Jana Fraňková chodí často a ráda do zoologických zahrad, jak dokládá i řada fotografií zvířat na jejím facebookovém účtu. V prosinci se však mezi příspěvky objevil i jeden znepokojující. "Tak se mi dnes konečně podařilo dostat tak blízko, že jsem byla schopná udělat zřetelnou fotografii. Vzácný lev indický Jamvan žije v tomto ‚úžasném‘ prostředí více než rok! Co by na to asi říkali ochránci zvířat! To je horší než v cirkuse!" komentuje dlouhodobé umístění asijské šelmy v izolovaném výběhu.
Karanténu, v níž se lev nachází, tvoří betonová stavba obehnaná zamřížovaným dvorkem o celkové výměře zhruba osmdesát metrů čtverečních. Izolovaná zvířata zde mají pobývat jen po nezbytně dlouhou dobu. Přicházejí sem, pokud mají infekční onemocnění nebo když jsou nově přivezena a musí podstoupit sérii vyšetření, než budou připuštěna k ostatním.
Po neúspěšném páření musel samec uvolnit místo náhradníkovi
Lvi indičtí patří mezi ohrožená zvířata, jež se pražská zoo rozhodla před několika lety rozmnožit. Díky dlouhodobému úsilí získala v roce 2015 tři lvy z indického chovu - s Jamvanem tehdy přicestovaly také dvě lvice, Ginni a Suchi.
Jenže páření se nedařilo, samice nezabřezly. Zdálo se, že je chyba v Jamvanovi, a z ostravské zoologické zahrady tak byl dočasně přivezen jiný lev, který ho měl zastoupit. Dva samci by se ovšem v jednom pavilonu nesnesli, hrozil by vzájemný útok, a tak Jamvan musel pryč. Začátkem ledna se proto ocitl v karanténě.
Vyšetření až nyní ukázalo, že překážka od začátku nebyla v Jamvanovi, ale v samicích, protože "Suchi je pro rozmnožování ztracena a pro Ginni je za dané situace nejlepší šancí umělé oplodnění". Taková inseminace proběhne pravděpodobně koncem ledna a použito k ní bude Jamvanovo sperma.
"Původně jsme počítali s tím, že doba, kterou bude muset Jamvan strávit v karanténě, nebude tak dlouhá, proto jsme nejednali o jeho přesunu do jiné zoologické zahrady, protože by to byl dlouhý proces. Doba se postupně vždy v dvouměsíčních intervalech posunovala, což odpovídá říjovému cyklu lvic," vysvětluje nyní kurátor savců Pavel Brandl.
Čas strávený v karanténě se tak ve výsledku navýšil na rok. Jamvan by zde měl podle Brandla strávit nejvýš další tři měsíce, než se zapůjčený lev vrátí do ostravské zoo a v šelminci se opět uvolní místo.
Ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek odmítl na dotazy redakce ohledně umístění lva do karantény odpovídat s tím, že je v Indii na dovolené.
Karanténa splňuje minimální podmínky chovu, brání se zoo
"Podle mého názoru je to použitelný prostor pro lva. Samozřejmě, že toto zázemí je menší než v šelminci, ani s ním v karanténě nejsou jiní lvi, ale je to něco za něco. Něco jsme museli obětovat, abychom mohli udělat maximum pro rozmnožení lvů indických," komentuje pobyt šelmy v karanténě Brandl.
Zoo se brání také tvrzením, že dodržuje parametry, které doporučuje Ústřední komise pro ochranu zvířat k chovu šelem - podle komise má mít dvojice lvů minimálně 25 metrů vnitřního a 40 metrů venkovního prostoru, Jamvan má přitom podle Brandla víc - uvnitř zázemí má k dispozici 31 metrů a venku 53 metrů.
Podle dokumentace, kterou má Aktuálně.cz k dispozici, však po dobu deseti měsíců sdíleli karanténu se lvem také dva zabavení medvědi. Ti přitom podle doporučení potřebují venkovní výběh o velikosti 150 metrů. Dvorky karantény přitom mají dohromady 125 metrů.
V doporučení komise navíc dále stojí, že velké kočky, mezi které patří i lvi, potřebují kmeny na škrábání a k možnosti šplhání či zvýšená místa k ležení. Doporučuje se také jejich chov v párech.
"Není optimální, aby žil lev sám - jsou to sociální zvířata. Standardní je chovat pár. Pro žádné zvíře toto není vhodné, a vycítí to i laik," přitakává také další český zoolog oslovený redakcí, který si však nepřál uvést jméno.
"Lev samotářsky žít může, a to bez významných škod na psychice, jestli to je vhodné či nikoliv je otázka dalších okolností," říká Luboš Melichar z liberecké zoo.
Pražská zoo se aspoň snaží obohatit lvovi prostředí. "Dáváme mu míče, propletené zavěšené hadice, za které může tahat nebo je okusovat, piñaty - papírové napodobeniny kořisti, které se dají naplnit žrádlem, nebo třeba kosti na okusování," popisuje mluvčí Lenka Pastorčáková.
Chov šelem se zpřísní
Paradoxní je, že právě pražská zoologická zahrada bojuje za přísnější pravidla pro chování kočkovitých šelem. Ředitel Bobek dlouhodobě vystupuje proti tomu, aby si kdokoliv mohl pořídit tygra nebo lva přes internet, aniž by věděl, jak s šelmami zacházet.
Stanovisko pražské zoo
Pražská zoo vydala k případu rozsáhlé stanovisko, v němž ujistila, že lev je v pořádku a prostory, v nichž pobývá, přesahují doporučené standardy. "Fotografie pořízené návštěvnicí neodhalily nic, o čem by veřejnost již nevěděla, a nesvědčí o žádném pochybení zaměstnanců Zoo Praha," uvádí zoo. Celé stanovisko zoo najdete zde.
"Chov velkých kočkovitých šelem je u nás neuvěřitelně rozšířený a velmi často probíhá v naprosto nevyhovujících podmínkách a/nebo čistě pro zisk. Ano, mám na mysli nejen poblázněné ‚chovatele‘, kteří jsou schopni držet tygra v kleci o rozměrech čtyři krát pět metrů, ale také různé ty ‚zooparky‘, ‚bioparky‘ a ‚mazlící zoo‘," píše na svém blogu Bobek.
Diskuze o podmínkách chovu šelem vyvstala poté, co policisté v létě přišli na to, že v soukromému zooparku Ludvíka Berouska probíhá nelegální obchod s tygry. Úřady proto nyní chtějí zpřísnit opatření pro chov šelem, zvažuje se zákaz kontaktních chovů, přísnější evidence zvířat či zvětšení výběhů.
Například na Slovensku mají vyhlášku, že tygr musí mít prostor aspoň tři sta metrů a lev dvě stě metrů. Každý, kdo bude chtít mít svůj zookoutek, navíc bude muset projít speciálním kurzem, kde se naučí, jak o zvíře správně pečovat.
Lidé dělají z šelem psychické mrzáky. Na pistoli potřebujete zbrojní pas, na tygra nic, říká šéf pražské zoo Bobek:
