Sociální demokraté nechtějí, aby se rozšíření Dukovan účastnily firmy z Ruska a Číny

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
9. 2. 2021 19:38
Při středečním hlasování o zákonu, označovaném jako Lex Dukovany, se ČSSD přidá k těm opozičním stranám, které nechtějí, aby se stavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany účastnily firmy z Ruska a Číny. První místopředseda ČSSD Roman Onderka Aktuálně.cz sdělil, že ČSSD připravuje k zákonu své usnesení. V něm mimo jiné žádá vládu, aby postupovala s ohledem na bezpečnost Česka.
Místopředseda ČSSD Roman Onderka.
Místopředseda ČSSD Roman Onderka. | Foto: Jan Rasch

Účast Ruska a Číny v tendru na stavbu nového bloku Dukovan se probírá už řadu měsíců, vláda dlouho prosazovala účast firem obou zemí. Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) nedávno oznámil, že čínské firmy by vláda do výběrového řízení nepustila, ale ruské ano. Teď však jedna z vládních stran, sociální demokracie, dala najevo, že je proti účasti i ruských firem. 

"Nebereme na lehkou váhu doporučení a zprávy bezpečnostních složek. Proto jsme se v úterý o celém problému bavili na jednání poslaneckého klubu s tím, že k tomuto chceme zaujmout jasné stanovisko," řekl Aktuálně.cz poslanec a první místopředseda ČSSD Roman Onderka. Narážel na to, že české tajné služby opakovaně varovaly před účastí firem z nedemokratických zemí kvůli bezpečnostním rizikům.

Poslanci ČSSD proto podle Onderky chtějí, aby sněmovna při středečním projednávání uhlíkového zákona, přezdívaného Lex Dukovany, přijala usnesení, ve kterém bude zmínka o tomto stanovisku bezpečnostních složek. Existenci usnesení potvrdil Aktuálně.cz i předseda strany a ministr vnitra Jan Hamáček.

"Myslíme si, že v tom zákonu, pokud bude schválen, by mělo být usnesení, které klade vládě na srdce to, aby se řídila zprávami bezpečnostních služeb. A tyto zprávy by měly být prioritou při samotné dostavbě Dukovan. Nejdůležitější je bezpečnostní část, je potřeba, aby Česká republika z tohoto pohledu měla čisté svědomí a nebrala na lehkou váhu informace bezpečnostních služeb," uvedl Onderka.

Jak zní usnesení navržené ČSSD

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky si je plně vědoma významu, jaký má nový jaderný zdroj nejen pro energetickou bezpečnosti České republiky, ale i pro životní zájmy naší země. Jsme členským státem Evropské unie a NATO, vyznáváme základní hodnoty demokracie a svobody.

Proto Sněmovna přijímá toto doprovodné usnesení:

Žádáme vládu, aby nás neprodleně informovala o všech bezpečnostních a zahraničně-politických parametrech výběru dodavatele pro nový jaderný zdroj a postupovala s ohledem na bezpečnost ČR.

Žádáme vládu, aby nás neprodleně informovala o dalším postupu při výstavbě nového jaderného zdroje, včetně vyhodnocení rizik odložení projektu pro energetickou bezpečnost a pro zásobování českých domácností a hospodářství elektřinou.

Žádáme vládu, aby neprodleně přijala jasný a transparentní závazný postup stanovení horního limitu garantované výkupní ceny a jejího výpočtu, včetně změn v čase."

"Formulace našeho usnesení je ve smyslu, že když vláda bude vyhlašovat výběrové řízení, tak se bude řídit v daný moment stanovisky bezpečnostních služeb. Není možné dělat to, co dělá místopředseda vlády Karel Havlíček, když říká, že by jednomu státu účast umožnil a druhému ne. Jestliže bezpečnostní složky říkají, že to je riziko v případě firem ze dvou zemí, tak to vláda musí brát v potaz a podle toho se zařídit," upřesnil Onderka.

Havlíček však Aktuálně.cz v úterý řekl, že na svém stanovisku ohledně Dukovan nic nezměnil. Podle jeho slov je teď nejdůležitější, aby zákon prošel a bezpečnostní záležitosti se mají řešit až později.

Zástupci Pirátů a TOP 09 ve sněmovně prosazovali naposledy v úterý, aby hlasování o uhlíkovém zákoně sněmovna odsunula, ale podle všeho neuspěli. Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek Aktuálně.cz sdělil, že počítá se středečním projednáním zákona i hlasováním. Také proto poslanci ANO nepodpořili v úterý návrh poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová na odsunutí tohoto bodu. 

