Přestože je včelaření podstatně méně rozšířeným koníčkem než třeba florbal či zpěv, zájem o něj v posledních letech roste. Patnáctiletou Helenu Bendovou ze středočeských Tožic k němu přivedl otec, když jí bylo sedm let. Postupně začala navštěvovat včelařský kroužek a pak i soutěže.
"U nás v rodině nikdo nevčelařil," říká naopak třináctiletý Lukáš Loukota ze Stříbra. "Ve druhé třídě jsem zjistil, že v domě dětí máme včelařský kroužek. Řekl jsem si, že bych to chtěl zkusit, a přihlásil se. Teď už tam budu šest let," vypráví. Rok poté si pořídil vlastní včely.
Na světové úrovni se trojice předvedla letos v červenci. Ve slovinském městečku Ivančna Gorica se zúčastnila největšího mezinárodního setkání známého pod zkratkou IMYB, tedy Mezinárodní setkání mladých včelařů. Dvoudenní klání osmdesátky soutěžících ze tří desítek zemí světa Helena, Lukáš a Adéla Brodská z Českých Budějovic vyhráli.
Úspěch tak odráží rostoucí oblibu včelaření v Česku. V současnosti vede Český svaz včelařů ve své evidenci 203 kroužků pro děti s téměř 1700 členy.
Ve Slovinsku čekal na českou trojici kromě ověření znalostí o anatomii včel, jejich parazitech a nejrůznějších druzích rostlin také test praktických dovedností. "Nejtěžší bylo určitě poznávání medů podle chuti. Měli jsme poznat, o jaký druh jde, z jaké rostliny a tak. Bylo to těžké, protože tam byly i medy z jiných zemí, ze stromů, které jsem vůbec neznala," popisuje Helena, co bylo nejobtížnější.
Soutěž ale není to hlavní, co na účastníky setkání čeká. "Je to spíš takový bod navíc," říká Marek Matulík, jeden z dvojice vedoucích českého týmu. "Hlavním cílem je, aby se setkali mladí lidé z různých částí světa a popovídali si o včelaření napříč kontinenty," dodává Helena. "Teď si, díky tomu, píšu s jednou holčinou z Kanady," upozorňuje.
S odlišnostmi se čeští reprezentanti setkali i přímo v místě konání. Ve Slovinsku používají včelaři odlišný typ úlu. Místo českých shora přístupných úlů se z těch slovinských jednotlivé rámky s plástvemi vytahují zadem. "To mě hodně překvapilo, nepřijde mi to praktické. Shodli jsme se na tom i s účastníky z jiných zemí," vypráví Helena. "Když jsme se ptali, proč používají zrovna tento typ, řekli nám, že se k tomu prý nemusí ohýbat," dodává.
Mezinárodní soutěže se sice mohou účastnit děti od 12 do 18 let, pro patnáctiletou Helenu byl však letošní ročník posledním. Nebude mít další možnost se kvalifikovat. Na IMYB jezdí z Česka jen vítězové Zlaté včely, které se účastní děti do 15 let.
"Je to dost škoda. Myslím, že české děti jsou dost šikovné a že by se tam umisťovaly každým rokem výš a výš," komentuje situaci Matulík. "Mě to, samozřejmě, mrzí, protože jsme si tam vytvořili nějaké vztahy," doplňuje Helena, která může na světovou soutěž znovu vyrazit až v 18 letech jako instruktor.
Ve včelaření hodlá rozhodně pokračovat, nejen jako v koníčku. "Půjdu na přírodovědné lyceum, kde mají vlastní včelnici, která mi bude k dispozici. Navíc mi lidé díky mým výsledkům budou více důvěřovat," říká k další etapě své kariéry. Lukáš, který chodí na osmileté gymnázium, si chce včelaření ponechat jako volnočasový koníček.
Na mezinárodní setkání IMYB tak příští rok vyrazí reprezentovat Česko následníci letošních vítězů. A konkurence bude pravděpodobně ještě početnější. Jiří Píza, jeden z organizátorů setkání, uvádí, že se každoročně zapojuje více zemí a tedy i více týmů.
