Bílé lístky jako politický protest nemají smysl. Vyplácí se kroužkování, důkazem je Farský i Chvojka

Radek Dragoun Radek Dragoun
20. 10. 2017 9:45
Voliči mají v nadcházejících volbách možnost udělit čtyři preferenční hlasy a místo ve sněmovně tak zajistit i kandidátům, kteří jsou třeba i na posledním místě kandidátky. Není to přitom nic nereálného. Mezi vlivnými politiky ve sněmovně, kteří se tam poprvé dostali z posledního místa, jsou lídr Starostů v Praze Jan Farský nebo ministr pro lidská práva Jan Chvojka. Preferenční hlasy mohou být vhodným nástrojem, jak vyjádřit nespokojenost s politickou situací a jak se vzepřít stranickým sekretariátům.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: ČTK

Praha - Často se o politicích na spodních místech kandidátek říká, že jsou na nevolitelné pozici. Mandáty se budoucím poslancům totiž rozdělují podle pořadí, které určí strana. Přesto ani lídr nemá místo zákonodárce jisté a naopak i kandidát na posledním místě má šanci se do sněmovny dostat. A to díky preferenčním hlasům.

Volič může na lístku se stranou, který vhodí do urny, zakroužkovat pořadová čísla až čtyř kandidátů. Pokud takto označí jednoho kandidáta více než pět procent voličů strany, skáče tento kandidát na první místo kandidátní listiny. Pokud se to povede více kandidátům, o jejich pořadí rozhoduje počet preferenčních hlasů.

A není to nic nereálného. Lidé díky kroužkování mají možnost vzepřít se stranickým sekretariátům. V roce 2010 byl lídrem ODS na Olomoucku Ivan Langer, jenže lidé ho příliš nekroužkovali a přeskočilo ho hned sedm jeho stranických kolegů. Do sněmovny se nedostal.

Kroužek pro lídra kandidátky proto rozhodně nelze považovat za zbytečný. Lidé ale preferenční hlasy jedničkám na kandidátkách dávají ve velkém množství, což je způsobeno zejména oblibou osobností na předních příčkách.

V posledních volbách nejvíc voličů "vykroužkovalo" Karla Schwarzenberga (TOP 09) v Praze. I v ostatních krajích byli nejúspěšnější lídři. Pouze v Pardubickém, Ústeckém a Jihomoravském kraji nedostala nejvíce hlasů jednička strany.

Názor odborníka D21
Autor fotografie: Demokracie 21

Názor odborníka D21

Sue Nguyen, politoložka
"Politické strany jsou před letošními volbami ideově i personálně roztříštěné a spíše se vymezují negativně, než aby nabízely konstruktivní řešení celospolečenských témat. Až na výjimky se také vytrácí tradiční disciplinovanost voličů, kteří věrně volí jednu stranu. Řada lidí proto upřednostňuje kroužkování jednotlivých kandidátů, s nimiž je jednodušší se názorově a emocionálně ztotožnit. Je však dobré počítat s tím, že možnost jednotlivých politiků prosadit své sliby ve sněmovně je omezená jejich vlastní stranou, koaličními partnery i opozicí."

Z posledního místa až k celorepublikovému lídrovi

Lidé ale kroužkují i níže postavené kandidáty. V roce 2010 dokonce iniciativa Defenestrace 2010, za kterou stál bývalý disident František Janouch, vyzývala lidi, ať kroužkují politiky na posledních místech. A skutečně se několik takových kandidátů do sněmovny dostalo.

Jedním z nich byl tehdejší starosta Semil Jan Farský, který byl na kandidátce TOP 09 v Libereckém kraji. O tři roky později byl už jedničkou a v současnosti je celorepublikovým lídrem Starostů a nezávislých. Podobně nastartoval svou kariéru ve vrcholné politice i současný ministr pro lidská práva Jan Chvojka, který byl v roce 2010 na posledním místě kandidátky ČSSD v Pardubickém kraji.

Někteří kandidáti berou poslední místo jako výzvu. Teplický radní Dominik Feri (TOP 09) se pokouší z tohoto místa uspět v Praze a vzhledem k jeho popularitě není úspěch zdaleka vyloučen. Původně chtěl z posledního místa kandidovat i předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Své rozhodnutí si ale rozmyslel a do voleb jde z úplně druhého konce kandidátky.

Není Babiš jako Babiš

V předčasných volbách v roce 2013 lidé tak velkou podporu kandidátům z nižších pater neprojevili. Vůbec nejníže postaveným kandidátem, který se dostal do sněmovny, byla třináctka ANO ve Středočeském kraji Miloš Babiš. Jmenovci předsedy hnutí, který v tomto roce kandidoval v Praze, tak u voličů pravděpodobně pomohla shoda příjmení se šéfem hnutí.

Bílé lístky nemají žádný význam

Preferenční hlasy jsou tedy vhodným nástrojem, jak vyjádřit nespokojenost s politickou situací a jak se vzepřít stranickým sekretariátům. V minulosti nabádalo hnutí Povstalecká sněmovna k tomu, aby lidé do uren vhazovali bílé lístky. To však nemá žádný efekt. Takové hlasy jsou jednoduše vyřazeny a dále se s nimi vůbec nepočítá. I kdyby se tedy rozhodlo tímto způsobem protestovat několik procent voličů, strany nepřijdou ani o finanční příspěvky od státu, které dostávají na základě výsledků ve volbách.  

Český statistický úřad sice nerozlišuje mezi prázdnými lístky a lístky, které jsou z jakéhokoliv důvodu neplatné, i tak ale lze tvrdit, že mnoho Čechů této možnosti nevyužívá. Počet obou dohromady totiž v žádných volbách do Poslanecké sněmovny nepřekročil jedno procento.

V některých zemích je to voliči velmi využívaná možnost, i když stejně jako v Česku nemá žádné reálné dopady. Během 2. kola letošních prezidentských voleb ve Francii lidé odevzdali 11,5 procenta neplatných hlasů. I když to nemohlo žádným způsobem výsledek voleb ovlivnit, média o rekordním počtu těchto hlasů referovala a takto velký počet propadnutých hlasů posloužil jako vzkaz nespokojených voličů.

Výzvy demokracie
Autor fotografie: Institut pro demokracii

Výzvy demokracie

Seriál "Výzvy demokracie" vzniká ve spolupráci s neziskovou organizací
Institut pro Demokracii 21 (IFD21), jejímž posláním je podporovat participaci veřejnosti na rozhodování v otázkách veřejné sféry a šířit myšlenku hlasování systémem Demokracie 21.

IFD21 provádí výzkum možných dopadů této hlasovací metody na účast ve volbách, psychologii volby a v důsledku toho na výsledky veřejného rozhodování. Hlavní aktivitou Institutu pro rok 2017 je internetová stránka Prezident 21, kde si Češi mohou systém Demokracie 21 vyzkoušet na příkladu prezidentské volby.

 

Právě se děje

Další zprávy