Politolog: Spojení s Vítkovem Dělnické straně uškodí

Petra Sasínová
20. 8. 2009 13:30
Nemyslím si, že Dělnická strana útok ve Vítkově organizovala, říká Jan Charvát
Zlomí Dělnické straně vaz propojení na neonacisty, kteří útočili ve Vítkově? Poligolog Jan Charvát míní, že ji rozhodně může oslabit.
Zlomí Dělnické straně vaz propojení na neonacisty, kteří útočili ve Vítkově? Poligolog Jan Charvát míní, že ji rozhodně může oslabit. | Foto: Tomáš Netočný

Ostrava - Odhalení pachatelů rasově motivovaného žhářského útoku ve Vítkově na Opavsku, které žalobci nyní kvalifikují jako pokus o vraždu, může přispět k tomu, aby soud zakázal činnost Dělnické strany.

Ta kandiduje v předčasných volbách, ale ministr vnitra už oznámil, že v polovině září znovu podá soudu návrh, aby stranu zakázala.  

Podle odborníka na extrémismus Jana Charváta je prokazatelné, že Dělnická strana je propojena se hnutím zdejších neonacistů. A z jejich struktur, konkrétně se sdružení Autonomních nacionalistů, pocházejí čtyři obvinění z Vítkova.

„Nemyslím si však, že by Dělnická strana  útok sama organizovala. A nemyslím si, že by se to dalo prokázat," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz politolog Charvát, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. 

Pro Dělnickou stranu však podle něho bude nepříjemné už to, když se ukáže, že je nějak s neonacisty propojena. Někteří dnešní příznivci ji pak kvůli vítkovskému případu zavrhnou, říká expert.

Dělnicka strana vazby na neonacisty odmítá. V posledních volbách - do Evropského parlamentu - dostala 1,07 procenta hlasů.

Setkali se v Přerově

Charvát je však přesvědčen, že by byl div, kdyby se hlavní osoby Dělnické strany v minulých letech  nesetkaly i přímo s některými z obviněných, například na akcích pořádaných Národním korporativismem. Tato krajně pravicové sdružení ukončilo loni činnost a lidé z něj přešli většinou buď do Dělnické strany nebo k Autonomním nacionalistům.

Příklad? Jeden z obviněných žhářů Jaromír Lukeš podle serveru Romea.cz organizoval před dvěma roky demonstraci v Přerově, na které řečnil i šéf Dělnické strany Tomáš Vandas.

 A.cz.: Podle zmocněnce napadené rodiny z Vítkova Markuse Papeho byl útok ve Vítkově vysoce profesionálně připraven, což podle něho svědčí o tom, že za útokem stojí ještě nějaký vůdce či teroristická buňka, která organizuje další podobné útoky. Co si o tom myslíte?

Tato teorie má logiku, když se podíváme na mapu a označíme místa, kde v minulých letech došlo k útokům zápalnými lahvemi. Já se však nedomnívám, že to byla akce až tak extrémně organizovaná. Zápalnou láhev není problém vyrobit. Pak stačí už jen auto a někam ji hodit. A neonacisté v Česku toto know-how velmi dobře znají. Od devadesátých letech tímto způsobem útočili v mnoha desítkách případů.

Šéf Dělnické strany Tomáš Vandas odmítá jakékoliv spojení s útokem ve Vítkově. Podává trestní oznámení na ministra vnitra Martina Pecinu, který stranu se žhářstvím spojil.
Šéf Dělnické strany Tomáš Vandas odmítá jakékoliv spojení s útokem ve Vítkově. Podává trestní oznámení na ministra vnitra Martina Pecinu, který stranu se žhářstvím spojil. | Foto: Ondřej Besperát

Neonacisté to se zápalnými lahvemi umějí

A.cz.:  Takže si myslíte, že útok vymysleli sami obvinění?
Nemyslím si, že je zatím nutně nějaké myšlenkové centrum. Ale vzhledem k tomu, že podobných útoků bylo v oblasti více, je dost pravděpodobné, že okruh lidí, kteří se na tom podíleli, je širší. Na Ostravsku a Opavsku jistě žijí starší neonacisté, kteří unikli stíhání.  Je totiž pravda, že mnohé útoky se v minulosti nevyšetřovaly tak, jak by měly. A takoví zkušení lidé mohli mladším neonacistům někde v hospodě říct, jak se to dělá.

A.cz.: Objevují se informace či spekulace, že za útokem stojí Dělnická strana. Vyplývá to i z prohlášení ministra vnitra, že díky Vítkovu postaví stranu mimo zákon. Myslíte si, že Dělnická strana má s Vítkovem něco společného?

Nemyslím si, že by Dělnická strana útok ve Vítkově zorganizovala. Nemyslím si také, že by to šlo prokázat. A to i kdyby za tím byl  někdo z Dělnické strany, kdo zároveň působí v neonacistických strukturách. Jak to prokázat? Že někomu řekl, aby něco udělal? A řekl to jako člen Dělnické strany nebo jiného sdružení?
Prokazatelně však existuje fyzické propojení mezi Dělnickou stranou a neonacisty -  Autonomní nacionalisty a Národním odporem.
Otázkou je, jestli jde i o vazby mezi konkrétními lidmi z Dělnické strany a  obviněnými. Jeden z nich, Jaromír Lukeš, však podle zveřejněných informací před několika lety pořádal akce neonacistického sdružení Národní korporativismus. Národní korporativismus mezitím skončil. Lidé z něho však přešli většinou buď právě do Dělnické strany nebo k Autonomním nacionalistům. Lukeš se jako pořadatel na různých akcí nepochybně setkával i s Tomášem Vandasem.

Krajní pravice je směšně slaboučká...

A.cz.: Myslíte si, že to by mohlo stačit ke zrušení Dělnické strany?

Myslím si, že ministr Pecina bude mít pro soud připravený lepší materiál než bývalý ministr Ivan Langer, za kterého šlo o precedentní případ. Nejvyšší správní soud stanovil několik podmínek, za kterých by bylo možné zrušit politickou stranu. Ty jsou podle mého názoru téměř nesplnitelné, protože by mělo jít o krajní řešení.
Ministr Pecina by se však měl zaměřit na to, co je prokazatelné - propojení  Dělnické s neonacistickými strukturami. A to prokázat lze. V souvislosti se žhářským útokem s tak závažnými následky by to mohlo znamenat, že se od Dělnické strany řada lidí odvrátí. A to je opačný efekt, než by si její šéfové v současné době přáli.

A.cz.: Jak silná a nebezpečná je krajní pravice v Česku?

Obávám se, že problém krajní pravice se přeceňuje. Aktivních lidí je v těchto strukturách velmi málo. Odhady hovoří asi o čtyři tisících lidí. Na žádnou akci se jich nedokázalo zmobilizovat více než tisíc. To je směšné číslo. Krajní pravice je slaboučká. Vím, že to neuklidní někoho, koho deset lidí v bombrech kope do hlavy. Těm útokům se, bohužel, nedá zabránit. Od devadesátých let napadají lidi na ulicích a budou to dělat dál. Řada lidí zemřela. Ale z politického hlediska je to marginální problém.

 

Právě se děje

Další zprávy