Před časem jste řekl, že vám nechybí politika, ale moc. Platí ta slova o vás i teď? Zatoužil jste po moci?
Berte to jako velkou nadsázku. Dělal jsem si trochu legraci, když se mě v zahraničí ptali, zda mi chybí politika. Chtěl jsem tím říct, že mi nechybí parlament, každodenní politická válka, neustálý stres a nepříjemná jednání. A také jsem říkal, že jako premiér jsem s tou mocí příliš neuměl pracovat.
Lidé si vás pamatují jako impulzivního politika…
S tím nemohu úplně souhlasit. Za mých třináct let v politice se dokola hrají tři impulzivní vyjádření, to je docela málo.
Jen říkám, že si vás tak lidé pamatují. V čem je Mirek Topolánek, verze 2018, odlišný od toho původního - premiéra a šéfa ODS?
Těch osm let nebylo jednoduchých. Začínal jsem z nuly, nebyl jsem úplně zdravý a lidé spíš přecházeli na druhou stranu ulice, než aby uměli říci - ano, ten pro zemi něco udělal… Umocnilo to ve mně pokoru. Výzvy ale přijímám a jsem rád, že jsem nezůstal ležet, když jsem spadl. Dokážu neopakovat chyby. Tehdy jsme řešili složitou situaci v ODS, složitou domácí politiku, a k tomu jsme předsedali EU. Bylo tam hodně stresu a já jsem některé situace proto neustál. To bych chtěl, aby lidé pochopili.
Ze které zcela konkrétní chyby jste se tedy poučil?
Komunikace s médii. To asi nemusím nijak rozvádět.
Nepovažujete za chybu výběr lidí, kterými jste se obklopil? Nejen Marek Dalík, ale i celá řada ministrů ODS, třeba Aleš Řebíček, se ukázali být špatnou volbou minimálně pro pověst strany. Zbavil jste se téhle chyby, abyste ji na Hradě neopakoval?
Ano, to dobře vím. Byl jsem příliš loajální k lidem kolem sebe, třeba i ministrům za KDU-ČSL a zelené, i když dělali chyby. To mě už přešlo. Loajalita k lidem je pozitivní vlastnost, dokud tím při vyšší míře odpovědnosti sám neděláte zásadní chyby. Věřte, že toto poučení mi fakt stačilo.
Tým jako švýcarské hodinky
Takže váš hradní tým by netvořili lidé, kteří by vzbuzovali pochybnost?
To je absolutní zásada. Líbilo by se mi, aby mí lidé fungovali, jak řekl jeden můj protikandidát, jako švýcarské hodinky. Naprosto perfektně a tiše. Chci také, aby žili duchem Hradu, aby to byli lidé morálně čistí, aby prošli prověrkami. Tyto věci současný hradní tým nesplňuje.
Koho byste si přivedl?
Nechci jmenovat. Představu mám, ale řadu lidí bych z hradních platů asi nezaplatil - a oni svou profesionální kariéru jen tak neopustí. Vystavil bych je tlaku, aniž jsem o tom s nimi mluvil… Budu to řešit v momentě zvolení. Určitě bych vyměnil politické figury blízké okolí prezidenta, tiskového mluvčího. Nikdy bych nepřipustil, aby suploval prezidentskou roli. Se standardními úředníky bych si nejprve promluvil. Využil bych i toho, že vím, jak se řada normálně a čestně se chovajících lidí s funkcí v politice změní k nepoznání. Mně se to nestalo.
Zajímají nás okolnosti vašeho odstoupení z čela ODS. Připadá nám to důležité pro pochopení vaší nynější motivace.
Vy chcete slyšet o vnitrostranickém puči. (úsměv) Ale moje motivace kandidovat s ODS nesouvisí. Odcházel jsem v situaci, kdy jsem ztrácel podporu. Nedařilo se mi vysvětlit členské základně politiku koaliční vlády a nemožnost realizovat stoprocentně náš program. Ve straně byl výrazný euroskeptický proud, zatímco naši voliči, a měli jsme tehdy podporu až 40 procent, byli nejproevropštější v Česku. To byla strašná dichotomie a já jsem nebyl schopen stranu integrovat.
Pak jste v jednom rozhovoru řekl, že když jde do tuhého, Jan Fischer nebo Gustav Slamečka uhnou. Připomněl jste Fischerovo židovství a Slamečkovu homosexualitu, ale dodal jste, že to uhnutí souvisí s jejich charaktery.
A nikoliv s jejich orientací či náboženstvím… Tímhle neskutečným kompromateriálem to vyvrcholilo. Kdo ty nahrávky slyšel, a byly pořízené pirátsky, tak musel říct, že v celém obsahu mluvím nesmírně tolerantně. Nebylo tam nic proti homosexuálům ani Židům. Byl to ale impulz, kterého síly v ODS a nejen v ní využily. Já byl po evropském předsednictví unavený, vyhořelý, nemocný a neměl jsem sílu bojovat. Dodnes mě nesmírně mrzí, že jsem neměl sílu zdravou část ODS zmobilizovat. Vlastně jsem neodešel, vyhodili mě. (úsměv) A teď? Poslední léta jsem žil kvalitní život s dobrým platem, fantastickou prací, spokojenou rodinou.
Neříkal jste si ani, zda a jak vaše kandidatura ovlivní ODS? Řada občanských demokratů ji uvítala…
V ODS dopředu o kandidatuře nevěděli, s mírou podpory od ní jsem ale naprosto spokojený. Při sbírání podpisů jsem ale uspěl u senátorů z více stran, nejen od ODS. Byl bych rád, aby voliči pochopili, že prezidentskou volbu neberu ideologicky, ale jako střet mezi standardní a nestandardní politikou, ústavním a neústavním chováním, Západem a Východem.
