Příbram - Bezmála 39 procent hlasů. Tolik v komunálních volbách získalo ve středočeské Příbrami hnutí ANO. V žádném jiném ze statutárních a okresních měst nemělo více. Přesvědčivý úspěch v bývalém hornickém městě není přičítán ani tak zakladateli hnutí Andreji Babišovi, jako spíše jinému člověku, který přišel do politiky z podnikatelského světa - Jindřichu Vařekovi.
Devětapadesátiletý spolumajitel rodinné firmy Ravak, který kandidátku Babišova hnutí vedl, řídí město už od roku 2014 a teď ještě posílil. Už v minulých volbách byl přitom v rámci republiky premiantem hnutí.
Proč lidé tak moc věří místnímu multimilionáři, jehož majetek zdaleka nepředstavuje jen čtvrtina akcií velké rodinné firmy, která se zabývá vším, co souvisí s vybavením koupelen? "Většina lidí v Příbrami je přesvědčena, že Vařeka má tolik peněz, že už nemá potřebu krást. A faktem také je, že v jeho éře se město v mnohém pozvedlo. Je tady více kultury a sportu," komentuje situaci zhruba padesátiletý muž, který o sobě prozrazuje, že je bývalým příbramským policistou.
Podobné argumenty ve prospěch Vařeky se však opakují i u dalších lidí, dokonce i u těch, kteří Babišovo ANO zásadně nevolí. Pod Vařekovým vedením je prý ve městě více vyžití. Jde například o akce během Příbramského kulturního léta, rozšířené vánoční trhy, novou tradici příbramského půlmaratonu či investice města do rekonstrukce zimního stadionu a vedlejší tréninkové haly. Velkým lákadlem zvláště v letošním parném létě byl zmodernizovaný rekreační a sportovní areál Nový rybník.
Slova o tom, že nynější starosta nepotřebuje "uždibovat" z veřejných zdrojů, nápadně připomínají argumenty, které na celostátní úrovni zaznívají ve prospěch šéfa ANO Babiše. "Něco na tom asi bude, lidé to takto prostě vnímají. A já neskrývám, že plat starosty je pro mě jen asi 1,5 procenta ročních příjmů," popisuje pro Aktuálně.cz svou finanční nezávislost sám Vařeka, který má kromě Ravaku podíly i v několika dalších firmách.
S Andrejem Babišem si je podobný i v jiných aspektech. Třeba v tom, že před revolucí pracoval na řídícím postu v severní Africe. Od roku 1986 do roku 1990 byl zástupcem Omnipolu při výstavbě závodu na opravu tanků v Libyi. Nynější premiér Babiš byl v té samé době československým obchodním delegátem v Maroku.
Však také mnozí o Vařekovi hovoří jako o místním "malém Babišovi". První muž příbramské radnice však odmítá, že by se dostával i do konfliktu zájmů, jak se děje u Babiše - druhého nejbohatšího muže země a zakladatele koncernu Agrofert. S fungováním města prý Vařekovy firmy v zásadě nemají žádnou souvztažnost. "Ačkoliv teď jeden drobný střet zájmů u mě po čtyřech letech nastane, ale ten řádně na zastupitelstvu nahlásím a nebudu hlasovat," popisuje starosta případ, kdy jím spoluvlastněná příbramská firma Adorn, vyrábějící okna, žádá o prominutí penále za opožděnou dodávku v zakázce, kterou od města v soutěži získala.
Příbramská "národní fronta"
Vařekovi scházelo málo, aby příbramské zastupitelstvo zcela ovládl. Nakonec jím vedené ANO získalo "jen" 12 mandátů z celkových 25. I tak to krátce po volbách vypadalo, že bude pro místního politického a podnikatelského bosse hračkou sestavit koalici. To se však nepovedlo.
Jako první se nabízelo spojení, které by v Praze vypadalo jako naprosto bizarní, totiž ANO a TOP 09. Právě tato koalice, z celostátního hlediska podobná ohni a vodě, v Příbrami vládla celé minulé období, s vědomím Andreje Babiše i někdejšího šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska. Vznikla jako jakási protiváha k někdejšímu místnímu vládnoucímu bloku ODS a ČSSD. I TOP 09 přitom letos mírně posílila - při zisku 15,19 procenta skončila druhá a místo dřívějších čtyř mandátů má nyní pět, což také může svědčit o pozitivním vnímání.
