Utajení homosexuálové v české politice

Adam Junek
17. 3. 2006 0:00
Praha - Tři poslanecké sněmovny se zabývaly zákonem o registrovaném partnerství. V žádné z nich přitom neseděl gay nebo lesba. Tedy - oficiálně.

To by naznačovalo, že složení Poslanecké sněmovny neodpovídá situaci ve společnosti. Anebo - a takové informace nasbíral v týdnu schvalování zákona o registrovaném partnerství deník Aktuálně.cz - je tu druhé vysvětlení: zákonodárci svou skutečnou orientaci tají.

Navzdory tomu, že v zahraničí už politik-homosexuál tabu není.

"Ano, v každé politické reprezentaci, která se registrovaným partnerstvím zabývala, byli homosexuálové," připouští předseda Gay Iniciativy Jiří Hromada, který za tento zákon od počátku lobboval. Poprvé jej sněmovna odmítla už v dubnu roku 1998.

Mají děti - bojí se

"Bylo jich maximálně tolik, aby se dali spočítat na prstech jedné ruky," reagoval Hromada na dotaz, zda by poslanci splnili "čtyřprocentní kvótu", tedy osm. Za trvání samostatné České republiky se přitom ke vztahu s mužem přiznal pouze senátor Václav Fischer.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Proč tedy nevystoupí a veřejně se nepřiznají ostatní? "Bojí se samozřejmě o své voliče a svá křesla. A taky byli vždy ženatí a měli děti," říká další z lidí, který se dlouhodobě pohybuje v gay komunitě a s deníkem Aktuálně hovořil pod podmínkou anonymity.

Že homosexuální poslanci mívají rodiny, potvrdil i Hromada. "Často mě kontaktovali, že by chtěli pomoci. Ale schůzky se mnou si dávali mimo Prahu."

A platí, že alespoň podporují návrh zákona? "Jsou to pokrytci. Někteří z nich jsou nejhlasitěji slyšet jako odpůrci registrovaného partnerství. Stačí se podívat, kdo křičel a kromě lidovců to bylo buď z neznalosti, anebo proto, že ten člověk něco hraje," uvedl již citovaný zdroj.

Čechům homosexualita nevadí

Česká společnost v poslední době několikrát naznačila, že už dokáže přijmout i odlišnost. První řadu reality show VyVolení vyhrál Vladko, který od počátku hovořil o svých vztazích s muži. Druhou řadu SuperStar zase vyhrál Rom Vlastimil Horváth.

Měl by ale politik, který by veřejně deklaroval odlišnou sexuální orientaci, šanci uspět ve volbách?

"Společnost je připravena. Kdo není připraven, jsou politici. Samozřejmě by to musel být schopný člověk, jeho jedinou devizou by nemohlo být jen to, že upřímně sdělí svou orientaci," uvedl Hromada.

"Jistěže by to prošlo a nejen v Praze," doplňuje další z výrazných postav české gay komunity, herec a producent Václav Glazar. "Já se tím nikdy netajil a i když jsme jeli s představením do menších měst, tak s tím publikum, často i starší, nemělo problém," uzavřel.

Trochu jiného názoru je poslankyně Táňa Fischerová. "U politika není rozhodující, jakou má orientaci, ale jeho schopnosti. Myslím, že není nemožné, aby homosexuál, který to o sobě říká, uspěl ve volbách. Obávám se však, že kdyby pak v něčem chyboval, okamžitě by se v negativních reakcích kritici otřeli i o jeho orientaci."

Za svá práva v Polsku gayové stále demonstrují
Za svá práva v Polsku gayové stále demonstrují | Foto: Reuters

Gayové, šedé eminence

Ač je na nejvyšších místech v politice homosexuálních lidí méně než v celé společnosti, kvóty naplní politika podle lidí obeznámených s gay společností hravě.

"Řada gayů pracuje jako asistenti, tajemníci či tiskoví mluvčí. Je to logické, jsou kreativní a hlavně nemají rodinu, takže se své práci mohou věnovat více než obligátních osm hodin denně," říká Hromada.

Ostatně svůj coming-out si ve funkci mluvčího Hradu odbyl Martin Krafl, který nyní hovoří za Českou televizi. Bývalý mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Hrubý zase napsal knihu Tak trochu jiné namlouvání.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy