V článku "Prchavé pocity - volby bez vítězů" pro rakouský deník Der Standard vysvětluje světoznámý sociolog důvody, které vedly k těsným volebním výsledkům v Itálii, Německu, Česku a Mexiku. Také hledá cesty, jak v nerozhodné situaci sestavit vládu.
Dělicí linie populismu
"Prosté lidi nezačaly znovu ovládat ideologie, přesto jsou dělicí linie mezi kandidáty na úřady ostřejší než dřív - a dokonce ještě ostřejší jsou mezi politickými aktivisty," komentuje Dahrendorf v mnoha zemích běžnou situaci, kdy proti sobě stojí dva zhruba stejně silné, a přitom nesmiřitelné tábory.
Právě vyrovnané síly soupeřů polarizují politickou scénu. Strany používají populistické nástroje a tím před volbami loví ve stále větším táboře nerozhodných voličů.
V Latinské Americe už boj pro sebe rozhodla populistická levice. Ve prospěch rovnostářské rétoriky se překlápějí váhy také v jihoevropských zemích, například v Itálii a Španělsku. Vyrovnané partie se hrají ve střední Evropě, kde je typickým případem Česko.
Pro Latinskou Ameriku přinášejí stranické boje vážné riziko, že strana, která třeba jen o pár promile zvítězí, zavede okamžitě nějakou novou diktaturu. Ve střední Evropě podle Dahrendorfa nic podobného nehrozí.
Odvaha jít do středu
"Pokud vítěz s nejslabší většinou hlasů nastoupí do úřadu a nastaví středový kurs, je pravděpodobnější, že ho spíše nerozhodné, než na dva tábory rozdělené voličstvo akceptuje," tvrdí Dahrendorf.
Naopak pochybuje o účelnosti velké koalice dvou největších soupeřů. Oslabuje totiž důvěru v demokracii, posiluje korupci a nahrává radikálním stranám na okraji scény.
Podle Dahrendorfa není pochyb, že patové výsledky jde odstranit zavedením většinových prvků do volebního systému. V posledních britských volbách byl výsledek rovněž velmi těsný. Většinový systém však dal labouristům bezpečnou většinu ve sněmovně.
V Itálii patu předešla klauzule, podle níž má vítězná strana nárok na 55 procent poslanců. Smíšený systém pomáhá sestavit vlády rovněž v Maďarsku.
Na většinovém systému je výhodné i to, že strany bojují o středového voliče. Vlády levice a pravice se mohou průběžně střídat, jejich vládní programy ale na sebe bez problémů navazují. Dahrendorf vyzývá země trpící volebními paty, aby také našly odvahu zamířit do středu. Bezpečnou cestou je změna volebních pravidel.
Česko podle Dahrandorfa
Využít Dahrendorfovy rady v tuzemských podmínkách nejde automaticky, protože zde není k dispozici většina ani jednoho hlasu ve sněmovně. Politici tak musí volit mezi rizikem nedůvěryhodné velké koalice a málo stabilní menšinové vlády.
V každém případě mohou připravit umírněný středový program a změnu volebního systému. První jednání o kompromisech začnou v nadcházejícím týdnu.
