Za necelé dva roky se z Prahy stane centrum evropského kosmického programu. Agentura GSA se sídlem v Holešovicích, která má na starosti systémy evropské družicové navigace Galileo, se přemění v novou organizaci a začne se významně rozšiřovat. Do českého hlavního města zamíří řada zahraničních odborníků.
Právě kvůli nim a jejich rodinám má v Praze vzniknout Evropská škola. Vládní zmocněnec pro spolupráci s agenturou GSA Karel Dobeš navíc upozorňuje, že Česko se k tomu zavázalo. "Česká republika v roce 2006, když jsme podávali kandidaturu, dala formální příslib, že by Evropská škola v Praze mohla být," říká Dobeš.
Pražský radní pro školství Vít Šimral (piráti) v následujících dnech vyrazí do Bruselu a Mnichova, aby se podíval, jak dvě takové školy fungují. Poté by měla probíhat další jednání, který by měla vést k tomu, že po Belgii, Německu, Itálii, Španělsku, Nizozemsku a Lucembursku bude Evropská škola také v Česku.
Radní však upozorňuje, že vše je zatím v začátcích. To koneckonců potvrzuje také ministerstvo školství. "Určitá jednání již proběhla, nicméně záměr je stále ve fázi úvah," říká mluvčí Aneta Lednová.
Z toho důvodu zatím není ani jasné, kde škola vyroste ani kdy do ní začnou chodit první žáci. Evropská unie své školy provozuje hlavně ve městech, kde sídlí její instituce. V případě kosmické agentury se hovoří o tom, že by v konečné fázi měla pojmout až 700 zaměstnanců, z nichž řada bude ze zahraničí. Školy jsou určené zejména pro pracovníky evropských institucí, pro něž je vzdělávání na Evropských školách bezplatné. Mohou však za poplatek sloužit také pracovníkům soukromých společností, které se na tom s Evropskou unií dohodnou.
"Škola by kromě dětí zahraničních pracovníků usídlených v Praze měla být standardně i pro pražské děti, protože jedním z důležitých principů takových škol je prolínání kultur a jazyků," poznamenává radní Šimral. Rodiče takových dětí ale obvykle platí plné školné. Rozpočet školy se pak plní právě ze školného od soukromých společností a osob, ale zejména z příspěvku Evropské komise. Učitele pak platí členské státy, které je vysílají.
Evropské peníze obvykle pokrývají také část nákladů na stavbu školy. Radní Šimral by navíc upřednostňoval, aby škola sídlila v některé z mnoha budov, které jsou ve vlastnictví magistrátu a prozatím nejsou nikterak využívané. Investovalo by se tedy jen do její rekonstrukce, čímž by se rovněž ušetřilo.
Vládní zmocněnec Dobeš dodává, že škola může být pro zahraniční experty důležitou podmínkou, aby nakonec do Česka za prací přijeli. "Nerozhoduje pouze vysoký plat. Když máte rodinu a nabídnou vám místo, tak ho vezmete v okamžiku, kdy víte, že děti budou mít dobrou školu a vaše žena najde nějaké zaměstnání," říká Dobeš.
Záměr vítají vývojáři laserů
Snahu o vznik Evropské školy vítají také ve výzkumném centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech, které se chlubí nejintenzivnějším laserovým systémem na světě. Pracuje v něm 300 zaměstnanců, z nichž téměř půlka jsou cizinci.
Manažer projektu Roman Hvězda potvrzuje, že zajištění dobrého vzdělání pro děti je pro zahraniční pracovníky velmi důležitý aspekt v rozhodování, zda pracovní místo v cizině přijmout. "Je to důležitý faktor, který při jednání zaznívá zejména u lidí, kteří nejsou na počátku své kariéry, ale v rozvinutější fázi, což jsou nesporně lidé, o které stojíme," vysvětluje Hvězda.
V Praze sice fungují školy s mezinárodním programem, podle Hvězdy však není jejich kapacita dostatečná, a proto snahu o otevření Evropské školy podporuje. "Česko se více a více otevírá, což je hrozně dobře, a tomu by měly být vytvářeny další podmínky. Když jsme chtěli mít vzdělanější populaci, tak jsme otevřeli více vysokých škol. Pokud tady chceme mít více zahraničních expertů, tak pro ně potřebujeme vytvořit vhodné podmínky," říká Hvězda.
