Ekologická daňová reforma, stavba nových jaderných elektráren nebo čistota ovzduší v malých vsích.
I když ochrana životního prostředí zdaleka není tak populární jako na počátku 90. let, i tak se po dlouhých letech stala ekologie významným volebním tématem a probojovala se mezi tradiční předvolební otázky, jako jsou daně či školné.
Infobox
Nejvíc zelení jsou lidovci, nejméně ODS
Asociace ekologických sdružení Zelený kruh dnes zveřejňuje analýzu hlasování poslanců, která má ukázat, jak politici zvedají ruku při rozhodování o důležitých ekologických normách. VÝSLEDKY ANALÝZY NAJDETE ZDE
"Ekologie je nyní určitě výraznější téma," souhlasí Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha.
"Jakmile se stav životního prostředí v devadesátých letech zlepšil, tak ekologická témata utichla. Ale teď si lidé znovu uvědomují, že je to pořád živé," tvrdí Bedřich Moldan, senátor, stínový ministr životního prostředí za ODS a ředitel Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí.
"Podle mě je to správné a logické. Osobně mi vadilo, že jsme nebyli v tomto ohledu normální evropskou zemí, kde se o ekologii mluví běžně. To u nás chybělo," dodává Moldan.
Pomohl vzestup Strany zelených...
Vzestupu ekologie výrazně napomohly vzrůstající volební preference Strany zelených, které se nyní pohybují okolo deseti procent.
"Zelení na tom mají velký podíl, hodně ovlivnili debatu v politických stranách," říká Kotecký z Hnutí Duha a jejich vliv na další politické strany charakterizuje termínem "panika ze zelených".
Mezi prvními, kteří na vzestup Strany zelených zareagovali, byla nejsilnější vládní strana ČSSD, která v polovině dubna nasadila do volební kampaně zelený autobus na plynový pohon.
"Naše barva není tak úplně oranžová, ale získala patrný zelený odstín," konstatoval premiér a šéf sociální demokracie Jiří Paroubek.
KDU-ČSL a ODS okamžitě kontrovaly, že své programy nemusí nijak ozeleňovat, protože na ekologii myslí dostatečně.
"Kvůli preferencím zelených jsme neměli potřebu nic upravovat," řekl deníku Aktuálně.cz ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL).
...ale důvodů je více
Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha se zeleným připisuje při vzestupu zájmu o ekologická témata až příliš velký podíl. "Ale není zas až tak velký, jak si mnozí myslí," soudí Kotecký.
Dalším důvodem je podle něj to, že politici v posledních letech začali více studovat průzkumy veřejného mínění a všímat si toho, co lidi zajímá.
"Zájem o ekologii byl ve společnosti už dříve. Lidé očekávali, že politici budou řešit běžné ekologické problémy jako recyklaci odpadů, znečištění měst či toxické látky v potravinách, ale strany to moc nechápaly," tvrdí Kotecký, podle něhož byla politická debata spíše filozofická, až ideologická.
"Ale nezabývala se skutečnými problémy, až teď se posouvá ke skutečným řešením," míní Kotecký.
Příkladem může být například jeden z největších ekologických problémů současnosti: znečištění ovzduší v malých vsích kvůli návratu mnohých lidí k levnějšímu, ale neekologickému vytápění uhlím nebo dokonce odpadky.
Podle Bedřicha Moldana přispěla k "ozelenění" předvolební kampaně kombinace lokálních kauz a větších ekologických témat, jako je třeba nelegální dovoz německých odpadků a nedávná povodeň.
"Po ní zazněla řada ekologických témat, jako jsou třeba úpravy krajiny," říká Moldan. Loni byl podle něj podobným velkým tématem trh s emisemi oxidu uhličitého.
Zůstanou strany zelené i po volbách?
Podle ministra Ambrozka teď bude záležet na tom, jestli se strany budou k ekologii hlásit i po volbách. "To, že například ČSSD ozelenila svůj program, ještě není zárukou, že tak i zůstanou," říká Ambrozek.
Ministr tak naráží například na jednání vlivného poslance ČSSD a vládního zmocněnce pro severozápadní Čechy Vlastimila Aubrechta, který byl spoluautorem poslaneckého návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Pokud by byl návrh přijat, znamenalo by to výrazné omezení možností veřejnosti podílet se na rozhodování úřadů.
Tento návrh spolu se zpochybňováním limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách také Aubrechtovi vynesl vítězství v posledním ročníku antiekologické ankety Ropák.
"To, co má teď na papíře, je významně odlišné od toho, jak se sociální demokracie projevovala v posledních dvou volebních obdobích," uvedl předseda zelených Martin Bursík v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Občanské sdružení Zelený kruh, které sdružuje na 26 ekologických organizací, dnes zveřejňuje výsledky své analýzy o tom, jak v uplynulém volebním období hlasovaly strany při schvalování ekologických zákonů ve sněmovně.
Jako nejzelenější z této analýzy vyšla KDU-ČSL, nejhorší byla ODS. Poslankyní, která nejčastěji zvedla ruku pro ekologické zákony, je Taťána Fischerová z US-DEU. Lidovecký ministr životního prostředí Ambrozek skončil na čtvrtém až šestém místě.
Na opačném konci skončili výhradně poslanci ODS.
"Zelený kruh se snaží politickou scénu ovlivnit analýzou, ve které interpretuje svůj názor jako jediný správný, což samozřejmě nemusí být pravda," tvrdí Lubomír Suk z ODS, který z analýzy vyšel jako jeden z nejméně zelených poslanců.
