Praha - Psal se 14. listopad 1918, když se v nynější budově Poslanecké sněmovny sešlo Revoluční národní shromáždění, které zvolilo prezidentem Tomáše Garrigue Masaryka a jmenovalo vládu, v jejímž čele stanul Karel Kramář.
"Slavné národní shromáždění! Z příkazu Národního výboru zahajuji Národní shromáždění. Nám všem dmou se prsa radostí, hrdostí a pýchou nade vším, co v hrozné válce dokázal náš národ," začal Kramář mluvit k více jak dvěma stovkám zákonodárců. "Od první chvíle, kdy rozpoutala se lítice válečná, věřil a doufal, že nyní konečně dojíti musí své svobody a samostatnosti. Hrdinou války byl náš československý lid," pronášel vznešeně svá slova podle dobových záznamů.
Právě vzpomínku na tento den si budou chtít připomenout přesně na den po sto letech čeští poslanci. Aktuálně.cz to sdělil nynější předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. "Probírali jsme to v grémiu Poslanecké sněmovny a panuje na tom shoda. Už jsem zadal organizačnímu výboru přípravu tohoto setkání," uvedl Vondráček.
Podle jeho slov půjde o mimořádné setkání, protože se uskuteční na stejném místě jako před sto lety. "Při prvním jednání 14. listopadu 1918 byla přítomná historická stráž sokolů, a já bych rád, kdyby tady byli sokolové i tentokrát. Chtěli bychom také, aby tady promluvil současný předseda slovenského parlamentu, protože jde o vzpomínku na vznik Československa," avizuje Vondráček.
Součástí celého setkání bude také historická výstava, vyloučeno není ani pozvání dosavadních šéfů sněmovny. Vondráček chtěl pozvat také zástupce Senátu, jenže shodou náhod bude právě v tento den horní parlamentní komora jednat.
Chceme patřit mezi nejvyspělejší země světa
Ještě než se ale skuteční tato velká vzpomínková akce, proběhla v pátek dopoledne připomínka 28. října 1918, během které poslanci schválili připravenou deklaraci. Zároveň vystoupili předsedové všech klubů. Poté začala klasická schůze sněmovny, která v pátek většinou končí brzy po poledni. Sněmovna by měla schvalovat například nové podmínky pro oddlužení lidí v dluhové pasti nebo novelu služebního zákona, která má usnadnit odvolávání vedoucích pracovníků.
Slavnostní chvíle načala slova předsedy ODS Petra Fialy, na jehož žádost se takto poslanci setkali. "Myslím, že bychom se mohli shodnout na tom, že to byla svoboda, demokracie, humanismus, které byly základním etosem první republiky při jejím vzniku před sto lety a že na nich stály úspěchy tehdejších osobností, skvělých osobností, ale i běžných lidí, a společné úspěchy celého našeho samostatného státu," prohlásil Fiala.
Šéf sněmovny Vondráček nabádal poslance k tomu, aby si navzájem naslouchali a vedli diskusi. "Onen prostý Masarykův slogan, že demokracie je diskuse, je geniální a stále platný. Takže, dámy a pánové, dál se hádejme o řešení každodenních problémů, ale snesme názor toho druhého a snažme se pochopit, že i když si myslí něco jiného než my, nakonec mu jde o to stejné - o naši společnou vlast. Tak nejlépe uctíme sto let naší republiky a jejího zakladatele," řekl.
O Masarykovi mluvil také předseda ČSSD a místopředseda vlády Jan Hamáček, který svou řeč postavil na Masarykových demokratických ideálech. "Máme svobodu, máme demokracii, naše bezpečnost je zajištěna jako nikdy v historii. Ale to nás ovšem v nejmenším nezbavuje povinnosti onen demokratický ideál bránit a chránit. Musíme bojovat s extremismem, s nenávistí, s rasismem, ale také se sobectvím, lhostejností k druhým, s korupcí," sdělil.
Prvního československého prezidenta vzpomínal i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. "Mezi vlastenectvím, láskou k vlasti a humanitou není rozpor. Ovšem mezi moderním nacionalismem a humanitou bývá, jak říkal Masaryk. A to je bohužel aktuální i dnes, protože láska k vlasti, to znamená láska k vlastnímu národu, ale neznamená nenávist k jiným," podotkl.
Česká republika se vzdálila humanitě, míní Schwarzenberg
Na rozdíl od jiných klubů nevystoupil v případě TOP 09 předseda klubu Miroslav Kalousek, ale nejstarší poslanec Karel Schwarzenberg, který mluvil nejvíce kriticky o dnešní současnosti. Ještě předtím upozornil, že patrně jako jediný ze zákonodárců prožil všechna období Československa a v roce 1992 byl tím, kdo na prosbu prezidenta Václava Havla stahoval z Pražského hradu československou vlajku.
"Jedna z velikých myšlenek Tomáše Garrigua Masaryka bylo evropanství. My ovšem tady se vyznamenáváme spíše tím, že se o Evropu nezajímáme. Ano čerpáme dotace, to s nadšením. Ale přispíváme co nejméně a se solidaritou u nás to také valné není," postěžoval si.
Stejně tak poukazoval na to, že dnešní Česká republika se vzdálila humanitě, jak ji chápal Masaryk. "Ano, naši humanitu jsme teď právě prokázali, když jsme odmítli přijmout ty sirotky do České republiky z válečných vřav, aby mohli v klidu vyrůst. Opustili jsme všechny ideály a zůstalo nám pouze národní sobectví, na kterém tento náš novodobý stát stavíme," uvedl Schwarzenberg, který kriticky i proslov zakončil.
"Když neprokážeme užitečnost ani vlastnímu národu, ani sousedům, ani Evropě a světu, tak se obávám o osud našeho státu, tak se obávám o naši další samostatnou existenci," sdělil.
Na návrh předsedy ODS Fialy byla nakonec schválena deklarace tohoto znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky u příležitosti stého výročí založení Československé republiky hlásí se k odkazu 28. října 1918 a oceňuje úspěšné úsilí představitelů naší země vedoucí k založení samostatné Československé republiky. Považuje demokratický charakter státu, na jehož základě byla první republika postavena, za základní pilíř moderní České republiky. Navrhuje, aby toto výročí posloužilo k posílení národní hrdosti a ambicí České republiky patřit mezi nejúspěšnější země světa."
