"Je správné a potřebné si tyto události připomínat jako temnou kapitolu dějin, a to i těch našich. A zároveň jako poučení z historie," řekl prezident. Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je podle něj v současné době stejná jako v minulosti. "Zdá se mi, že lidstvo má tendenci své chyby neustále opakovat," dodal s odkazem na aktuální utrpení obyvatel při ruské agresi na Ukrajině. Uvedl také, že soužití s Romy má i v současné době rezervy.
Pavel řekl, že odkup vepřína trval dlouho. "Bylo to dlouhé a nedůstojné. Jsem rád, že to takhle dopadlo, jsem rád, že tu vznikne památník a že se podaří nasvítit část historie, kterou bychom neměli opomíjet, a naopak bychom ji měli jasně popsat a přiznat na ní svůj díl viny," řekl. Jedině tak se s tím podle něj lze vypořádat. Zároveň řekl, že budování památníku romského holokaustu považuje za signál k upřímné snaze o nápravu stavu.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by mělo být otevření památníku romského holokaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy.
V Letech byl protektorátní tzv. cikánský tábor. V 70. letech minulého století tam vyrostl velkokapacitní vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy firmy, která tam chovala na 13 tisíc prasat. Bourání vepřína skončilo na konci minulého roku. Místo něj vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, které chce Muzeum romské kultury otevřít v první polovině příštího roku.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes 1300 Romů - mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes pět set skončilo v Osvětimi.