Langšádlová dávala najevo, že se jí nelíbí stanoviska Havlíčka a předsedy vlády Andreje Babiše, kteří tvrdí, že některým kritikům tendru jde o politiku a ne ekonomiku. "Naprosto se neshoduji s pohledem pana premiéra, co je věc politická a co není věc politická. Stavba jaderné elektrárny a její dodavatelé jsou věcí ryze politickou. Ano, má to i ekonomické dopady, ale je to věc především politická. A v tomto případě jde o to, jestli tady necháme naše území dobýt a někdo - v tomto případě Rusko - si tady vztyčí svoji vlajku," prohlásila.

Zákon bedlivě sledují také ekologové, kteří jeho schválení nedoporučují. Zástupci Hnutí DUHA a Sdružení pro záchranu prostředí Calla tvrdí, že zákon jednostranně a mohutně zvýhodňuje nekonkurenceschopnou jadernou energii proti jiným zdrojům a staví ji tak mimo trh s elektřinou. Jeho přijetí podle nich přinese vyšší cenu elektřiny pro spotřebitele a velkou zátěž pro státní rozpočet.

Schválením vládního návrhu zákona by parlament ztratil poslední možnost ovlivnit výši i adresáta bezskrupulózně štědré veřejné podpory. Podpora by byla následně pouze v rukou vlády. Konkrétní garantovaná cena má totiž být uvedena až ve smlouvě o výkupu elektřiny, která může být uzavřena až po vstupu zákona v platnost," stěžují si ekologové. "Sázka na jadernou energii je problematická z řady důvodů: už dnes je několikanásobně dražší než elektřina z obnovitelných zdrojů, přičemž rozdíl stále narůstá. Konzervuje zastaralou energetiku postavenou na velkých plýtvavých zdrojích namísto rozvoje decentralizované obnovitelné energetiky. Znamená energetickou závislost a bezpečnostní rizika na dodavatelích stavby i paliva. Jaderná energie stále nemá vyřešeno ukládání odpadu," namítají.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Národní archiv USA zveřejnil třináct tisíc dokumentů ohledně atentátu na Kennedyho

Americký Národní archiv zveřejnil skoro třináct tisíc dokumentů týkajících se vraždy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v roce 1963. Několik dalších tisíc dokumentů ale zůstává utajeno kvůli obavám z ohrožení národní bezpečnosti, uvedla agentura AFP. Přes tisíc dokumentů na stejné téma Národní archiv uvolnil i v loňském roce.

Atentát na Kennedyho vyvolává už mnoho desetiletí konspirační teorie a spekulace. Vraždu zkoumala zvláštní vyšetřovací komise, kterou v prosinci 1963 ustavil Kennedyho nástupce Lyndon Johnson. Tato takzvaná Warrenova komise po deseti měsících dospěla v září 1964 k závěru, že strůjcem a pachatelem atentátu byl Lee Harvey Oswald, a to bez jakéhokoli spolupachatele.

Zpráva Warrenovy komise narazila hned po zveřejnění na kritiku a nedůvěru, které přetrvávají dodnes. V polovině 70. let byla ustavena komise Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu, která v roce 1979 připustila verzi více střelců, čímž podpořila teorie o spiknutí. Nakonec se ale možnost druhého střelce nepotvrdila a v roce 1988 bylo vyšetřování uzavřeno se stejným závěrem jako v roce 1964.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Operní pěvec José Cura oslavil narozeniny koncertem v Praze

Světoznámý argentinský tenorista José Cura oslavil šedesátiny koncertem v zaplněném pražském Obecním domě. V úterý a znovu tento čtvrtek ho zde doprovázel Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK.

Na úvod zazněla symfonická suita z Curovy předloňské komické opery Montezuma a Rudý kněz. Ta vznikla podle prózy Concierto Barroco, ve které Alejo Carpentier popsal nepravděpodobné setkání aztéckého panovníka Montezumy s benátským virtuosem Antoniem Vivaldim. Poté následovala vážná skladba Te Deum zkomponovaná v období lockdownu, ve které se představil Královéhradecký dětský sbor Jitro pod vedením Jiřího Skopala a Kühnův smíšený sbor pod vedením Jakuba Pikla.

Druhá část večera patřila scénám z oper Otello, Aida a Nabucco od Giuseppa Verdiho. Cura je zazpíval s maďarskou sólistkou Polinou Pasztircsákovou a mezzosopranistkou Ester Pavlů, kterou objevil roku 2017 na svých mistrovských kurzech v Praze. Taktovky se ve druhé polovině ujal Argentinec Mario de Rose. Cura byl v letech 2015 až 2018 rezidenčním umělcem orchestru FOK.

Zdroj: ČTK
Další zprávy