Praha - Kdo může za schodek přes dvě stě miliard?

Odpověď hledají ekonomové od chvíle, kdy údaje za listopad potvrdily, že rozpočet koncem roku skutečně dosáhne rekordního mínusu.

První bilance ukazuje, za jak velkou část dluhu jsou odpovědní konkrétní politici.

Za sto miliard deficitu nesou odpovědnost předchozí vlády ČSSD, ministr financí Miroslav Kalousek však nevyužil možnosti šetřit a zděděný deficit tak ještě před krizí významně snížit.

Kalousek a jeho kolegové z vlády Mirka Topolánka (ODS) schodek naopak zvýšili o dalších sto dvacet miliard. Z toho šlo 70 miliard na podporu podniků během krize, zbylých 50 miliard vypadlo tím, že stát nedokázal čerpat z evropských fondů. 

Skrytých sto miliard od ČSSD

Mechanismus zadlužování se spustil jednoduše. Český stát dokázal vydělat na své výdaje v období hospodářského růstu, v době poklesu už na ně nebylo. Politici naopak využili krizi jako záminku k dalšímu zvýšení výdajů.

Podle ODS jsou viníkem předchozí vlády ČSSD, které výdaje nastavily příliš vysoko a zadlužovaly se, i když ekonomika rostla.

"Skandální je především 98miliardový deficit z roku 2006 při šestiprocentním růstu hrubého domácího produktu. To je absolutní selhání," připomněl místopředseda ODS Petr Nečas.

Zásluhou růstu se schodek dostal v roce 2007 téměř na nulu, krize však trend obrátila.

Z listopadových dat vyplývá, že se letos na daních vybere o 110 miliard méně, než se plánovalo. Tento schodek jde na účet ČSSD, která měla podle občanských demokratů včas šetřit a přivést rozpočet k přebytku.

Extrémní daňový systém

ODS zatím neužívá argument, který připravili pro Českou bankovní asociaci čtyři významní ekonomové.

Česká struktura daňových příjmů vykazuje některé rysy, které se v mezinárodním srovnání jeví jako extrémní, upozorňují experti a na prvním místě jmenují vysoké podnikové daně.

V době krize působí "procyklicky", protože podniky ve ztrátě žádné daně neplatí a stát přichází o víc peněz, než kdyby měl víc peněz ze spotřebních daní.

Na podnikové dani proto stát letos přišel o zhruba stejnou částku, jako na spotřebních daních, DPH a dani fyzických osob. ČSSD měla během osmi let vlády dost času, aby daňový systém reformovala. Přesun příjmů z podnikových na nepřímé daně však byl výraznější během dvou let vlády ODS.

ČSSD může reagovat tím, že občanští demokraté snižovali majetkové daně, které jsou dnes v Česku nejnižší z celé Evropské unie. Jejich výběr ekonomická krize neovlivní.

50 miliard šlo zachránit

Za další propad rozpočtu může sněmovna, která schválila rozpočet s nereálnými příjmy.

Sociální demokracie vinu odmítá: "Už na podzim roku 2008 jsme žádali, aby vláda rozpočet přepracovala. S návrhem jsme nakonec neuspěli o jeden hlas," upozorňuje místopředseda Bohuslav Sobotka.

K odpovědnosti se nehlásí ani Miroslav Kalousek, který tehdy v roli ministra financí rozpočet předkládal.

Měnit rozpočet v té době nemělo podle něho nejmenší smysl: "V říjnu nebyl nikdo z nás schopen dohlédnout hloubku hospodářské krize. Rozpočet by byl i po přepracování jen cárem papíru," zní jeho klasická obrana.

Kalouskův návrh vycházel z ministerské prognózy, která ještě loni v říjnu předpovídala, že letos ekonomika poroste o čtyři procenta. Pro rozpočet byl ovšem důležitější údaj, podle kterého se objem vyplacených mez zvýší o 8,5 procenta.

Dnešní údaje ministerstva financí připouštějí, že vinou propouštění a zmrazení platů ve firmách objem mezd vyroste maximálně o procento.

Kdyby Kalousek změnil číslo včas, nemusely výnosy pojistného a daně fyzických osob poklesnout oproti plánu o 50 miliard.

Loňské výroky českých politiků o krizi můžete číst ZDE

Krizový balíček za 60 miliard

Topolánkova vláda letos přežila jen čtyři měsíce, stihla však prosadit protikrizová opatření.

Vyhlásila na letošek daňové prázdniny pro živnostníky a malé firmy, zároveň prominula část pojistného, které podniky platí za zaměstnance. Stát přišel o nejméně o 40 miliard, autoři záchranného balíčku však tvrdí, že tím zachránili desítky tisíc pracovních míst.

Nový ministr financí Eduard Janota přesto Topolánkův balíček pro příští rok zrušil.

Jako protikrizové opatření se dá vyložit jarní dvacetimiliardové navýšení investic na stavbu dálnic, mimořádné peníze poslal stavitelům dálnic a zemědělcům na podzim také premiér Jan Fischer.

Danajský dar z Bruselu

Všichni politici jsou bez viny na tom, že stát letos utratí proti plánu o deset miliard navíc za boj s nezaměstnaností. Nebýt krize, ke ztrátě nemohlo dojít.

Krize naopak ani v nejmenším nemůže za ohromný výpadek při čerpání evropských dotací.

Vláda v příjmech počítá s dotací 107 miliard korun z Bruselu, nedokázala však tak velkou částku zúřadovat. Do konce listopadu do Česka přišlo 48 miliard, převážně jako přímé platby zemědělcům a jako zálohy na první projekty.

Politici se navzájem obviňují, kdo za zdržení může. Někdejší ministr Kalousek ovšem napsal do rozpočtových příjmů nereálná čísla a nikdo ho na to neupozornil.

Výpadky v příjmech a zvýšení výdajů zhoršily bilanci rozpočtu celkem o 250 miliard. Kalousek a jeho nástupce Janota však schodek snížili tím, že v rozpočtu rozpustili poslední rezervy ministerstev ve výši padesáti miliard.