"O ony mimořádné případy s výjimečnými okolnostmi se může jednat například tam, kde je zřejmý předpoklad brzkého skončení pěstounské péče na přechodnou dobu a návratu dítěte do původního prostředí," uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Další možností jsou situace, kdy odnětí z péče pěstouna může znamenat závažnou újmu pro dítě.

Ústavní soud se konkrétně zabýval případem dívky z Brněnska odebrané z biologické rodiny. Za prvních 15 měsíců života dítě třikrát měnilo prostředí, poté bylo asi rok u přechodné pěstounky, která podporovala kontakty s biologickými rodiči a znalec s ohledem na vývoj dítěte nedoporučil další změnu.

Justice přesto rozhodla o svěření do dlouhodobé pěstounské péče v jiné rodině. ÚS vyhověl stížnosti biologických rodičů, kteří s opatřením nesouhlasili. Už dříve přiznal jejich stížnosti odkladný účinek, nyní tříletá dívka tedy dosud zůstávala u přechodné pěstounky a jejího manžela.

"V případě, kdy je jasné, že i podle psychologických posudků holčička potřebuje zůstat tam, kde je, tak není možné to ignorovat a brát dítě jako balík, který má být po roce přesunut z dočasné do trvalé pěstounské péče," řekla právnička biologických rodičů Zuzana Candigliota.

Podle advokátky existuje šance, že se dítě vrátí k biologickým rodičům. "Jsou tam samozřejmě problémy, ale to lze těžko předvídat, bude pak záležet i na dalších posudcích a vyhodnocení té biologické rodiny, jak změnili svoje podmínky," uvedla právnička.

Děvče nadále zůstává u přechodné pěstounky a jejího manžela, oba se podle Candiglioty od počátku snažili biologické rodiče v kontaktu s dcerou co nejvíc podporovat a měli s nimi přátelské vztahy.  Dlouhodobí pěstouni naproti tomu chtěli dívčiny vazby s původní rodinou zpřetrhat, tvrdí právnička. 

Podle ombudsmanky Anny Šabatové v tomto případě pěstounská péče na přechodnou dobu přesně naplňovala svůj účel, kterým je poskytnout prostor a podporu rodičům, aby mohli zlepšit a stabilizovat své poměry, a zároveň rozvíjet a prohlubovat vzájemný vztah s dcerou formou častého a kvalitního kontaktu.

"Považuji proto za zcela zarážející, že pěstounce na přechodnou dobu dokonce zainteresované orgány státní správy vytýkaly, že umožňovala častý kontakt holčičky s rodiči, přestože pro jakékoli omezování nebyly dány žádné důvody," uvedla Šabatová, která byla takzvanou kolizní opatrovnicí dítěte.

Podobně mluví i soudkyně Šimáčková a upozorňuje, že hned dva orgány sociálně-právní ochrany dětí považovaly za správné kontakt dítěte s rodiči omezovat. "Je to pro mě úplně nepochopitelné, protože to odporuje celému smyslu pěstounské péče a ve většině případů i zájmům dítěte," řekla soudkyně Aktuálně.cz.