Komu bude vděčný příští prezident? Kontrola financování je bezzubá, sankce prakticky nehrozí

Radek Dragoun Radek Dragoun
9. 7. 2017 19:04
Pravidla pro financování českých prezidentských voleb jsou pro kandidáty shovívavá. Mohou utratit až padesát milionů, přičemž peníze na kampaň mohou získat například od firem ze zahraničí, navíc se v případě porušení nikterak přísných pravidel nemusejí příliš obávat sankcí. V průběhu kampaně je tak jedinou účinnou možností, jak financování zkontrolovat, žaloba jednoho kandidáta na druhého. "Pokud probíhá kampaň, málokdo se bude chtít postavit do role žalobníčka, který podává na ostatní protikandidáty žaloby," říká však právník Pavel Šutka, který analyzoval financování prezidentských voleb v evropských zemích.
Sběr podpisů pro Miloše Zemana.
Sběr podpisů pro Miloše Zemana. | Foto: ČTK

Praha - Do prezidentských voleb zbývá něco málo přes půl roku. Zatímco současná hlava státu oznámila, že žádnou kampaň vést nebude, jeho soupeři již oslovují potenciální voliče a do předvolebního boje už investovali.

České zákony stanovují kromě výdajového stropu ve výši 40 milionů pro první kolo a dalších deseti milionů pro kolo druhé také další podmínky, které se týkají financování kampaně. Nejsou však pro kandidáty nikterak přísné. Navíc je v minulých volbách žádný z kandidátů zcela nedodržel.

Zákony jsou pro české kandidáty benevolentní například v tom, kdo jim může poskytnout finanční dar. Zakázány jsou pouze anonymní dary. Případný budoucí prezident tak může obdržet finance od firmy, která působí v cizí zemi, není zakázán ani dar od veřejných institucí.

Podle právníka Pavla Šutky, který analyzoval přímé prezidentské volby ve všech evropských zemích, je taková právní úprava až neobvykle shovívavá. Navíc jde proti současnému trendu, kdy ostatní státy podobné možnosti zakazují.

"Pokud má kandidát silnou podporu nadnárodních, zahraničních společností, je pak otázka, jestli se jim nebude cítit zavázán v případě, že uspěje. A ptejme se, jaká je motivace právnické osoby podpořit nějakého kandidáta. Těžko to bude nějaké vnitřní přesvědčení," upozorňuje na možné problémy právník Šutka, podle kterého je ideálním řešením zakázat dary od jakékoliv firmy a povolit příspěvky jen od občanů země.

Drahoš ani Hilšer by se penězům ze zahraničí nebránili

To by ale některým kandidátům mohlo výrazně omezit přísun financí. Jiří Drahoš sice nejvyšší, dvoumilionový dar obdržel od majitele Jablotronu Dalibora Dědka, ale ten bývalého předsedu Akademie věd podpořil jako soukromá osoba. Přesto mezi Drahošovými dárci firmy jsou. Například od akciových společností Léčebné lázně Jáchymov a Lázně Luhačovice inkasoval po 650 tisících. To ale podle Drahošova týmu neznamená, že by přijali dary od kohokoli.

"Nepřijímáme dary od společností, u nichž není možné identifikovat vlastníka, od firem s majetkovou účastí státu, od firem v insolvenčním řízení a se závazky (dluhy) po lhůtě splatnosti vůči daňové správě, zdravotním pojišťovnám a České správě sociálního zabezpečení," prozradila Drahošova mluvčí Lenka Pastorčáková. Pokud by daná kritéria splňovala zahraniční firma, příspěvek od ní by přijali.

Lékař Marek Hilšer sice ještě žádný finanční příspěvek od právnické osoby neobdržel, ale ani on by se mu nebránil. "Podmínkou je, aby se jednalo o firmu, která není podezřelá z finančních machinací, špinavých obchodů nebo vazeb na Rusko nebo Čínu," říká Hilšer. Stejně jako od fyzické osoby by ale přijal nanejvýš půlmilionový dar. Další z kandidátů Michal Horáček nepřijímá vůbec žádné dary a kampaň si kompletně financuje sám.

