Vztahy s Čechy se zhoršily, myslí si většina Poláků. Viník: spor o důl Turów

Helena Truchlá Helena Truchlá
15. 11. 2021 13:06
Skoro 90 procent Poláků si myslí, že česko-polské vztahy se zhoršily. V posledních měsících mezi zeměmi eskaloval spor o hnědouhelný důl Turów, ve kterém chce Varšava dalších 23 let těžit uhlí. Poláci by dokonce preferovali, aby pře pokračovala, tvrdí průzkum, který proběhl v první polovině října v obou státech a jehož výsledky má deník Aktuálně.cz k dispozici.
Hnědouhelný důl a tepelná elektrárna Turów.
Hnědouhelný důl a tepelná elektrárna Turów. | Foto: Reuters

Při pohledu z české strany hranice je těžební jáma Turówa nepřehlédnutelná. Pohybují se po ní hučící žluto-zelené stroje, na vzdálenějším okraji se tyčí komíny a chladicí věže stejnojmenné tepelné elektrárny. Obojí provozuje polský státní koncern PGE. Pro místní jde hlavně o zdroj obživy, ale pro zdejší Čechy z Libereckého kraje těžba představuje ohrožení zásob pitné vody a poničené životní prostředí. 

I když se důl nachází ve výběžku polského území na samém severu Čech, o hádce s Polskem, kterou způsobuje, už slyšela většina obyvatel celé republiky. Tak zní jeden ze závěrů společného šetření polské agentury United Surveys a českého Medianu. Výsledky získal server Aktuálně.cz společně s polským listem Gazeta Prawna. Průzkum proběhl v říjnu, ještě před českými parlamentními volbami, ve kterých ztratila moc vláda Andreje Babiše (ANO). Právě jeho kabinet se v posledním roce a půl ve sporu významně angažoval. 

Jenže pře mezitím tvrdě dopadla na vzájemné vztahy. Některé hospody v polském pohraničí třeba demonstrativně přestaly obsluhovat české zákazníky. 

Z dotazování pak vyplývá, že Češi mají Poláky rádi méně, než tomu bylo před několika lety. Průzkum z roku 2017, který provedla agentura STEM, odhalil spíše pozitivní postoj k Polákům u 60 procent obyvatel, nyní je to jen 43 procent. Pohled z polské strany je mnohem příznivější: Čechy má rádo 65 procent zdejších obyvatel.

Otázka: Řekněte nám prosím, jak byste popsal/a svůj postoj k této národnosti?
Otázka: Řekněte nám prosím, jak byste popsal/a svůj postoj k této národnosti? | Foto: United Surveys

V případě sporu o Turów jsou už ale odpovědi jiného tónu, Poláci jsou podle analytiků spíše proti tomu, aby se obě strany dohodly. "Srovnání odpovědí respondentů z Česka a Polska jasně ukazuje, že Češi spíše usilují o dohodu, zatímco Poláci jsou spíše pro pokračování sporu o důl Turów," shrnuje analýza. Dvě třetiny Čechů se také bojí, že pokud by došlo k další neshodě s Polskem, Varšava se bude mstít.

Varšava chce dolovat v Turówě hnědé uhlí až do roku 2044 a podle Prahy přitom nebere v potaz dopady na životní prostředí okolní oblasti. Žádá proto kompenzace. Spor řeší i Evropská komise a Soudní dvůr EU, zároveň už pět měsíců trvají vyjednávání zástupců vlád obou zemí. Cílem je najít kompromis a uzavřít dohodu, která by základní sporné body vyřešila. 

V Polsku se ke sporu pravidelně vyjadřují nejvýše postavení politici. Téma plní titulní strany novin, polský premiér Mateusz Morawiecki se v minulosti kvůli Turówu odmítl setkat s premiérem Babišem. Polští představitelé v uplynulých týdnech opakovaně obviňovali své české protějšky, že spor záměrně vyhrocují, aby si tak zajistili větší popularitu před říjnovými parlamentními volbami. Jenže jak vyplývá z průzkumu, skoro tři čtvrtiny Čechů spor chápou jako problém ochrany životního prostředí, ne politickou záležitost. Že by mohl souviset s již proběhlými volbami, věří jen třetina.

