 28,6 procenta těchto pacientů, minulý týden to bylo již 35,5 procenta.

Lékaři oslovení redakcí Aktuálně.cz se shodují, že mladší pacienty, kteří se dostanou kvůli covidu-19 do těžkého stavu, většinou trápí i další chronické problémy, kvůli kterým je pro ně zápolení s koronavirem náročné. Podle primářky interního oddělení kolínské nemocnice Emilie Niedobové se u mladších pacientů jako rizikové faktory nejčastěji objevují obezita, cukrovka druhého typu, zvýšený krevní tlak, chronická srdeční onemocnění, plicní choroby a nádorová onemocnění.

  Průměrný věk  Pacienti do 50 let Pacienti od 50 do 64 let Pacienti od 65 do 79 let Pacienti starší 80 let Celkový počet pacientů v těžkém stavu
16. 2. 2021 67 107 (9,6 %) 290 (25,9 %) 578 (51,7 %) 143 (12,8 %) 1118
9. 2. 2021 68 73
(7,3 %)
245
(24,5 %)
537
(53,8 %)
144
(14,4 %)
999
2. 2. 2021 68 62 (6,6 %) 222 (23,5 %) 530 (56,0 %) 132 (14,0 %) 946
5. 1. 2021 68 68 (7,1%) 203 (21,3 %) 541 (56,8 %) 140 (14,8 %) 952
1. 12. 2020 69 30 (5,1 %) 137 (23,3 %) 315 (53,6 %) 106 (18,0 %) 588
3. 11. 2020 70 66 (5,6 %) 254 (21, 6%) 638 (54,3 %) 217 (18,5 %) 1175
8. 10. 2020 70 25 (6,3 %) 88 (22,3 %) 185 (46,8 %) 97 (24,6 %) 395

Není to však pravidlem. "Nedá se říci, že jde vždy o lidi s přidruženými zdravotními problémy. Virus těžce zasahuje i jedince v produktivním věku, kteří se jeví jako zdraví," vysvětluje Lucie Chytilová, mluvčí čtyř nemocnic pod Zdravotnickým holdingem Královéhradeckého kraje.

Naopak výrazně ubylo procentuálního zastoupení populace nad 80 let, která je považována za nejrizikovější skupinu. V listopadu byl starší 80 let každý čtvrtý pacient v těžkém stavu, minulý týden tvořila tato skupina jen necelých 13 procent.

Co za trendem stojí, není podle oslovených lékařů jednoduché určit. "Roli může hrát dodržování hygienických opatření v zařízeních pro seniory, možná očkování, možná to, že mladší a aktivnější část populace je více vystavena působení viru," domnívá se přednosta kliniky Vymazal.

Podobně jako on mají i další lékaři několik teorií. Za menším počtem těžkých případů u nejstarší populace vidí zejména to, že právě tato skupina nejpřísněji dodržuje přijatá protiepidemická opatření, ale rovněž fakt, že velká část seniorů už nákazou prošla a může být tak vůči koronaviru stále imunní.

Roli může hrát i očkování, které bylo v Česku zahájeno koncem minulého roku. Ačkoliv podíl nejstarších lidí, kteří se ocitli v těžkém stavu, setrvale klesá už od podzimu, je pravděpodobné, že zejména v posledních týdnech tomu pomáhá i proočkovanost populace nad 80 let.

Senioři starší 80 let patří mezi skupiny, které jsou přednostně očkovány, a podle údajů z minulé středy dostalo alespoň jednu dávku vakcíny 28 procent z nich. Klinické studie u všech dosud schválených vakcín ukazují, že už po první dávce je organismus proti koronaviru částečně imunní. Kompletní vakcinaci dvěma dávkami má za sebou přes 12 procent všech osob starších 80 let. 

Naopak mladší lidé, pokud nepracují ve zdravotnictví či sociálních službách, zatím nemají na vakcínu nárok. Na začátku března chce stát otevřít registraci pro lidi starší 70 let. S tím, jak bude většina seniorů naočkovaná, se může také v dalších měsících věkový průměr pacientů v těžkém stadiu onemocnění dál snižovat.

Podle primářky Niedobové jsou navíc mladší lidé vlažnější k dodržování hygienických opatření. "Ti vůbec nepočítají s těžším průběhem onemocnění a jsou ve svém společenském chování méně zodpovědní než starší generace," domnívá se lékařka.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Musil dostal za faul na Marcinka jednozápasový trest

Hokejový útočník Adam Musil z Liberce dostal od disciplinární komise extraligy jednozápasový trest za faul na Tomáše Marcinka z Třince v nedělním prvním finálovém utkání play off. Čtyřiadvacetiletý hráč tak vynechá dnešní druhý duel série, který se hraje opět na ledě Ocelářů. ČTK o tom informoval tiskový mluvčí Českého svazu ledního hokeje Zdeněk Zikmund.

Další zprávy