V české kotlině tu s námi vždy žili a stále žijí lidé jiných národností. Bělorusové, Bosňané, Bulhaři, Chorvaté, Maďaři, Němci, Poláci, Slováci, Srbové, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Ukrajinci, Vietnamci, ale například i Chilané či Syřané. Jejich často dramatické příběhy ukazují, jak historické události ovlivňují konkrétní životy jednotlivců, a právě proto jsou součástí sbírky Paměť národa. Jejich příběhy ukazují, jak příslušníci jiných národností obohacují naši společnost o jinou zkušenost s uvědoměním, v čem vlastně spočívají naše hodnoty, ale i to, jak důležitá je lidská solidarita a vzájemná tolerance. S nápadem na připomenutí národnostních menšin v Česku přišla etnoložka Barbara Šabachová.

"Součástí historie každého národa jsou osudy jiných národů. K Československu patřila kdysi i Podkarpatská Rus. Co se stalo s těmito lidmi, kteří přišli o občanství kvůli změně hranic? Jaké jsou osudy těch, kteří si kvůli válečným konfliktům nebo perzekuci diktátorských režimů našli nový domov?" ptá se autorka ojedinělé výstavy o menšinách v Česku Markéta Bernatt-Reszczyńská. Snímky zástupců národnostních menšin doprovázejí fotografie s artefakty, které pro ně symbolizují Českou republiku. K vidění jsou spolu s dalšími 24 panely v suterénu Městské knihovny v Praze do 20. prosince. Autorem fotografií je Lukáš Žentel.