Výrazné omezení prostoru, kde by kandidáti mohli shánět peníze pro svou volební kampaň, by šlo kompenzovat státním příspěvkem na kampaň. Ačkoliv například v Irsku, Slovinsku nebo v Chorvatsku kandidáti dostávají peníze ze státní kasy, prosadit něco podobného by bylo kvůli veřejnému mínění zřejmě obtížné. Kandidáty by to ale učinilo méně závislými na někdy pochybných zdrojích financování.

"Musíme si vybrat, jestli chceme prezidenta, který bude skutečně nezatížený těmito závazky z kampaně, nebo prezidenta, na kterém ušetříme několik desítek milionů korun ze státního rozpočtu," říká právník Šutka.

Za porušení pravidel tresty nehrozí

Ale ani za porušení nikterak přísných pravidel pro financování prezidentské kampaně tresty reálně nehrozí. Nakonec v prvních přímých volbách v roce 2013 pravidla nedodržel ani jeden z kandidátů, byť některá byla jen formálního charakteru.

Do jisté míry za to může fakt, že kandidátům za minimálně méně vážné prohřešky proti finančním pravidlům reálně žádný trest nehrozí. České zákony takřka vůbec nemyslí na průběžný dohled nad způsobem financování. Jedinou účinnou možností, jak dát v průběhu kampaně podnět k přezkoumání, je žaloba jednoho kandidáta na druhého kvůli překročení výdajového limitu nebo nesrovnalostem v účetnictví.

"Pokud probíhá kampaň, málokdo se bude chtít postavit do role žalobníčka, který podává na ostatní protikandidáty žaloby. To by se mohlo velmi snadno obrátit proti kandidátovi samotnému," domnívá se Šutka. Podle něj je přitom průběžná kontrola velmi důležitá a je zarážející, že k ní žádný kontrolní orgán nemá dostatečné oprávnění.

V Česku na financování předvolebních kampaní nově dohlíží Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. "Můžeme dohlížet, a asi se to i očekává, na regulérnost hospodaření i v průběhu kampaně. To je v podstatě gros našeho úřadu," říká jeho předseda Vojtěch Weis. Jeho úřad sice určitými pravomoci disponuje, dokonce může vést s jednotlivými kandidáty správní řízení, to je však neveřejné, a veřejnost se o jeho výsledku nedozví. Taková řízení navíc bývají dlouhá, jeho účastníci se mohou odvolat, tudíž případný provinilec může být potrestán až několik měsíců po sečtení hlasů.

Tím však jeho pravomoci zasahovat do předvolební kampaně končí. "Když někdo bude mít nepovolenou reklamu nebo když třetí osoba bude dělat pro někoho kampaň a nebude neregistrována, úřad nebude mít pravomoc to zakázat," říká ředitel Transparency International David Ondráčka.

"Ten úřad nebude akční ve smyslu, že okamžitě zasáhne, když někdo bude něco porušovat. Kdyby si ten kandidát řekl, že mu stojí za to platit pokuty, ale pravidla respektovat nebude, tak to asi bude moct udělat," dodává Ondráčka.

V řadě zemí přitom bývá pravidlem, že kandidáti musí pravidelně zasílat údaje o financování své kampaně, na jejichž základě lze provinilce pokutovat. Například v Bulharsku musí kandidát do sedmi dnů hlásit veškeré dary kontrolnímu úřadu. Financování v Česku sice kontroluje i mandátový a imunitní výbor Senátu - jenže až po volbách a bez možnosti udělit jakékoliv sankce.

Nově zvolenému prezidentovi tak může projít například i překročení výdajového limitu. Česká právní úprava sice počítá s dodatečnou možností přezkumu Nejvyššího správního soudu o platnosti voleb, ta je však primárně určena k prohřeškům falšování volebních hlasů. Muselo by se tak prokázat, že překročení výdajového maxima ovlivnilo výsledek voleb.

 

Právě se děje

Další zprávy