Opozice zabránila schválení zákona o Dukovanech, trvá na vyloučení Rusů a Číňanů

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
10. 2. 2021 13:36
Místopředsedovi vlády Karlu Havlíčkovi se zatím nepodařilo s poslanci ANO protlačit sněmovnou návrh zákona o přechodu Česka na nízkouhlíkovou energetiku. Proti návrhu, známějšímu pod označením "lex Dukovany", vystupuje část opozice. Její zástupci chtějí, aby v zákoně byla jasná zmínka o tom, že zakázky na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany se nemohou účastnit firmy z Ruska a Číny.
Karel Havlíček.
Karel Havlíček. | Foto: Jakub Plíhal

Středeční projednávání návrhu zákona, který se týká jaderné elektrárny Dukovany, potvrdil, jak velký odpor některých opozičních stran vzbuzuje. Jejich poslancům se nakonec podařilo zabránit tomu, aby byl zákon ve třetím čtení schválen. Když jim neprošly návrhy na oddálení schvalování zákona, tak mluvili u řečnického pultu tak dlouho, až skončila doba, kterou měla sněmovna pro tento zákon určený.

Místopředseda vlády Karel Havlíček, který apeloval na sněmovnu, aby dnes zákon odhlasovala, tak bude muset hledat jiný termín, kdy by se poslanci zákonem zabývali.

Řada opozičních poslanců opět na Havlíčka a nepřítomného předsedu vlády Andreje Babiše naléhala, ať jasně řeknou, že zakázky na výstavbu jaderného bloku v Dukovanech se nesmí účastnit firmy z Ruska a Číny. Pokud to do zákona nedají, část opozice bude podle svých slov dělat vše pro to, aby zákon neprošel.

"Já bych chtěl, aby ještě zaznělo, zda Rusko do tohoto tendru vstoupí a zda bude znám ekonomický model, jakým způsobem dojde k financování tohoto projektu," prohlásil předseda Pirátů Ivan Bartoš, který vystoupil jako první z poslanců. "Pro nás je důležité, aby se jasně vyjasnilo, kdo bude investorem. Podle nás by to měl být stát, nikoliv ČEZ, hlavně z důvodu levnějšího financování. Zcela zásadní je v tomto cena peněz," pokračoval.

K bezpečnostním otázkám se vyjádřil také poslanec ČSSD Petr Dolínek, který přečetl usnesení klubu, které by fakticky mělo znamenat, že vláda vyloučí ze zakázky ruské a čínské firmy. O tomto usnesení v úterý informoval deník Aktuálně.cz, který citoval prvního místopředsedu ČSSD Romana Onderku. "Nebereme na lehkou váhu doporučení a zprávy bezpečnostních složek," řekl. 

Dolínkovi se ani nelíbilo to, že zákon dostal přezdívku "lex Dukovany", protože podle něj se nemusí týkat jen Dukovan. Zároveň upozorňoval, že nový jaderný blok časem nahradí nyní fungující bloky. "Životnost bloků bude prodloužena podle aktuálních znalostí, nicméně pořád čelíme tomu, že tuším v letech 2040-2046 budeme muset některé bloky Dukovan odstavit a ty nové bloky vlastně nahradí ty stávající," řekl mimo jiné Dolínek.

Ostře proti současnému návrhu vystoupil poslanec KDU-ČSL Jan Čižinský, který by ho podle svých slov nazval "zákon o netržní podpoře ČEZ v Dukovanech". Čižinský, stejně jako předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, kritizovali usnesení ČSSD, které podle nich nezajistí, že vláda firmy z Ruska a Číny k výběrovému řízení nepřizve.

"Doprovodná usnesení jsou jakousi deklarací nezávaznou, doprovodná usnesení skutečně vůbec nic nezajistí. Ten zákon je dramaticky nebezpečný v oblasti bezpečnosti i v oblasti ekonomické," prohlásil Čižinský. "Doprovodné usnesení nemá smysl. Důležitý je text zákona," přidal se Stanjura, který zároveň prohlásil, že vláda se nechová podle doporučení svých poradních orgánů a své bezpečnostní komunity. "My jsme pro jadernou energetiku, ale bez účasti ruských a čínských firem," řekl šéf klubu ODS.

