reklama
 
 

Praha ukázala červené dvojče železničního mostu. Boj za zachování původního pokračuje

8. 2. 2019 11:30
Pražští architekti připravili návrh mostu, který by mohl nahradit chátrající železniční most na Výtoni. Realizoval by se však jen v případě, že by stávající most nebylo možné opravit, jak tvrdí listopadová analýza Kloknerova ústavu. Nový projekt počítá s trojkolejnou konstrukcí, která by navazovala na připravovanou železniční zastávku na Výtoni. Z původního přemostění by se zachovala zejména kamenná konstrukce.

Podle náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) potřebuje metropole nutně, aby se stávající výtoňský most rozšířil o jednu další kolej. A to bez ohledu na to, zda bude možné dnešní konstrukci opravit, či nikoliv. Ta už totiž podle náměstka potřebám města kapacitně nestačí už jen proto, že chce Praha na Výtoni postavit novou železniční zastávku.

Železniční most na Výtoni

Železniční most na Výtoni

Dnešní dvojkolejná mostní konstrukce byla na své místo instalována v roce 1901, kdy nahradila původní jednokolejný most z roku 1871. V době výměny se proti novému mostu zvedla vlna protestů veřejnosti. Po čase však Pražané obloukový most přijali za svůj a zprvu neoblíbená konstrukce byla později prohlášena za památku.

Zároveň si však podle Scheinherra vedení Prahy uvědomuje, jakým kulturním dědictvím je současný chátrající most ve vlastnictví Správy železniční dopravní cesty. "Proto prověřujeme dva způsoby: pokud most půjde zachránit, postavíme vedle další jednokolejný most - to prověří posudek švýcarského profesora Brühwilera, kterého jsem spolu se SŽDC pozval na konci února do Prahy. V případě nemožnosti záchrany mostu máme moderní alternativu s odkazem k původnímu mostu včetně řešení obou předmostí," říká Scheinherr.

Tuto alternativu připravil tým architekta Romana Kouckého z Institutu plánování a rozvoje. "Výslednému řešení předcházelo mnoho diskusí a slepých uliček. Nejprve jsme řešili celkovou polohu mostu a možnosti využití stávající konstrukce. Došli jsme k závěru, že je nutné nalézt řešení s maximálním využitím stávajících, zejména kamenných konstrukcí, ale s novou, současnou konstrukcí ocelovou," vysvětluje šéf autorského týmu Koucký.

Návrh IPR přesto do značné míry připomíná stávající most. "Prozkoumali jsme vícero možností, včetně několika statických soustav, a nakonec přijali řešení, které vychází ze současného tvarosloví mostu. Sestává ze série prostých nosníků a zachovává současnou siluetu. Ano, tu siluetu, proti které prý veřejnost tak vehementně protestovala před více než sto lety," dodává architekt.

Koucký má s mosty bohaté zkušenosti, je autorem například Mariánského mostu v Ústí nad Labem či Trojského mostu v Praze. Oba mosty byly odbornou veřejností přijaty více než kladně.

Červené dvojče

Nový železniční most by měl mít shodně jako ten původní tři prostě uložená pole o rozpětí 71,2 metrů. Také ocelové oblouky by měly v nejvyšším místě nadmořskou výšku 209 metrů na mořem, jako je tomu dosud. Most má mít tři hlavní nosníky s tím, že střední nosník rozděluje most na dva prostory. Jeden prostor je dvoukolejný a druhý jednokolejný. Mezi nimi bude ukryta lávkou pro pěší o šířce čtyř metrů, která má navazovat na plánovanou zastávku na Výtoni.

Historické kamenné konstrukce budou podle IPR v rámci předmostí konzervovány a důstojně prezentovány jako památky. Nad původní prvky viaduktu bude nejprve v místě zastávky položená nová železobetonová deska nástupišť, stojící na rastru betonových sloupů. Poté bude možné historické konstrukce pod ní restaurovat a udělat i archeologický průzkum zasypaných oblouků.

"Na uliční úrovni výtoňského předmostí má následně vzniknout nádražní hala a nové, potenciálně zajímavé prostory určené pro drobnou komerci a kulturu," říká Marek Vácha, mluvčí IPR. Na nástupiště povedou z úrovně ulice schodiště a výtahy.

