Lex Babiš prošel. Zákon měl platit až pro budoucí ministry, zneužili ho, zlobí se šéf ANO

Veronika Neprašová ČTK Veronika Neprašová, ČTK
Aktualizováno 29. 11. 2016 17:24
Poslanci schválili senátní verzi novely o střetu zájmů. Pokud zákon podepíše prezident, firmy ministra financí se nebudou moci ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Budoucí členové vlády a mnoho dalších funkcionářů nebudou také smět provozovat některá média. Babiš schválený zákon zkritizoval, o dalším postupu se poradí s právníky.
Ministr financí Andrej Babiš
Ministr financí Andrej Babiš | Foto: Jakub Plíhal

Praha – Firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše se už brzy nebudou moci ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Vyplývá to z novely zákona o střetu zájmů, kterou v úterý potvrdila sněmovna v senátní verzi.

Budoucí členové vlády a mnoho dalších funkcionářů navíc nebudou moci podle předlohy provozovat některá média. Tato restrikce zjevně míří na Babiše, jenž vlastní vydavatelství a rozhlasovou i televizní stanici. Zákonu se kvůli tomu přezdívá lex Babiš.

Ministr financí oznámil, že další postup projedná s právníky. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i poslanci sociální demokracie podle něj lhali, když tvrdili, že novela o střetu zájmů postihne až budoucí ministry. Babiš zákon označil za protiústavní. "Poslanci zneužívají sněmovnu pro politický boj proti mně, místo aby přijímali zákony pro lidi, a to je nehorázné," napsal Babiš.

Pokud novelu stvrdí prezident Miloš Zeman, případně ji nechá bez podpisu, omezení by mohla být účinná někdy na přelomu letošního a příštího roku. V případě, že ji vetuje a poslanci ji opětovně potvrdí, účinnost se o něco posune. V senátním znění je účinnost těchto ustanovení vázána na termín vydání zákona ve Sbírce zákonů, nastane po 15 dnech.

Sám Babiš se hlasování neúčastnil a do sněmovny celý den nepřišel. Komenáře se místo něj ujal předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. "Je to porušení základní listiny práv a svobod. Všichni už před volbami věděli, jaký má pan Babiš majetek. Měnit pravidla uprostřed hry nám nepřijde fér," reagoval Faltýnek s tím, že teď s dalšími kroky počkají, až jak se k zákonu postaví prezident Miloš Zeman. Pravděpodobně se ale podle jeho slov obrátí na Ústavní soud. 

To, že by šlo o zákon namířený proti jednomu člověku, ale odmítají zástupci  mimo hnutí ANO. "Vůbec ne. Ten zákon se týká desítek tisíc lidí v této zemi. Ten zákon je důležitý a dlouho tady chyběl," řekl po hlasování poslanců šéf klubu ČSSD Roman Sklenák

Jak se k zákonu postaví prezident Zeman, jeho mluvčí Jiří Ovčáček neupřesnil. "Pan prezident svou vůli ve věci 'lex Babiš' veřejně oznámí v pravý čas, ne dříve. Seznámí se samozřejmě podrobně se schválenou verzí," oznámil na Twitteru.

Novelu sněmovna potvrdila hlasy 125 ze 174 přítomných poslanců. Proti bylo 42 poslanců z řad ANO a nezařazených včetně členů hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 3 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy