Praha - Za rekordní schodky vláda nakupuje především nové silnice a kanalizaci. Na vzdělání nezbývá. Obvyklou hospodářskou strategii má při jednání o novém rozpočtu po roce opět schválit sněmovna. Druhé čtení právě dnes začalo a poslanci se začínají hádat o to, jak s desítkami miliard naložit.

Vlády posledních let každoročně zvyšují výdaje a spolu s nimi roste státní dluh. Stejný smysl má rozpočet, který předkládá vláda Jana Fischera. Výdaje proti loňsku vyrostou o třicet miliard, státní dluh o 163 miliard. "Podle definice to je expanzivní rozpočet," upozorňuje Lubomír Lízal z výzkumného institutu CERGE-EI, že k velkým úsporám nedojde.

Dálnice, dluhy, důchody

I když většina rozpočtových kapitol dostane v příštím roce méně než letos, u čtyř kapitol výdaje vyrostou víc než o deset miliard a úspory v jiných resortech snadno převáží.

Šestnáct miliard navíc má od vlády slíbeno ministerstvo dopravy na stavbu dálnic, o třináct miliard bude dražší státní dluh, o jedenáct miliard sociální výdaje zvláště na penze.

O patnáct miliard vyrostla záhadná kapitola "Všeobecná pokladní správa" přes níž stát posílá příspěvky krajům, obcím, zdravotním pojišťovnám a stavebním spořitelnám. Třetinu nárůstu tentokrát pohltí likvidace škod po letošních povodních.

Potvrzuje se tak trend z poslední doby. V posledních čtyřech letech se zdvojnásobily státní výdaje na investice do dopravy a také do životního prostředí. V obou případech jde o investice do zanedbané infrastruktury, vedle silnic a železnic také do vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod.

Sociální výdaje rostou automaticky s přibýváním penzistů a trvalou snahou politiků zvýšit dávky rodinám, které jsou v Česku nejvyšší z Evropské unie.

Logickým důsledkem zadlužování je vyšší útrata za úroky státního dluhu.

Dohnat, nepředehnat

Nový rozpočet ukazuje, že vyšší investice do dopravy jsou pro vládu důležitější, než běžný provoz státu. Proto se na většině ministerstev škrtají běžné výdaje, v první řadě do platů státních zaměstnanců. Stejné opatření postihne i vzdělávací sektor. V minulých letech se výdaje na školství zvyšovaly aspoň tak, aby vyrovnaly inflaci, v příštím roce nominálně poklesnou o čtyři miliardy. Nezbývají tedy peníze ani na tzv. "investice do budoucnosti".

Programy politických stran totiž obvykle doporučují investice do vzdělání jako nástroj, s jehož pomocí Česko pronikne do společnosti nejvyspělejších zemí Evropy.

Opravdu tvrdě se bude škrtat na obraně, která proti loňsku přijde o sedm miliard. Významně se sníží příjmy úřady vlády a ministerstva zahraničí, škrtne se ale jen polovina nárůstu, který obě instituce zaznamenaly v minulých dvou letech v souvislosti s evropským předsednictvím.

Dotace dělají dotace

Aktuálně.cz očistilo rozpočty ministerstev od příjmů z Evropské unie. Evropské dotace totiž zamlžují skutečný stav. Pokud chce vláda například zakrýt škrty v nějaké kapitole, může argumentovat, že se změnilo účtování evropských dotací a že ve skutečnosti je všechno jinak.

Očištěná data ukazují, že se snižují příjmy ministerstva průmyslu a zemědělství ze státního rozpočtu. Zemědělcům a průmyslníkům to však nahrazují dotace z Bruselu. Sedláky podporují veřejné rozpočty stále částkou okolo 40 miliard ročně a podnikatelé dostávají téměř 20 miliard.

V případě státních investic do dopravy a ekologie slouží evropské dotace jako argument, aby peníze na "spolufinancování evropských projektů" přidal i český stát.

Ministr financí Eduard Janota proto označil rostoucí výdaje fondů při ministerstvech dopravy a životního prostředí za druhé hlavní riziko pro stabilitu veřejných rozpočtů hned po důchodech. 

Evropské peníze škodí rozpočtu

Dosavadní praxe účtování evropských dotací přímo škodí rozpočtu, protože nabízí ministerstvům možnost, jak s jejich pomocí zvyšovat státní dluh. Do svých příjmů napíšou vysoké příjmy z Evropské unie a o stejnou částku zvýší i své výdaje. Peníze pak mohou utratit, i když peníze z Bruselu nedorazí.

Loni se tak zvýšil schodek o 50 miliard, protože z plánovaných 84 miliard nedokázali Češi vyčerpat ani polovinu. Předběžná data z letoška ukazují, že se výpadek 50 miliard bude opakovat. Také na příští rok ministerstva plánují, že budou čerpat 95 miliard, z toho víc než polovinu dopravní a ekologické ministerstvo.