Zákon se netýká bezpečnosti, trval na svém Havlíček

Místopředseda vlády Karel Havlíček se ve středu vyjádřil k pochybnostem ohledně návrhu zákona stručně. Pokud jde o bezpečnost, tvrdil, že to nesouvisí se schvalováním tohoto návrhu. Zároveň označil zákon za naprosto klíčový a žádal poslance, aby jej co nejrychleji schválili.

"Prosím tedy ještě jednou, jestli bychom se mohli držet dohody ze stálého výboru, konkrétně z 9. prosince, a to tedy toho, že hledání velmi důležitého konsenzu ohledně bezpečnostních požadavků státu v rámci tendru na dodavatele - a nikdo je nezpochybňuje - probíhá na jiné úrovni," řekl Havlíček, který byl stejně jako poslanci ANO proti tomu, aby návrh zákona projednávali členové výboru pro bezpečnost. Návrh tak probíral pouze hospodářský výbor, který jej podpořil.

Havlíček ve středu trval na tom, že nyní projednávaný zákon se týká pouze ekonomických záležitostí. "Důvodem předložení zákona je vyřešit případné tržní selhání v případě výstavby nových jaderných bloků. Nový návrh zavádí jasný institut smlouvy o výkupu elektřiny, někdy tomu říkáme offtakový kontrakt mezi státem a oprávněným investorem čili ČEZ," uvedl Havlíček.

Ze sněmovny odcházel ve středu po poledni zklamaný. Poté, co poslouchal vystoupení všech poslanců, mu nezbývalo, než se smířit s tím, že v jednu hodinu muselo skončit projednávání zákonů ve třetím čtení. A protože do té doby hlasování neproběhlo, musí nyní hledat prostor pro hlasování někdy jindy.  

Podle původních Havlíčkových plánů měli poslanci zákon schválit hlasy ANO, KSČM a SPD už 20. ledna. Nakonec se ale vláda s opozicí dohodla na "oddechovém čase", během něhož se konala další jednání. V rámci nich český premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš jednal s předsedy ostatních politických stran.

Proti zákonu protestují i mnozí ekologové. Podle nich zákon až příliš upřednostňuje jadernou energetiku, konkrétně velké jaderné bloky. Navíc fakticky dává investorovi takzvaný bianko šek na výstavbu nového jaderného zdroje a vládě umožní uzavřít podle svého smlouvu o odkupu elektřiny, tvrdí ochránci životního prostředí.

"Hlavními problematickými body je nelimitovaná výhodná vládní půjčka na investici a na nejméně třicet let garantovaná výkupní cena pro elektřinu z nových reaktorů. S možností prodloužení až do konce životnosti reaktorů," namítá Hnutí Duha a Sdružení pro záchranu prostředí Calla. Zároveň dlouhodobě označují sázku na jadernou energii za scestnou. "V celosvětovém měřítku jsou v posledních patnácti letech investice do obnovitelných zdrojů výrazně vyšší než do jaderné energetiky," upozorňují.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie obvinila muže, který ubodal britského poslance, z vraždy a přípravy teroristického činu

Z vraždy a přípravy teroristického činu britská policie obvinila Brita somálského původu Aliho Harbiho Aliho, který v pátek ubodal konzervativního poslance Davida Amesse. Pětadvacetiletý muž byl obviněn na základě závěrů vyšetřování protiteroristické jednotky. Jeho motiv byl podle vyšetřovatelů náboženský i ideologický, píše Reuters.

"Tato vražda má spojitost s terorismem, má souvislost s náboženskou i ideologickou motivací. Muž byl také obviněn z přípravy teroristického činu. Vyplývá to z přezkumu důkazů shromážděných metropolitní policií při vyšetřování," uvedl Nick Price, vedoucí divize speciální kriminality a boje proti terorismu britské prokuratury.

Ali Harbi Ali napadl nožem konzervativního zákonodárce Davida Amesse při jeho pátečním setkání s voliči. Amess svým zraněním na místě podlehl. Pachatel byl později zadržen na základě zákona o terorismu. Incident se odehrál v metodistickém kostele v Leigh-on-Sea v hrabství Essex, které Amess téměř 40 let zastupoval.

Zdroj: ČTK
Další zprávy