Roubíčková uvedla, že nový návrh není přijatelný jak pro současné vedení ministerstva životního prostředí, tak ani pro ministerstvo zahraničí a zástupce Libereckého kraje, kteří se na jednání o dohodě také podílejí. "Vzhledem k politické situaci bude muset být obdržený návrh na straně ČR projednán se zástupci stran nově se formující vlády, teprve poté bude moci ČR činit další kroky," uvedla mluvčí.
ČR obdržela další polský návrh dohody k Turowu. Pro současné vedení MŽP, @mzvcr a @Libereckykraj není přijatelný. Vzhledem k pol. situaci bude muset být obdržený návrh na straně ČR projednán se zástupci stran nově se formující vlády, teprve poté bude moci ČR činit další kroky.
— Mluvčí_MŽP (@Roubickova79) November 16, 2021
"V tuto chvíli přetrvávají rozpory, které tam byly," sdělila Roubíčková. Podotkla, že se týkají i problematiky výpovědi smlouvy, konkrétnější však být nechtěla.
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta uvedl, že současný polský návrh je mimo parametry nastavené od počátku letošního vyjednávání. "Ten nový návrh, který polská strana poslala, je mimo rozměr úvodní dohody o tom, že budeme jednat, protože dohoda je pro obě dvě strany lepší než pokračování soudních sporů," řekl Půta. "A my se domníváme, že by to mimo rozměr té úvodní dohody být nemělo, protože pro region je taková věc prostě nepředstavitelná," zdůraznil hejtman bez dalších podrobností.
O smlouvě, která má řešit fungování polského dolu Turów u česko-polské hranice, jeho dopady na české obce a kompenzaci škod, začaly obě země jednat v červnu. Počátkem října byla jednání přerušena právě kvůli odlišnému názoru obou stran na dobu trvání dohody. Pro Česko není podle dřívějších vyjádření dotčených úřadů přijatelné, že polská strana přišla s požadavkem možnosti výpovědi vzájemné smlouvy po dvou letech, přestože těžba má podle stávajícího povolení pokračovat dalších 23 let.
Jednání bylo obnoveno 5. listopadu, kdy do Prahy přijela nová polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová. Minulý týden podle ministerstva životního prostředí pokračovala jednání telefonicky.
Hnědouhelný důl Turów u hranice s Českem zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Rozšíření těžby loni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Obyvatelé z pohraničí se obávají nejen ztráty vody, ale i hluku a prachu
Bilaterální dohoda by měla vést ke stažení žaloby, kterou Česko na Polsko kvůli dolu Turów a jeho rozšíření podala k Soudnímu dvoru EU. V květnu soud předběžně nařídil pozastavit těžbu v dole Turów, a to až do rozhodnutí o stížnosti České republiky. Polská vláda odmítá přerušení těžby, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země. Polsko podalo návrh na zrušení květnového rozhodnutí o pozastavení těžby.
Soudci v Lucemburku minulé úterý vyslechli argumenty obou stran, konečný verdikt ve sporu by měli vydat do poloviny příštího roku. Unijní soud Polsku 20. září uložil pokutu půl milionu eur (asi 12,6 milionu Kč) za každý den pokračování těžby. Evropská komise minulý týden Polsko vyzvala k zaplacení dluhu. Varšava platit odmítá.
Polský generální prokurátor se také obrátil na ústavní soud, aby zpochybnil pokutu, kterou Polsku uložil Soudní dvůr Evropské unie kvůli pokračující těžbě v dolu Turów. V pondělí o tom informoval server Onet.pl s odvoláním na prokuraturu.
