Praha - Když se Marie Roušarová před osmi lety dozvěděla, že její vnučka Jana žije se ženou, bála se jen toho, že se nedočká pravnoučat. Teď se raduje z patnáctiměsíční pravnučky, která nosí její křestní jméno. Prababičku však stále trápí, že Mařenka nemá žádný právní vztah k Janině partnerce, která se přitom o dítě vzorně stará. Novela, která by homosexuálům umožnila osvojit si partnerovo dítě, leží už skoro tři roky ve sněmovně. Hrozí, že poslanci ji do voleb už nestihnou projednat.
Pětasedmdesátiletá Marie Roušarová kritikům, podle nichž není přirozené, aby dítě vychovávali dva otcové nebo dvě matky, vzkazuje: "Přijďte se podívat, jak je Mařenka šikovné a chytré dítě. Vyrůstá v lásce. Tak proč by na ni nemohla vnuččina partnerka mít nárok? To je jediná věc, kterou by pro ně stát mohl udělat." Partnerkám Janě a Veronice Hámkovým komplikuje život především právní nejistota, v které se rodina nachází.
"Ve chvíli, kdy se něco přihodí, partnerka nemůže s dcerou jet jen tak do nemocnice," upozorňuje Jana Hámková na to, že lékaři by v takovém případě nemuseli její partnerce sdělovat o dceřině zdravotním stavu žádné informace. Nejistotu pociťuje i Mařenčina nebiologická babička Renata Hámková. "Kdyby se Janě něco stalo, moje dcera Veronika, a tím ani já, nemáme automaticky možnost se s Mařenkou dále vídat," řekla.
Novelu, která by toto změnila, předložila v roce 2014 skupina poslanců z několika politických stran vyjma lidovců. Dosud však neprošla ani úvodním kolem projednávání. Poslední neúspěšný pokus loni v červnu poznamenal výstup v té době ještě sociálnědemokratické poslankyně Pavlíny Nytrové, která tvrdila, že homosexuálové jsou často promiskuitní a postupně budou chtít legalizovat sex s dětmi.
Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) následně ve snaze uspíšit projednání úpravy předložil vlastní návrh v podstatě totožného znění. Vláda ho schválila loni v říjnu. Ani tuto verzi však poslanci zatím neprojednali. Patrně poslední šanci budou mít v úterý. Aktivisté z organizace PROUD bojující za práva sexuálních menšin upozorňují, že pokud sněmovna novelu na program nezařadí, do voleb se o ní stihne hlasovat jen těžko.
Novela není priorita
Třeba předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák však při hlasování o programu upřednostní projednání jiných zákonů. "Je to otázka priorit. Pro mě je například novela zákoníku práce nebo zrychlení valorizace důchodů důležitější," uvedl.
Zařazení bodu plánuje navrhnout Radka Maxová z ANO, která se domnívá, že téma se ve sněmovně dosud neprojednalo proto, že pro mnoho poslanců není osobně zajímavé. Sama ho ale považuje za důležité zejména kvůli dětem, které žijí se dvěma matkami či otci. "Tyto děti nemají stejná práva jako děti heterosexuálních párů," zdůrazňuje s tím, že v případě rozchodu páru nemají nárok na výživné od nebiologického rodiče. Nemohou po něm ani dědit či čerpat sirotčí důchod.
Maxová upozorňuje také na to, že v případě úmrtí biologické matky či otce může dítě putovat do ústavu nebo k pěstounům i přesto, že fakticky má ještě druhého rodiče, se kterým léta žije v jedné domácnosti. Z takového scénáře má strach i Petra Hanzelínová, která s partnerkou vychovává dvě dcery ve věku pět a sedm let. Právně k nim ale nemá vztah, protože je neporodila.
"Partnerka sepsala dokument, že kdyby se s ní cokoliv stalo, tak chce, abych se o dcery starala já. Ale nakonec je to na českých soudech," podotýká Hanzelínová, které vadí, že její dcery nemají stejná práva jako jejich vrstevníci. "Naše děti nemůžou za to, že mají dvě mámy. Stejně jako dítě nemůže za to, že jsou rodiče rozvedení," myslí si Hanzelínová.
Zatímco politici zatím tuto otázku stále odkládají, podpora veřejnosti roste. Právo osvojit si dítě partnera by gayům a lesbám podle loňského průzkumu CVVM přiznaly více než tři pětiny lidí.
"Stát by tím dal jasný signál, že tito rodiče a jejich děti nejsou rodinami druhé kategorie," myslí si Petra Kutálková, která se výzkumem života takzvaných stejnopohlavních rodin dlouhodobě zabývá.
Homosexuálové tuto možnost mají v řadě nejen evropských zemí, je mezi nimi třeba i katolické Španělsko. Podle posledního sčítání lidí v roce 2011 v Česku žije se dvěma matkami nebo otci zhruba tisícovka dětí. Kutálková však odhaduje, že dnes už by jich mohlo být aspoň dvakrát tolik.
