Před 131 lety nahradila elektrická tramvaj v Praze koněspřežku. Řídil ji sám Křižík

Obrazem: Z Karlína vyšel kůň a vlekl tramvaj. Před 147 lety začala pražská MHD
Za zrod pražské MHD je považováno 23. září roku 1875. Na trať tehdy vyjel první vůz ještě koněspřežné tramvaje s cestujícími.
První úsek pražské koňky začínal v Karlíně poblíž Invalidovny, kde se nacházela vozovna. Trať byla dvoukolejná a dlouhá 3,4 kilometru. Při dokončení výstavby sítě v roce 1885 měřila již 18 875 metrů.
Slavnostní okamžik měl však své mouchy: "Poněvadž dlažba místy byla dosti nedbale provedena, vyšinuly se vozy z kolejí, což ovšem nemělo žádné nehody," informovaly tehdejší Národní listy. (Na snímku srážka omnibusu s koněspřežkou.)
Počátky pražské hromadné dopravy sice sahají až do roku 1830, kdy vznikla omnibusová linka, ale tento i další podobné pokusy ztroskotávaly na nezájmu obyvatel. To se změnilo právě až s koňkou. (Na ilustračním snímku omnibus v Londýně.) Zobrazit 32 fotografií
Foto: DPP
Vojtěch Štěpán Vojtěch Štěpán
18. 7. 2022 12:52
Dopoledne 18. července 1891. K slavnostně ozdobené stanici poblíž letenského zámečku se Oveneckou ulicí pomalu blíží vůz tramvaje. Řídí ho František Křižík. Tramvaj netáhnou koně, jak bylo do té doby zvykem, ale jede na elektřinu. "Sláva Křižíkovi," volají lidé a mávají šátky a klobouky. Takto popisují dobové noviny zahájení provozu první pražské elektrické tramvaje.

Tramvaje v Praze jezdily už od roku 1875. Po kolejích je ale táhly koně. Trať koněspřežné tramvaje začínala poblíž tehdejšího Řetězového mostu, na jehož místě nyní stojí most Legií, a pokračovala do Karlína až k Invalidovně. Nešlo o první koněspřežku v Čechách. Už padesát let předtím byla vybudována dráha České Budějovice - Linec.

První elektrickou trať ve městě zprovoznil podnik vynálezce Františka Křižíka na Letné 18. července 1891. Vedla Oveneckou ulicí mezi horní stanicí letenské lanové dráhy u Letenského zámečku a dnešním Výstavištěm. Postavena byla u příležitosti konání Jubilejní zemské výstavy v Praze, stejně jako letenská (nedochovala se) i petřínská lanovka a Petřínská rozhledna. 

Trať byla dlouhá 766 metrů, nejvyšší povolená rychlost byla stanovena na 10 kilometrů v hodině a jízda trvala čtyři a půl minuty. Později byla prodloužena o necelý kilometr až k Místodržitelskému letohrádku v parku Stromovka.

Z počátku cestující jezdili v otevřených vozech. Jízdenka až na konečnou stála osm krejcarů. "Za zavazadla, jež cestující budou míti na klíně, neplatí se ničeho, ale za zavazadla do 50 kilogramů odvede se poplatek 8 krejcarů jako za osobu," psala dále o jízdném v odpoledním vydání Národní politika.

Tramvaj jezdila od šesti ráno do devíti večer, vůz z obou stanic vyjížděl každých deset minut. Dráha byla po skončení výstavy v provozu vždy jen v letní sezoně až do roku 1900, kdy byl provoz zastaven. Definitivně byla trať zrušena o dva roky později.

Druhá tramvajová dráha v Praze vznikla roku 1897 na dnešních Vinohradech. Trať byla dlouhá 5,8 kilometru a měla 17 stanic. Později dopravu začalo řídit město, pod které se roku 1907 všechny dráhy sjednotily. V tu dobu už bylo v provozu 55 kilometrů tratí se 17 linkami.

Jen o rok později zahájily Elektrické podniky dopravu na první české autobusové lince z Malostranského náměstí na Pohořelec. První trolejbusy se pak v Praze objevily v druhé polovině třicátých let. V metropoli tak už počátkem dvacátého století fungovala poměrně moderní veřejná doprava.

Jako poslední do pražské MHD přibylo metro. O nutnosti podzemní dráhy se uvažovalo již od konce 19. století. Ještě v polovině 20. století existoval projekt podzemních tramvají. Nakonec dostalo přednost metro. Výstavba začala v roce 1966. Prvním cestujícím se otevřelo 9. května 1974.

 

Právě se děje

Další zprávy