Komu by nejvíce prospělo, kdyby měli voliči více hlasů?
Ve skutečných volbách mají voliči v každém kole pouze jeden hlas. Systém Demokracie 21 umožňuje hlasovat až pro tři kandidáty. Druhý hlas využilo 89 % a třetí 80 % respondentů. Záporný hlas mohli udělit jen v případě, že hlasovali alespoň pro dva kandidáty.
Graf nahoře ukazuje, jaký vliv má udílení více hlasů na výsledky jednotlivých kandidátů. Na příkladu Marka Hilšera je vidět, že pokud by občané měli k dispozici pouze jeden hlas, obdržel by méně než 10 % hlasů. Marek Hilšer je však pro mnoho voličů přijatelným kandidátem a dávají mu své druhé a třetí hlasy, což jeho celkovou podporu významně zvyšuje. Podobně by systém Demokracie 21 ovlivnil šance Vratislava Kulhánka a dalších kandidátů.
Naopak u Miloše Zemana pozorujeme, že pro většinu svých podporovatelů je jejich první volbou a pak prudce klesá počet lidí, kteří mu dávají svůj druhý nebo třetí hlas. Na rozdíl od Drahoše a Horáčka tak nepředstavuje Miloš Zeman alternativní volbu pro příznivce jiných kandidátů.
Tento fakt spolu s efektem záporného hlasu jej posouvají na spodní příčky on-line průzkumu. Pokud bychom odstranili záporný hlas a počítali pouze hlasy pro, Miloš Zeman by se v první fázi hry umístil na třetí příčce. Jeho voliči však nejméně často využívají možnost udělit své další hlasy.
Efekt více hlasů je hlavním rozdílem oproti klasickým většinovým systémům. Nachází tak vítěze, na kterém se shodne největší počet lidí, jelikož je přijatelnou volbou pro maximální možný počet voličů. V první fázi hlasování ve hře Prezident 21 zvítězil Jiří Drahoš, kterému připadlo téměř 40 % všech udělených druhých hlasů v první fázi hlasování v Prezident 21.