Návrh usnesení, podle kterého sněmovna neuznává oficiální výsledky voleb zveřejněné běloruskou státní volební komisí a za nejvhodnější řešení považuje jejich opakování s demokratickým průběhem a za účasti mezinárodních pozorovatelů, získal jen 36 hlasů. Ke schválení bylo potřeba alespoň 63 hlasů. Například z hnutí ANO nebyl pro nikdo, stejně jako z komunistů a ČSSD.
Výzva k návrhu zákona, který by umožnil zavedení národních individuálních sankcí vůči osobám, které nesou odpovědnost za závažné porušování lidských práv, měl podporu 22 poslanců. Hlasovací protokol ukazuje, že ani tady nebyl pro nikdo z ANO, ČSSD a KSČM.
Neprošel ani návrh, podle kterého by sněmovna vyzvala orgány EU k zavedení cílených sankcí na evropské úrovni vůči osobám zodpovědným za falšování voleb, násilí a porušování lidských a občanských práv. Pro toto usnesení hlasovalo 45 poslanců. Hnutí ANO, komunisté ani SPD tento návrh nepodpořili, naopak pro bylo mimo jiné 8 sociálních demokratů.
Pro představu, co se dnes odehrálo v PS kolem Běloruska. Například neprošel návrh, podle kterého Sněmovna neuznává výsledky voleb v Bělorusku a zanejlepší řešení považuje opakování voleb. 49 poslanců ANO se zdrželo” pic.twitter.com/ft7da4pMgO
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) August 19, 2020
Schválen nebyl ani apel na vládu, aby vyjasnila podezření, že dochází k vývozu nebo reexportům embargovaných materiálů z České republiky, který podle přímých svědků měly používat pořádkové síly Běloruska při násilném potlačování demonstrací. Protokol ukazuje, že pro bylo 23 poslanců, například 16 poslanců ODS se zdrželo.
Nedostatek hlasů ke schválení chyběl také v případě výzvy vládě, aby "nastavila vstřícnou politiku vůči těm, kteří z Běloruska prchají před politickými represemi a poskytla podporu běloruským studentům, kteří projeví zájem o studium na českých školách." Z přítomných 125 poslanců nepodpořil návrh například nikdo z ANO a KSČM, pro byli 4 poslanci ČSSD.
Řada zamítnutých návrhů se částečně opakovala. Je také nutné dodat, že Česko běloruské volby řeší i na unijní úrovni. Ministři zahraničí zemí EU se v pátek shodli na sankcích proti běloruským představitelům a předseda Evropské rady Charles Michel po středečním summitu členských zemí sdělil, že podle Evropské unie prezidentské volby v Bělorusku nebyly ani svobodné, ani spravedlivé. Proto EU neuznává jejich výsledek.
Z celého balíku návrhů tak ve sněmovně prošly tři, z toho dva od opozičních poslanců Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
Co přesně poslanci schválili?
Jaké bylo znění prvního z nich? "Poslanecká sněmovna odsuzuje násilné a zjevně nepřiměřené policejní zásahy vůči běloruským občanům, protestujícím proti nedemokratickému a neférovému průběhu prezidentských voleb v jejich zemi. Svoboda slova a shromažďování je základním lidským právem, jehož násilné potlačování nesmí mít v evropském prostoru místo." V tomto případě se hlasy pro přehouply přes stovku, přesně jich bylo 113.
Druhý schválený návrh: "Poslanecká sněmovna vyjadřuje solidaritu s rodinami usmrcených, stejně jako se zraněnými a mučenými běloruskými občany, požaduje propuštění politických vězňů, jakož i vyšetření osudů nezvěstných osob a nezávislé vyšetření represí ze strany běloruského režimu." Toto usnesení prošlo velmi těsně, ke schválení bylo potřeba 64 poslanců, pro bylo 65. Záznam hlasování prozradil, že fakticky rozhodli poslanci ČSSD, osm z nich hlasovalo pro.
A na úplný závěr hlasování prošel ještě jeden ze dvou návrhů předsedy Trikolóry Václava Klause. Byl to návrh, že Poslanecká sněmovna vyjadřuje podporu občanům Běloruska v jejich touze po svobodě a demokracii. Návrh podpořilo 71 poslanců a o několik hlasů tak prošel. V tomto případě bylo 13 poslanců ANO pro, 39 se zdrželo.
Před hlasováním opozice chválila Babiše
V samotné debatě, která hlasování předcházela, vystoupila řada poslanců, kteří kritizovali průběh běloruských voleb i chování bezpečnostních složek vůči demonstrantům. Od opozice se dokonce dočkal pochvaly i premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
"To, jak se pan premiér postavil k situaci v Bělorusku, považujeme za správnou cestu," prohlásil poslanec STAN Jan Farský, podle kterého byla dosavadní stanoviska Babiše k Bělorusku pádná, přesná a namístě.
Na obranu běloruského režimu se postavili poslanci KSČM, kteří s výjimkou Jiřího Dolejše nepodpořili ani usnesení o nedemokratičnosti tamních voleb. "Dovedete si představit v desetimilionové České republice, jak by vypadala manipulace v okrskových volebních komisích, aby šlo udělat manipulaci 80:20? Myslíte, že by se to v uvozovkách nedostalo masově ven, takovéto informace?" ptal se komunista Leo Luzar s tím, že pokud by k takové manipulaci v Bělorusku došlo, určitě by se zprávy o takovém postupu dostaly na veřejnost.
Stejně tak se Luzar stavil proti tomu, aby Poslanecká sněmovna odsoudila policejní násilí v Bělorusku. "Co takhle odsuzovat jakékoliv zásahy? Můžou být přiměřené, můžou být nepřiměřené. Kdo to bude stanovovat? A mluví se o zásazích proti nedemokratickému a neférovému průběhu prezidentských voleb. My už to víme, že byly nedemokratické?" pokračoval Luzar.
Babiš slíbil pomoc
Premiér Babiš nicméně navečer nabídl Bělorusku humanitární pomoc. Například někteří zranění Bělorusové by podle něj mohli být ošetřeni v českých nemocnicích. Stejně se vyjádřila i Kryścina Šyjanoková z organizace Bělorusové v ČR.
"V Bělorusku je vícero lidí, kteří jsou zranění, potřebují lékařskou pomoc. Domlouvali jsme se na tom, že by Česká republika poskytla bilaterálně nějakou humanitární pomoc," uvedl po jednání Babiš. "Oni nám mají dát nějaký návrh, jakým způsobem bychom mohli pomoci, a jestli bychom tam potom eventuálně poslali nějaké letadlo," dodal.
Babiš podle Šyjanokové také jevil zájem o seznam politických vězňů v Bělorusku, který mu zástupci menšiny poskytnou. Zástupci Bělorusů premiérovi též navrhli, aby se spojil a jednal s nově vzniklou koordinační radou, kterou vytvořila běloruská opozice s cílem zajistit klidné předání moci, případně s opoziční prezidentskou kandidátkou Svjatlanou Cichanouskou, jež je v exilu v Litvě. Podle Šyjanokové Babiš uvedl, že je ochoten s radou i Cichanouskou jednat.
