Praha - Do sněmovny už dorazil návrh na zvýšení platů soudců a zákonodárců. A to jen ve variantě zvýšení všem. Vláda přitom zvažovala, že jednou z možností by mohlo být oddělení platů soudců na jedné straně a zákonodárců či ministrů na straně druhé, nakonec ji ale nepřipravila.
Po jednání kabinetu v půlce července navíc tuto variantu na tiskové konferenci přítomní členové vlády zmiňovali a na dotaz vicepremiérka pro legislativu Karolína Peake (LIDEM) i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) uvedli, že by to bylo "nejčistší řešení". Premiér Petr Nečas (ODS) měl zdrženlivější postoj, když vlažně pronesl, že si takovou podobu zákona "umí představit".
Nakonec ale tuto možnost vláda sněmovně neposlala.
"Já jsem to na vládě navrhovala, teď už si přesně nepamatuji, jaký byl důvod, proč se to tam nedostalo. Pan premiér navrhl, aby se odstupňovaly koeficienty," řekla teď Aktuálně.cz vicepremiérka Peake.
Líčení zdroje blízkého premiérovi se mírně liší: podle něj různé stupně zvýšení navrhl ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), zatímco premiér údajně chtěl návrh o měsíc odložit. Nakonec zvítězila varianta poslat do sněmovny návrh ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09) v této podobě a tam na základě dohody jej případně upravit.
Spor v parlamentu se tedy povede o to, zda se mají platové základny soudců a zákonodárců nechat spojené (platy tak stoupnou všem), nebo je rozpojit a přidat tak soudcům, nikoliv politikům.
Peake: S platy poslanců bychom hýbat neměli
"Jediné řešení je platy oddělit. V tomto volebním období bychom skutečně s platy zákonodárců už nic dělat neměli. Byla by to zpupnost vzhledem k tomu, jak se v privátní, ale hlavně ve veřejné sféře šetří," říká teď vicepremiérka Peake.
Vláda sněmovně navrhuje, aby zvýšila platy soudcům i zákonodárcům v pěti variantách, rozhodnout má parlament.
Současný základ, kterým je 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře, se podle návrhu má zvýšit v těchto variantách: na 2,51násobek, na 2,6násobek, 2,7násobek, 2,8násobek nebo trojnásobek.
Základní plat poslance či senátora je teď 56 tisíc korun měsíčně. Podle jedné z variant by tak základní plat (bez příplatků funkcionářům parlamentu nebo náhrad) stoupl na 62 tisíc korun.
Diskuse bude zřejmě bouřlivá
Problém je, že oddělení platů zákonodárců a soudců vláda momentálně sněmovně nenavrhla.
"Říkala jsem to i na vládě, že poslat do sněmovny návrh jen s těmi odstupňovanými koeficienty není úplně ideální. Ale třeba pozměňovacím návrhem ústavně-právního výboru to určitě půjde," popisuje Peake, jak by mohla sněmovna postupovat a nechat platy poslanců na současné výši.
Změn ale může být i víc. Na jeden problém upozorňuje i předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík.
"Pokud mluvíme o růstu platů, měli bychom se také zamyslet, jak rozlišit zákonodárce, kteří pracují, od těch, kteří nedělají nic. Třeba krácením platu za neúčast na schůzích nebo i výborech," navrhuje Gazdík.
Totéž se podle něj týká vyplácení náhrad: "Proč je má pobírat poslanec, který je jako David Rath ve vazbě, ve sněmovně nepracuje a náhrady zjevně nepotřebuje?"
Spor soudců a politiků: Kdo za to může?
Vláda zdůvodnila návrh na růst platů verdiktem Ústavního soudu, který odmítl zmrazení platů soudců. A nastala přestřelka mezi vládou a Ústavním soudem.
Zatímco vláda tvrdí, že ústavní soudci výslovně chtěli ponechat platy soudců navázané na platy ústavních činitelů, předseda Ústavního soudu prohlásil, že verdikt v žádném případě neznamená, že by se měly zvyšovat platy politiků.
"Není úplně fér, že soudci od toho dávají úplně ruce pryč a říkají: my jsme přece nikdy neřekli, že politici si také mají zvyšovat platy. Ústavní soud několikrát řekl, že garancí ústavní stability soudcovských platů je navázání na platy ostatních ústavních činitelů," komentuje přestřelku Peake.
Po halasném snížení platů zákonodárců na podzim 2010 se už ve sněmovně objevily nápady, jak platy zase zvednout.
Např. předseda rozpočtového výboru Pavel Suchánek (ODS) přišel dokonce s nápadem na plat 200 tisíc korun, ovšem už bez jakýchkoliv náhrad (nakonec to ale nepředložil).
Nespokojenost se snížením platu se ale objevila prakticky napříč celou sněmovnou a snížení platů se stalo i důvodem pro některé poslance VV, aby využili půjček od Víta Bárty, které později soud (zatím nepravomocně) označil za uplácení poslanců.