Na železniční zastávku s nástupišti má navazovat přednádražní prostor. Spolu s ním má být na protější straně ulice dotvořen dosud neukončený domovní blok. Počítá se i s omezením zdejší automobilové dopravy.

"Celkovými úpravami vznikne přívětivé předmostí bez automobilové dopravy a křižovatek, v němž se časem rozvine nový život. Radikální zásah do automobilového provozu a jeho zjednodušení umožní vytvoření kompaktního, zklidněného prostředí pro setkávání a pobyt Pražanů," říká Vácha. 

Důležité ale také bude, jak se k návrhu postaví SŽDC, která je vlastníkem původního přemostění. "Most je v zoufalém stavu a jsem rád, že IPR se k tomuto úkolu města postavil operativně. Kromě toho jsou výstupy jejich koncepční rozvahy krásné. Udělám všechno proto, aby došlo ke
konstruktivní dohodě se SŽDC a památkáři," říká k tomu radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček (za Spojené síly pro Prahu).

Náměstek SŽDC Mojmír Nejezchleb k tomu uvedl, že správce nepochybuje o tom, že v tomto místě musí přes Vltavu vést tři koleje. "Toto řešení je pro nás  nové. Sami jsme v našich hlavách byli daleko konzervativnější, ale jsme připraveni o tomhle návrhu jednat. Jen vidíme docela zásadní problém časový, aby nás toto řešení nevrátilo na startovní čáru a nebyl narušen náš plán rekonstruovat most do čtyřech až pěti let, " vyslovil obavy SŽDC Nejezchleb.

Boj o zachování původního mostu

Navíc stále ještě nepadlo rozhodnutí, zda půjde stávající konstrukce k zemi, nebo se ji správce pokusí opravit. Největší zvrat do této debaty přinesla v listopadu studie Kloknerova ústavu ČVUT. Podle ní po konstrukci mohou vlaky jezdit maximálně dalších pět let s tím, že opravit lze jen její malou část.

"Zkorodovaná konstrukce je podle studie v natolik špatném stavu, že je třeba, aby byla nahrazena novou. Prvků, které by bylo potřeba opravit, je totiž opravdu hodně. Zbourání konstrukce je proto varianta, která odpovídá stavu, ve kterém ten most nyní je," sdělil tehdy Aktuálně.cz ředitel Kloknerova ústavu Jiří Kolísko. Z kovových konstrukcí je v pořádku pouze horní oblouk mostu. Spodní pás i šikmé prvky, na nichž hořejšek drží, jsou ve špatném stavu.

Proti zbourání mostu jsou však dlouhodobě pražští památkáři, kteří správě železnic vyčítají, že most dlouhé roky vůbec neudržovala. "Ze strany správce je ta oprava komplikovaná, složitá. Bylo by ale daleko jednodušší, kdyby to někdo udržoval. I malé dítě vidí, že na most nesáhl někdo barvou už hodně, hodně let," kritizuje šéf pražských památkářů Ondřej Šefců.

Také Scheinherr se se závěrem Kloknerova ústavu odmítl smířit a na konci roku se zasadil se o přezkoumání, jestli by konstrukce nad Vltavou skutečně nemoha být v současném stavu nějakým způsobem zachována. Zejména kvůli jejímu historickému významu.

"Železniční most na Výtoni je ikonické dílo našich inženýrů a jako takový se zapsal do historie mostařství a železnice a především do pražského panoramatu. Jde totiž o dokonalé technické dílo s výjimečně elegantní konstrukcí," uvedl náměstek.

Kloknerův ústavu měl proto na zadaní SŽDC přizvat k posouzení možnosti opravy mostu na Výtoni švýcarského profesora Eugena Brühwilera, který je odborníkem na nýtované konstrukce, což je technologie, s jejímž využitím je most postaven. "Je ochotný s Kloknerovým ústavem spolupracovat a třeba i na dálku projekt vést," uvedl dříve Scheinherr. Na výsledky tohoto posouzení se stále čeká. Zároveň stále běží žádost SŽDC, aby byla z mostu sejmuta památková ochrana, kterou posuzuje ministerstvo kultury. 

autor: Jakub Heller | 8. 2. 2019 11:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama