Telč - Nejlepším místem k životu jsou sice v Česku Domažlice, ale pokud byste vybírali místo k životu podle toho, kde se nejlépe využívají peníze přitékajícíc z evropských fondů, pak byste mezi třemi sty českými městy museli vybrat Telč.
Vyplývá to z rozsáhlého hodnocení, na jehož základě sestavil deník Aktuálně.cz před komunálními volbami pořadí jednotlivých měst v České republice. Jedním z kritérií, z nichž jsme vycházeli, byly práve eurodotace.
Šestitisícové městečko v kraji Vysočina vyhrálo s velkým náskokem.
Celý žebříček a také pořadí podle jednotlivých kritérií si můžete prohlédnout v následující grafice.
Velcí zůstali vzadu
V letech 2007-2010 prosadila Telč celkem 13 projektů v hodnotě 154 milionů korun. To je zdaleka nejvíc v přepočtu na obyvatele.
Bez ohledu na velikost obce získalo město z evropských fondů 27. nejvyšší částku. Překonalo takové aglomerace, jakými jsou Hradec Králové, Olomouc, Kladno nebo Karviná.
V počtu projektů s nárokem na evropské peníze je Telč na 25. místě a jejich výběr může sloužit ostatním za vzor.
Telč získala peníze na nákup nového vybavení základních škol, rekonstrukci jedné z nich, na zateplení mateřské školy, na přesun autobusového nádraží blíž k železnici, na nový územní plán, na úpravu dlažby na náměstí a okolí léčivého pramene za městem.
Bez památek
Radnice dosáhla na peníze ze všech operačních programů dostupných radnicím. Čerpala z regionálního, sociálního, ekologického i tzv. integrovaného programu, který spravuje ministerstvo pro místní rozvoj.
Telč se přitom nesnažila ke získání peněz využít své památky. V tom se liší například od Litomyšle, Českého Krumlova a Jindřichova Hradce, kde opravují zámek a kláštery, respektive obnovují muzeum fotografie.
Tři zmíněná historická města se tak dostala do první dvacítky radnic s největším přílivem financí z Bruselu, na školy nebo opravu chodníků jim ale tolik peněz jako v Telči nezbylo.
Kouzelníci z Vysočiny
Infobox
Evropské dotace absolutně
(2007/2010, v milionech korun)
Praha 2 389 Brno 1 208 Ústí n. L. 944 Ostrava 887 Chomutov 497 Jihlava 478 Litomyšl 401 Děčín 398 Zlín 375 Č. Budějovice 373 Litoměřice 349 Č. Krumlov 318 Liberec 311 Plzeň 306 Tábor 255 J. Hradec 238 Havířov 228 Žatec 224 Kadaň 212 Opava 184Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj>
Telč má výhodu, že patří do kraje Vysočina, kde si s evropskými dotacemi obecně umějí nejlépe poradit.
Také druhým celorepublikově nejúspěšnějším městem je zástupce Vysočiny - radnice v Bystřici nad Pernštejnem. Nejvíc peněz získala na ekologické projekty včetně obnovy rybníků a stavby sběrného dvora.
A nejlepší mezi statutárními městy je s odstupem hlavní město Vysočiny Jihlava. Získala půl miliardy na nákup autobusů pro veřejné linky, obnovu parků a rekonstrukce škol.
Vysoce nad českým průměrem jsou i další města na pomezí Čech a Moravy, konkrétně Humpolec, Světlá nad Sázavou, Pacov a Třebíč.
To svědčí o dobré spolupráci měst a kraje, který jednak část dotací krajům rozděluje a u ostatních jim může pomáhat.
Proto také jen dvě města Vysočiny zatím získala méně než tisíc korun z Bruselu na obyvatele. Jde o Náměšť nad Oslavou a Velké Meziříčí, tedy menší obce, které mívají s evropskou byrokracií nejčastější potíže.
Paradoxy Ústecka
Skoro stejně úspěšné při čerpání evropských dotací jsou jižní Čechy, Pardubicko a Karlovarsko, největší rezervy mají města na Olomoucku, kde každé druhé čerpalo méně než tisíc korun na obyvatele.
Speciálním případem je Ústecký kraj, kde některá velká města čerpají mimořádně vysoké částky, další ale nedostávají nic nebo skoro nic.
Bez ohledu na počet obyvatel získalo třetí nejvyšší částku z Bruselu Ústí nad Labem, pátý nejlepší je Chomutov, osmý Děčín a jedenácté Litoměřice.
Prakticky všechny peníze získávají prostřednictvím krajského řídícího výboru a ostatní možnosti ignorují. Zpravidla se také soustřeďují na jeden nebo dva významné projekty.
Platí se pivo a víno
Například v Chomutově a Litoměřicích se staví zimní stadion, v Děčíně se opravuje zámek, v Ústí se zřizuje česko-německé muzeum a staví lanovka do restaurace Větruše.
Unikátem Ústecka jsou dvousetmilionové dotace na svatostánek českého vinářství v Litoměřicích nebo na chrám piva v Žatci.
Mezi pěti velkými městy Ústecka, která nedostala prakticky žádné peníze, jsou i sedmdesátitisícový Most a padesátitisícové Teplice, což je v Česku unikát.
Evropské dotace jsou přitom určeny zvlášť na podporu regionů, které mají vážné potíže v sociální oblasti a s životním prostředím. To se v Česku týká Mostu úplně na prvním místě.
Nesprávná koalice
"Nemáme tu správnou koalici," zdůvodňuje neúspěchy při žádostech o dotace teplický primátor Jaroslav Kubera.
V Teplicích vládne ODS spolu s menšími pravicovými stranami, krajskou samosprávu a řídící výbor pro evropské dotace ale ovládá ODS a ČSSD. Tyto dvě strany složily koalice v Ústí a Chomutově, které jsou v dotacích nejúspěšnější.
Most řídí hnutí Mostečané Mostu spolu s komunisty a z regionálního dotačního programu neviděl ani korunu. "Asi jsme u někoho v nelásce," hodnotí výsledky náměstkyně primátora Hana Jeníčková.
Bída v Mostě a Teplicích
Teplice i Most byly například odmítnuty, když jako každé statutární město žádaly o peníze na přípravu městského investičního plánu.
"Při rozhodování o poskytnutí dotací hraje roli pouze kvalita předložených projektů. Podpořeny mohou být jen ty nejlepší," vysvětluje tisková mluvčí řídícího výboru Marcela Klíchová.
Například v boji o dotaci na investiční plán dopadl Most hůře než Ústí, Děčín a Chomutov, Teplice dokonce nezískaly při hodnocení ani 50 bodů ze sta možných. Klíchová upozorňuje, že řídící výbor nemůže během hodnocení měnit předem stanovená kritéria.
"Zase jsme ve srovnání s ostatními o tolik nepřišli," míní primátor Kubera. Jeho kolegové totiž většinou uspěli s projekty, u kterých budou muset města přispívat na provoz. V první řadě to platí pro zimní stadiony a ústeckou lanovku.
Teplice a Most ještě zbraně nesložily a budou prostřednictví kraje žádat o evropskou dotaci na nákup nových trolejbusů.
