Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. Tři ústavní soudci zůstali v menšině, navrhovali zrušit alespoň část zákona, jež se týká vlastnictví médií.

"Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence," stojí v nálezu. 

V nálezu také zaznívá, že volby v demokratickém právním státě mají být řádně vedenou soutěží o důvěru voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů vítězem voleb. Stát není podnik, stojí výslovně v nálezu. Podle soudu je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů.

Ústavní soud také řekl, že zákon o střetu zájmů je dostatečně obecný, netýká se jen premiéra Andreje Babiše (ANO). Podobně jako premiéra limituje tisíce dalších veřejných funkcionářů. Soudci poukázali i na to, že srovnatelnou právní úpravu střetu zájmů veřejných funkcionářů má řada dalších států. V pojetí se sice liší, ale jinak Česko není žádnou výjimkou.

Soudce zpravodaj Jan Filip zároveň v závěru odůvodnění řekl, že zákon byl přijat způsobem, který je na "hranici akceptovatelného". Poukázal tak na způsob, jak se o novele a pozměňovacích návrzích chaoticky diskutovalo ve sněmovně.

Babiš i Zeman rozhodnutí respektují

"Pan prezident je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt a toto rozhodnutí respektuje. Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění," napsal na Twitter mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Také premiér Babiš uvedl, že rozhodnutí respektuje. Předseda vlády ale trvá na tom, že novela předpisu vznikla kvůli němu, konkrétně kvůli tomu, aby ho další politické strany "vyštvaly" z politiky. Babiš uvedl, že se předpisu plně podřídil, když svou firmu Agrofert převedl do svěřenských fondů.

Babiš je přesvědčen o tom, že rozhodnutí soudu nemůže mít vliv na to, jak problematiku jeho možného střetu zájmů posoudí auditoři Evropské komise, kteří se otázkou zabývají. "Pokud vím, tak Ústavní soud posuzoval ústavnost lex Babiš, nikoliv otázku, zda jsem ve střetu zájmů či nikoliv, či jsem ho porušil nebo ne," řekl premiér.

"Respektujeme toto rozhodnutí, jsme rádi, že Ústavní soud konečně po třech letech rozhodl," řekl za skupinu poslanců ANO, která podala v roce 2017 Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, jejich předseda Jaroslav Faltýnek.

Na koaliční spolupráci ANO a ČSSD podle předsedy sociálních demokratů Jana Hamáčka rozhodnutí soudu vliv mít nebude. Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče, jehož strana menšinovou vládu ANO a ČSSD toleruje, nález ukázal, že u politiků má veřejný zájem přednost před zájmem osobním. Nyní je nutné, aby příslušné úřady vynucovaly naplňování zákona o střetu zájmů.

Zákon dále stojí nad politikou, chválí rozhodnutí opozice

Opoziční politici verdikt uvítali. "Dnešní nález Ústavního soudu potvrdil, že v České republice stojí nadále zákon nad politikou," uvedl lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. "Platí tak to, co od začátku tvrdí Evropská komise ve svých auditech. Premiér Babiš porušuje nejen evropskou, ale především českou legislativu," dodal.

Předseda ODS Petr Fiala uvítal, že postupuje nezávisle a nestranně na politické moci. "Že je Andrej Babiš ve střetu zájmů, musí být zřejmé i jeho největším podporovatelům. Jediným prostředkem, jak ho tohoto střetu zbavit, je porazit ho ve volbách a odstavit od rozhodování," uvedl na Twitteru.

"Takže zákon o střetu zájmů je zcela v souladu s ústavou. Nyní zbývá, jen aby si pan premiér přestal vymýšlet a začal jej dodržovat," napsal na Twitter předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek považuje za trapné, že zákon o střetu zájmů musel být vůbec vytvořen. "Až do příchodu Andreje Babiše respektovali všichni členové vlády nepsaný princip, že nemohou sami rozhodovat o dotacích a zakázkách pro sebe. Premiérovi je ale tahle samozřejmá zásada cizí," uvedl.

Novela zákona vstoupila v platnost v roce 2017 i přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta. Podpořily ji tehdejší vládní strany ČSSD a KDU-ČSL spolu s většinou opozice. Zákon dopadl hlavně na tehdejšího ministra financí a nynějšího předsedu vlády Babiše, který poté vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Návrh na zrušení série sporných ustanovení podali k Ústavnímu soudu před třemi lety jednak prezident Zeman, jednak skupina poslanců, převážně z hnutí ANO. Soud obě řízení spojil do jednoho. Zeman pak délku řízení před Ústavním soudem kritizoval.