Praha - Vláda doufá, že 38 miliard, které hodlá půjčit MMF na pomoc ohroženým zemím eurozóny získá z devizových rezerv České národní banky. Ty přitom představují jeden z hlavních nástrojů k udržení stability české měny v případě náhlých výkyvů.
Ačkoliv případné půjčení peněz nepředstavuje vzhledem ke státním garancím pro ČNB hrozbu jejich ztráty, vzhledem k velmi nízkým úrokům přijde o zisky z nich.
Své devizové rezervy totiž banka investuje obvykle do vládních dluhopisů.
V případě problémů potom pomocí těchto rezerv může nakoupit českou měnu a zabránit tak hrozícímu propadu kurzu koruny. Zejména v době krize představuje takovýto "polštář" velmi pozitivní signál vůči trhu, ukazující na bezpečnost investic v této zemi.
I to je zřejmě jeden z důvodů, proč se guvernér ČNB Miroslav Singer doposud stavěl k možnosti "ukrojení" části těchto rezerv a omezení likvidity negativně. Singer už dříve půjčku označil za absurdní.
Ministr financí Kalousek dostal ve středu od vlády mandát k vyjednávání s Bankovní radou ČNB, aby z rezerv, jejichž objem činil ke konci roku 2011 kolem 795,63 miliard korun, "přesunuli" do MMF oněch slíbených 38 miliard.
Kdo bude rozhodovat?
Bankovní rada, která rozhodne o tom, jestli peníze do MMF pošle, nebo ne, je sedmičlenná - v radě je guvernér, dva viceguvernéři a čtyři další členové. Každého z nich jmenuje, potažmo i odvolává, prezident republiky Václav Klaus.
Ten se pro Radiožurnál nedávno vyjádřil v tom smyslu, že v době, kdy má sama Česká republika deficit, který není schopna eliminovat, "by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním dalších půjček pro extrémně zadlužené země, kterým to pouze umožní další odklad skutečných řešení".
V principu se tím ale zadlužení země nezvýší - stalo by se tak pouze v případě, pokud by MMF vyhlásil platební neschopnost. Potom by, vzhledem ke garancím daným ČNB vládou, šlo slíbených 38 miliard na vrub schodku státního rozpočtu.
Cenou, kterou za to bude muset ministerstvo financí zaplatit, bude právě rozdíl ve zmíněných ziscích z úroků.
