Nesezdaný pár si dítě neosvojí, manželství má přednost, odmítl stížnost Ústavní soud

ČTK ČTK
15. 12. 2015 16:09
Ústavní soud rozhodl, že je v pořádku právní úprava, podle které není možné osvojit partnerovo dítě, pokud je pár nesezdaný. Manželský svazek je podle většiny ústavních soudců zpravidla stabilnější než soužití nesezdaných párů, přináší také větší jistotu pro dítě v případě rozchodu. S dnešním nálezem nesouhlasila trojice soudců - Sládeček, Suchánek a Šimáčková. "Právní úprava nijak nereflektuje, že některá nesezdaná soužití mohou být mnohem stabilnější než některá manželství," napsala v odlišném stanovisku Šimáčková.
Foto: Thinkstock

Brno - Právní úprava osvojení v někdejším zákoně o rodině neodporovala ústavnímu pořádku. Ústavní soud (ÚS) proto zamítl návrh směřující proti jedné části normy, jež v podstatě znemožňovala osvojení partnerova dítěte, pokud šlo o nesezdaný pár.

Manželský svazek je podle většiny ústavních soudců zpravidla stabilnější než soužití nesezdaných párů, přináší také větší jistotu pro dítě v případě rozchodu.

"Úprava tedy sleduje nejlepší zájem dítěte," uvedl v nálezu soudce zpravodaj Tomáš Lichovník. Případnou změnou by se po důkladné společenské a odborné diskusi měli zabývat zákonodárci, soudu to nepřísluší, doplnil Lichovník.

Vyslovení protiústavnosti jedné věty zákona navrhl plénu první senát ÚS, což není příliš častý postup. První senát tak reagoval na stížnost muže, jenž si chtěl po více než deseti letech společného života osvojit partnerčina syna, avšak soudy mu nevyhověly.

Zákon myslí jen na případ osvojení cizího dítěte

Zákon o rodině výslovně uváděl, že osvojením zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou. V praxi to znamenalo, že pokud by si dítě osvojil matčin partner, zanikla by formálně také právní vazba mezi dítětem a matkou.

Stejná úprava přešla do nového občanského zákoníku, v podstatě tedy platí dodnes, byť se soud dnes civilním kodexem výslovně nezabýval. Ustanovení primárně upravuje situaci, kdy osvojitelé přijímají zcela cizí dítě.

Na situaci, kdy je osvojitel partnerem biologického rodiče, zákon výslovně nepamatuje, avšak při důsledném výkladu požaduje uzavření manželství.

V konkrétní kauze by problémy vyřešil právě sňatek matky s novým partnerem. Aktéři případu, který původně řešily soudy v Chebu a Plzni, se však vzít nechtěli. Sňatek je podle nich právem, nikoliv povinností. Upozorňovali na to, že impuls k osvojení dal tehdy třináctiletý chlapec. Chtěl se jmenovat stejně jako zbytek rodiny.

Potíže v každodenním životě

Současná situace přináší potíže v každodenním životě. Muž například nemá právo na informace o chlapcově zdravotním stavu. Ve škole by se jako zástupce dítěte musel prokazovat plnou mocí. Chlapec by po něm nemohl dědit.

Muž by také nemohl automaticky převzít péči o partnerčina syna, kdyby se něco stalo s matkou. Podle Lichovníka ale existují možnosti, jak usnadnit soužití i bez osvojení.

Například lze požádat druhého z biologických rodičů o souhlas se změnou příjmení dítěte, a scelit tak rodinu alespoň podle příjmení. "Nedojde-li k dohodě, může takový souhlas nahradit i soud," řekl Lichovník.

S dnešním nálezem nesouhlasili soudci Vladimír Sládeček, Radovan Suchánek a Kateřina Šimáčková. "Právní úprava nijak nereflektuje, že některá nesezdaná soužití mohou být mnohem stabilnější než některá manželství," napsala v odlišném stanovisku Šimáčková. Justice by podle ní měla mít možnost zohlednit konkrétní situaci, kdy osvojení nesezdaným partnerem je skutečně v nejlepším zájmu dítěte.

Aktéři případu se vyhlášení nálezu nezúčastnili. Nyní se jejich situací bude znovu zabývat první senát ÚS. Stížnost bude muset nejspíš zamítnout.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Nové radní České televize poslanci nezvolili. Není jasné, kdy se k volbě znovu dostanou

Sněmovna v úterý čtveřici členů Rady České televize nevolila. Předseda opozičního klubu lidovců Jan Bartošek si po zhruba půlhodinové debatě k výběru televizních radních vzal přestávku do konce jednacího dne, poslanci se opět sejdou ve středu. Kdy bude výběr členů rady pokračovat, není jasné.

K odkladu volby vyzývá část opozice i Senát. Mezi adepty jsou i lidé, kteří podle kritiků představují ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize. Pirát Tomáš Martínek dnes neprosadil návrh, aby výběr pokračoval až potom, co sněmovní volební výbor posoudí výtky senátní mediální komise. Bartošek zase chtěl, aby se výbor zabýval zákonností postupu nynější členky televizní rady Hany Lipovské.

Zdroj: ČTK
Další zprávy