Praha - Právnické fakulty v Praze a v Olomouci oznámily významnou změnu svých přijímacích zkoušek.
Novinka se dotkne uchazečů, kteří budou usilovat o přijetí ke studiu na akademický rok 2009/2010.
Studenti letos nepůjdou na klasické přijímačky, ale zúčastní se takzvaných Národních srovnávacích zkoušek (NSZ). Ty už deset let organizuje soukromá společnost Scio a jako plnohodnotnou nebo částečnou součást přijímaček je v příštím roce využije celkem 46 fakult.
Uchazeči o studium si musí NSZ zaplatit, zároveň jim ale vysoké školy neodpustí poplatek za přihlášku. Školy Sciu platí za databázi studentů a zpracování výsledků. Přesná částka je obchodní tajemství.
Fakulty za organizaci přijímaček výrazně ušetří, naopak student si bude muset připlatit. Například olomoucká práva ale uvedla, že poplatek snížila z klasických pěti set korun na tři sta.
Uchazeč, který absolvuje NSZ, má však výhodu v tom, že výsledek jeho testu platí i na dalších školách, které uznávají NSZ jako součást přijímacích zkoušek.
Zvýší se konkurence
Obě právnické fakulty očekávají, že nová podoba přijímacího řízení ještě zvýší konkurenci mezi uchazeči. Odhadují, že pod vlivem vidiny zdánlivě snadných testů se přihlásí více studentů.
V praxi to znamená, že stejný počet bodů jako v loňském roce bude znamenat nižší percentil, což je číslo od nuly do sta, které udává, kolik uchazečů dosáhlo horšího nebo stejného výsledku.
Národní srovnávací zkoušky
Národní srovnávací zkoušky (NSZ) se skládají z testu obecně studijních předpokladů (OSP) a z dalších předmětů podle volby studenta a požadavků VŠ: Základy společenských věd, Matematika, Biologie, Fyzika, Chemie, Angličtina, Němčina, Francouzština.
Zkouška OSP ověřuje a hodnotí základní dovednosti a schopnosti, které uchazeč potřebuje pro úspěšné vysokoškolské studium. Nejedná se o test středoškolských znalostí, při řešení úloh se vychází pouze z informací uvedených přímo v textu zadání.
V testu je 105 úloh, na jejichž řešení mají účastníci celkem 105 minut čistého času. Úlohy jsou rozděleny do tří oddílů ověřujících verbální myšlení, analytické myšlení a kvantitativní myšlení.
Pražská práva přijmou do prvního ročníku magisterského studia v akademickém roce 2009/2010 sedm set osmdesát studentů. V loňském roce přitom toto číslo tvořilo pouze 18 procent z celkového počtu přihlášených.
Vysoký převis poptávky je na všech fakultách. V posledním přijímacím řízení byl nejvyšší na PF ZČU, kde přijali 9 % z přihlášených. V Brně 11 %, v Praze 18 %, v Olomouci 20 procent.
Důraz na logické schopnosti
Změna přijímacího řízení zapadá do reformy celého studia, které obě fakulty plánují. "Chceme, aby se studenti vzdělávali v ryze právnických předmětech už od prvních let studia," řekl deníku Aktuálně.cz proděkan olomoucké právnické fakulty pro studijní a pedagogické záležitosti Filip Ščerba.
Důraz chtějí klást především na logické dovednosti. Studenty takto nadané by měl podle jeho slov odhalit právě test studijních předpokladů.
NSZ probíhají v několika kolech od prosince až do května příštího roku. První vlna zájemců o přijetí na vysoké školy, která absolvuje testy již v prosinci nebo únoru, tak bude znát své výsledky ještě před tím, než si podá přihlášku. "Udělá si tak přehled, na jaké školy má šanci se dostat," vysvětluje Bohumil Kartous ze společnosti Scio.
Ostatní fakulty
Brněnská právnická fakulta pro přijímací řízení nevyužívá NSZ, ale testy společnosti Scio vyrobené a zpracované na zakázku, plus takzvaný Test studijních předpokladů. Ten si vyrábí Masarykova univerzita sama pro všechny fakulty kromě FSS.
Každý rok je tento test jiný a studenti často upozorňují na to, že je nesrovnatelný a jeho hodnocení netransparentní. Právnická fakulta v Plzni si svoje testy připravuje sama.
Nová maturita místo přijímaček?
Ministerstvem školství řízená organizace Cermat, která připravuje nový model státních maturit, dlouhodobě usiluje o to, aby se právě výsledky nových maturit staly klíčem k přijetí na vysoké školy.
Národní srovnávací zkoušky by tak ztratily své opodstatnění. Jak ale vyplývá z dřívějších vyjádření rektorů vysokých škol, v dohledné době s modelem, který prezentuje Cermat, zatím nepočítají.
"Pouze pokud tyto maturity zaručí, že uchazeč získal standardní znalosti a má také kompetence pro další studium," upozorňuje například rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala. Rektor Západočeské univerzity Josef Průša je pak pro minimálně dvouleté přechodné období.