Vařeka by ale mohl zrovna tak složit koalici s kterýmkoliv z dalších pěti subjektů, které prošly volebním sítem. Místo toho přišel překvapivě s konceptem jakési duhové městské rady, v níž chce do vládnutí vtáhnout v ideálním případě všechny zvolené strany a sdružení. Udělal jen jedinou výjimku, když odmítl lokální sdružení Šance pro Příbram, které se proti hnutí ANO nejostřeji vymezovalo.
Vařekův model zavání utopií, ale starostovi prý vadí neustálé štěpení na koalici a opozici, válcování menšiny většinou, kdy jednotliví zastupitelé vesměs nehlasují podle svého svědomí, nýbrž podle rozhodnutí svého klubu. Myslí si, že když všichni získají podíl na moci, pomine důvod, aby se proti radniční politice neustále vymezovali.
Zjistil totiž, že z 90 procent mají na potřeby města všichni velmi podobné názory, napříč politickým spektrem. Od otázek souvisejících s MHD přes systém parkování až po kanalizaci. "Proč bychom tedy měli zakládat nějakou koalici a proti ní automaticky vytvářet opozici, když na tom zásadním se shodneme? Nechceme nic jiného, než aby si každý jednotlivý zastupitel více uvědomoval, že hlasuje sám za sebe a má svou vlastní zodpovědnost," propaguje Vařeka svůj vysněný model vládnutí.
Jistá slabina spočívá v tom, že starosta si od toho všeho slibuje i omezení účelové žvanírny v zastupitelstvu a různých zákulisních manipulací, přičemž je ale pravděpodobné, že konflikty stran a hnutí se teď přesunou do duhové městské rady. "Ano, připouštím, že to může nastat. Pokud by se to stalo - rada začala být hádavá, konfliktní a nekonstruktivní -, tak v takovém případě bychom museli sáhnout k silovému řešení. Ale přesto, proč nedat té opravdové demokracii šanci?" pokládá otázku.
Celý Vařekův koncept nepolitické politiky nicméně dostal povážlivé trhliny. To když se lídr ANO na spolupráci v prvém sledu domluvil s KSČM a proti takto založenému partnerství se okamžitě postavila TOP 09, ODS i místní piráti. "O funkčnosti modelu duhové koalice-nekoalice máme od počátku jisté pochyby, ale jsme ochotni s ANO jednat. Komunisty bych si dokázal představit třeba v čele kontrolního výboru, ale spolupráce v rámci rady je pro nás naprosto nepředstavitelná," uvedl pro Aktuálně.cz lídr TOP 09 a dosavadní místostarosta Václav Švenda. Podobně se jménem ODS vyjádřil i bývalý starosta Ivan Fuksa.
Situaci nakonec pomohli částečně odblokovat sami komunisté, když se rozhodli Vařekovu nabídku odmítnout. Aktuální stav je takový, že Vařeka by měl v Příbrami vládnout s ODS, sdružením Příbramáci pro Příbram a patrně i s TOP 09, která ovšem stále váhá. Byla by to velmi silná a široká koalice, reprezentující čtyři pětiny zastupitelstva, nicméně k uvažované jednotné příbramské duhové frontě má daleko. "Tomu ideálu se ale blíží," nenechává se Vařeka odradit.
Fotbalový boss Starka na straně zničené ČSSD
Ve svém tažení za Příbram krásnější a příjemnější k životu chce starosta z ANO pokračovat. Nyní je například velkým tématem rozsáhlá rekonstrukce příbramského akvaparku v plánované ceně 300 milionů korun. Zdaleka ne všichni ve městě s 33 tisíci obyvateli považují tak vysokou investici za rozumnou, na voliče však tyto záměry, zdá se, zabírají.
Jistá slova uznání přicházejí i od lidí, u nichž to není samozřejmé. "Pan Vařeka na občany Příbrami určitě působí dobře, umí s nimi komunikovat, ví, co chtějí. Jinak by jej tolik lidí nevolilo. To těžko může někdo zpochybnit a ani já to dělat nebudu," říká s respektem dlouholetý mocný šéf příbramského prvoligového fotbalu Jaroslav Starka. Právě jím řízený klub (nyní už vlastněný jeho synem) ovšem s příchodem Vařeky o významnou část veřejné podpory přišel.