Klíčová překážka: evropský soud

Mezivládní jednání o možné dohodě skončila náhle týden před českými volbami. Polskou vládu mezitím kvůli údajným chybám ve vyjednávání o Turówu opustil ministr pro životní prostředí Michal Kurtyka, nahradila ho Anna Moskwová. Delegace obou států se poté znovu setkaly a mluvily spolu na začátku minulého týdne po telefonu. 

Moskwová v pondělí uvedla, že do Česka odeslala odpověď na návrh, jak dohodu uzavřít ke spokojenosti obou stran. "Dostali jsme ho v sobotu večer, obratem jsem ho zaslal k vyjádření kolegům z ministerstva zahraničí a hejtmanovi (Libereckého kraje) Martinu Půtovi se žádostí o stanovisko nové vládní koalice," potvrdil deníku Aktuálně.cz ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec (ANO). 

Podle informací redakce jsou ale nevyjasněné body nejméně dva. Zásadní překážkou je například český návrh, aby v případě nedodržování smlouvy Praze zůstala možnost obrátit se na Soudní dvůr EU. Polsko vede s unií v poslední době hned několik rozepří. Jedna se týká přímo toho, jestli má evropský soud pravomoc rozhodovat o polských záležitostech. 

Jak zachránit vodu?

Vznikající dohodu mezitím tvrdě kritizují zástupci neziskového sektoru a obyvatel obcí na české straně hranice. "Dohoda v současném znění nebrání dalšímu poklesu hladin podzemní vody a neřeší porušení práv českých občanů, pouze zabrání ČR i jejím obyvatelům se vůči nelegální a škodlivé těžbě dále bránit," píše se v prohlášení nově utvořené ekologicko-aktivistické platformy Společně pro vodu. 

Ta odkazuje mimo jiné na dřívější odborný posudek hydrogeologa Josefa Datla z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. V minulosti upozornil například na to, že podzemní bariéra v podobě, jakou navrhují těžaři z PGE, zásoby českých podzemních vod neochrání.

"S vodou v té oblasti už nic moc dělat nejde. Vodárenský vrt v Uhelné se bude muset utlumit nebo odstavit, domovní studny asi také nečeká dobrá budoucnost," řekl hydrogeolog už dříve pro Aktuálně.cz. 

Polští těžaři vliv na zásoby pitné vody odmítají. V plánu Libereckého kraje se počítá s řešením pro lidi v obcích Uhelná, Václavice nebo Horní Vítkov v podobě nových vodovodů, rozšiřování těch stávajících nebo se zajištěním pitné vody jiným způsobem. Pokud se Česko s Polskem nedohodne, bude kraj podle hejtmana Půty chtít peníze na výstavbu od státu. Smlouva nicméně počítá s tím, že by na ni přispělo Polsko. 

Termín dalšího česko-polského setkání zatím stanoven nebyl. Nově by se do rozhovorů mohli zapojit i zvolení poslanci. Jsou mezi nimi členové teprve vznikajícího výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny. "Jakoukoliv dohodu by musela odsouhlasit už nová vláda," dodal Brabec.

Co obnáší návrh smlouvy o Turówu?

  • Důl se nesmí přiblížit české hranici, pokud polská strana a) nepostaví bariéru pro podzemní vodu a neprokáže její funkčnost, b) nedokončí výstavbu valu chránícího před prachem a hlukem, c) nebude monitorovat dopady těžby na polském území, d) nezřídí vrty měřící hladinu podzemní vody.
  • Polsko by muselo umožnit českým zástupcům inspekci v dole až čtyřikrát ročně a povolit českým hydrologům a geologům přístup k monitorovacím vrtům. 
  • Do 10 dní po uzavření dohody by Varšava vyplatila 35 milionů eur (asi 882 milionů korun) Libereckému kraji, dalších asi 15 milionů (380 milionů korun) ministerstvu životního prostředí. Peníze by měly kompenzovat dopady těžby.
  • Uzavřením smlouvy by se Česko zavázalo stáhnout svou aktuální žalobu na Polsko u Soudního dvora Evropské unie a v této věci ani další žalobu nepodávat, dokud by smlouva platila.

Zdroj: text návrhu dohody z 30. září 2021

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy