Praha - Dnes uplynulo přesně sedmdesát let od úmrtí spisovatele a novináře Karla Čapka.
Na pietním aktu, který na vyšehradském hřbitově tradičně zorganizovala Společnost bratří Čapků, se sešlo asi dvě stě lidí, aby si Čapkův odkaz dnešku připomněli.
Zatímco teatrolog František Černý zavzpomínal na to, jak se o smrti Karla Čapka coby devítiletý chlapec dozvěděl z Československého rozhlasu, filozof a teolog Tomáš Halík vyzdvihl neutuchající aktuálnost díla Karla Čapka coby spisovatele a zejména novináře.
"Když čteme Čapkovy sloupky, je to, jako by byly psány na naši dobu," prohlásil Halík. "Čapek si byl vědom toho, že demokracie stojí především na mravních hodnotách, a ne na politickém soupeření," dodal profesor Halík. Také připomněl, že Karel Čapek byl po roce 1918 spolu s Masarykem nedílnou součástí budování první republiky.
Závěr pietního aktu patřil Čapkově modlitbě za pravdu, kterou přednesl moderátor a překladatel Rudolf Pellar.
"O tom, že je Čapkovo dílo nesmrtelné, není pochyb," řekl Pellar pro Aktuálně.cz. "Velký počet přítomných na dnešní akci je toho důkazem."
Na otázku, čím konkrétně je Čapek pro dnešního čtenáře relevantní, měl Pellar jednoduchou odpověď. "Vším. Zejména dnešní novináři se od něj mají co učit."
Pellar by také přivítal, aby Čapkovo dílo, které se narozdíl od tvorby některých jeho současníků (např. Ferdinand Peroutka či představitelé katolické moderny) dostalo do učebnic už za časů komunistického režimu, četlo více mladých lidí.
Dvaadvacetiletý Jan Šupka, jenž jako jeden z mála zastupoval generaci mladých čtenářů, si na Čapkovi nejvíc váží jeho vědeckofantastických knih. "Kdo má rád sci-fi, tak Čapka dříve nebo později objeví, protože Čapek je jeden z prvních průkopníků tohoto literárního směru u nás."
Široký záběr Čapkova díla pokrývá romány, dramata, cestopisy, poezii, pohádky a publicistiku. Byl také vášnivým amatérským fotografem a sběratelem etnické hudby. Čapek byl jedním z prvních československých spisovatelů, jehož dílo bylo již za jeho života překládáno do světových jazyků, a dnes si jej mohou přečíst třeba i bengálští čtenáři.
Čapkova filozofie vycházející z kladného vztahu k člověku a z víry v to dobré, co v člověku je, mu byla v kruté pomnichovské době často vytýkána. V posledních měsících také ze strany mnoha pravicově smýšlejících žurnalistů čelil útokům za své antifašistické postoje.
Nakonec zemřel předčasně ve svých nedožitých 49 letech, když se k jeho chronicky podlomenému zdraví přidal zápal plic.
Česká televize u příležitosti čapkovského jubilea odvysílala v premiéře nový dokumentární film Ondřeje Kepky s názvem Karel Čapek a jeho obyčejný svět, věnovaný posledním třem rokům spisovatelova života.
Také podle Kepky mají myšlenky Karla Čapka přesah do dnešních dnů.
"Nechtěl jsem z toho udělat encyklopedický dokument. Spíše se zabýváme jeho myšlenkami a hlavními tématy, ať už jsou to jeho utopické či katastrofické vize a úvahy nad společenským životem, které jsou neuvěřitelně aktuální," řekl Kepka Českému rozhlasu.
O díle Karla Čapka v dokumentu mluví například nositelka ceny Karla Čapka Emília Vašáryová, spisovatel Jiří Stránský a jeho kolega Ivan Klíma, bohemista Jiří Holý či herec Milan Lasica.