Zatímco dříve od města dostával zhruba devět milionů korun ročně, nyní jsou to jen čtyři miliony, určené výhradně pro fotbalovou mládež. "Mohu si o tom myslet své, ale je to jejich svaté právo," reaguje prezident Starka, který se v minulosti namočil do několika závažných trestních kauz a sám se stal terčem neúspěšného vražedného útoku. Však i kvůli němu se Příbrami svého času přezdívalo středočeské Palermo.
Upozadění Starky dnes mnozí tleskají, Vařeka však o podnikateli nijak neuctivě nemluví. "Pan Starka splatil všechny své dluhy vůči městu, a to dokonce i ty, které splácet nemusel, protože byly už promlčené," vyzdvihuje starosta.
Přes oboustranná smířlivá slova si Starka neodpustí jedovatou poznámku, že "ten, kdo nechápe, že fotbal je celosvětový fenomén, je hlupák". Nikoho nejmenuje, ale Příbram podle něj lidé ze zbytku Česka znají jen díky Svaté Hoře, fotbalu a podobně úspěšnému volejbalu. Fotbalový boss nijak neskrývá, že blíže mu byl dřívější sociálnědemokratický starosta Josef Řihák. Má dokonce za to, že za Řiháka se toho v Příbrami i více postavilo, byla podle něj třeba lepší údržba komunikací.
Dříve mocný Starka musí logicky stát na straně ČSSD, ve vedení klubu měl také jako marketingového ředitele Petra Větrovského, který je nyní šéfem sociálních demokratů v celém okrese Příbram a ve městě byl volebním lídrem strany. Ovšem neuspěl a do zastupitelstva se nedostal ani nikdo z jeho kolegů.
"Mohu se zamýšlet, co jsme udělali v kampani špatně, co mohlo být lépe, ale upřímně řečeno, já vlastně ani nevím. Jisté je, že nás lidé nechtějí, a nezbývá než pogratulovat Jindrovi Vařekovi, kterého si lidé oblíbili," říká Větrovský.
Podobně špatně - bez jediného mandátu - dopadli v Příbrami i lidovci, jejichž představitel Josef Vacek byl také dlouhá léta starostou města. O něco lépe skončila ODS, která získala dva mandáty. Tradiční partaje zde ale dodnes sklízejí kritiku za údajně nevýhodné prodeje městského majetku. Ve Vackově éře šlo hlavně o dodnes nedořešenou kauzu s místní teplárnou, za Řiháka zase prodej polikliniky. Jde také o tisícovky levně prodaných bytů i nebytové prostory.
Babiš mě přemlouval, ať zůstanu
Za Vařekovy éry v místních novinách kupodivu žádné velké kauzy nenajdeme. Jako by zásadní problémy ani neexistovaly. Opozice v této souvislosti ovšem mluví i o povážlivé náklonnosti místních médií, jako je například server Příbramsko.eu, k vedení radnice. I tyto okolnosti Vařekovi vládnutí usnadňují.
Jisté je, že za současné situace není moc reálné, že by místního oblíbeného "oligarchu" mohla o vládu nad Příbramí některá z tradičních stran připravit. Jedině že by odešel on sám. I takové zvěsti totiž Příbramí jdou, že volební období nedokončí a po pár měsících se vrátí k byznysu. Už při prvním mandátu sám Vařeka říkal, že vydrží jen čtyři roky. Měl za sebe prý už vybraného i náhradníka, jisté "neočekávané okolnosti" jej však donutily pokračovat. Připouští, že to byl i šéf hnutí ANO Andrej Babiš, kdo jej přemluvil, aby politickou kariéru neukončoval.
"Pokud se nic mimořádného nestane, zůstanu určitě celé čtyři roky. Nemohu přece lidi zklamat," říká dnes Vařeka. Ale zadní vrátka si nechává pootevřena. I proto, že tíha řízení rodinné firmy Ravak se zhruba pěti sty zaměstnanci nyní do značné míry leží na jeho otci, kterému je již devadesát let.