Nabízí se výklad, že Andrej Babiš vábil ODS do vlády, což v té straně působilo vnitřní pnutí. A teď se zdá, že opadlo. Možná i kvůli tomu, že je tu kandidát, který mluví stejnou řečí jako ODS, ale kterého Andrej Babiš rád nemá.
Myslím, že to nesouvisí. Hlavní spouštěč mého rozhodnutí bylo nestandardní chování prezidenta Zemana po volbách, když neumožnil žádná politická jednání. Místo toho dal na první tiskové konferenci oba pokusy Andreji Babišovi, čímž jednání v podstatě ukončil. Takhle ústava napsaná není. Kdyby Babiš neměl jistotu, že bude premiér, musel by si předem vyjednat podporu.
Zeman bude asi chtít stihnout i druhý pokus se jmenováním premiéra
Jak byste postupoval vy? Co by byl standardní postup, který by zároveň zmírnil vliv, který Andrej Babiš koncentruje?
Absolutně respektuji drtivé vítězství ANO ve volbách. Nezískalo ale majoritu voličů, což se v našem poměrném systému ani nepředpokládá. Očekává se koaliční vláda. Setkal bych se se všemi stranami, zkoušel bych přemostit bariéry vzniklé kampaní a ostrými výroky před volbami. Pověřil bych vítěze voleb a doporučil bych Andreji Babišovi, aby nebyl premiérem, dokud si své věci nevyřeší. Nechal bych ho vybrat jiného premiéra.
A chtěl bych, aby přinesl vyjednanou koalici, která bude mít ve sněmovně většinu. Dal bych mu čas na jednání. Nicméně Miloš Zeman bude zřejmě chtít stihnout i případné druhé jmenování Andreje Babiše premiérem. Pak bude mít Babiš daleko větší, volebními preferencemi daný vydírací potenciál směrem k možným partnerům, pokud je vůbec bude chtít.
Třeba i k ODS.
Někteří členové ODS říkají, že pokud by dostala finance, vnitro a spravedlnost, měla by do vlády s Babišem vstoupit a chránit před Babišem policii a státní zástupce. Naopak řada členů ODS říká, že při společné vládě by ze strany odešli. Důležitý bude lednový kongres ODS, který musí navolit nové vedení a dát mu jasný mandát pro vyjednávání s Babišem. Pak se uvidí. Pokud by vznikla vláda ANO s ODS, musela by ODS přesvědčit své voliče, že je nezradila, když před volbami slibovala opak. To je strašně komplikovaný manévr, který když voliči nepochopí, tak to ta strana neudělá, protože by ji to poškodilo.
Co konkrétně byste dělal vy jako prezident?
To záleží na tom, jaká by byla situace v březnu v době inaugurace. Obávám se, že "hra" je nastavena tak, že už bude vymalováno - a pak se bavíme o kohabitaci prezidenta s vládou. V zahraniční politice Andreje Babiše nevidím nic, co by mě zásadně rušilo. Tam bychom zřejmě shodu výhodnou pro ČR našli a mé vyjednávací schopnosti mohou pomoci. U vnitřní politiky to je složitější. Prezident nemá po jmenování vlády moc velký manévrovací prostor.
Extenzivní výklady ústavy byste nepoužíval?
Takovou větu jste ode mě nemohli nikdy slyšet. Já se nepochybně budu pohybovat v mezích ústavy a jsem proti jejím změnám - změny jsou teď nesmysl, dokud se po zavedení přímé volby hlavy státu systém neusadí. Velké ústavní změny jako jiný systém voleb do Senátu nebo rušení krajů může země dělat jednou za dvacet, spíš za padesát let, i proto, že to je nesmírně nákladné.
Ústava ale celkově funguje dobře, je to jen o člověku. Miloš Zeman našel v ústavě prostředí, ve kterém se pohybuje na hraně, mnohdy mimoústavně, když ne protiústavně.
Činil tak i v povolební situaci?
Prezident má řadu nástrojů k tomu, aby tlačil strany do vyjednávání. Mohl nechat vládnout Sobotkovu vládu, dokud by nový projekt neměl zajištěnou podporu sněmovny. Jednání Miloše Zemana bylo dáno buď slabostí, dohodou, nebo jeho kreativním výkladem ústavy. Podle mne si to vykládá špatně.
Kandiduji i proto, že spojení Zemana a Babiše je nebezpečné pro udržení polistopadového vývoje naší země. Zvláště to platí pro takzvanou politiku mnoha azimutů - diplomatické prostituce, kterou deklaroval Jiří Paroubek a Miloš Zeman ji velmi úspěšně realizuje. Tu poníženou pozici vůči Rusku a Číně si tu kromě některých byznysmenů nikdo snad nepřeje.
Vy byste Andreje Babiše premiérem nejmenoval?
V jeho případě, a jeho osobní zainteresovanost je právě předmětem vyšetřování, byla evidentně porušena dotační pravidla, což u jiných lidí v Česku znamenalo, že dostali pět až dvanáct let vězení. Ten případ se vyšetřit musí i proto, že je to u tak vysoce postaveného člověka precedent a může to nastavit mantinely chování u podobných případů. Určení hranice přestupku a trestného činu. Navíc pokládám z pohledu reputace Česka v zahraničí za ne úplně praktické, pokud je premiér vyšetřovaný z trestného činu. Podezření, že se na tom nějak podílel, je relativně vysoké. O vině ale musí rozhodnout soud.
Podpora od Křetínského? Vždy jsem byl velmi nezávislý
Jaký vztah máte s miliardářem Danielem Křetínským, který vám dal na kampaň 350 tisíc?
To dal dost. Mohl dát víc. (úsměv)
Jste domluvení, že vám dá na druhé kolo víc?
Druhé kolo zatím neřeším. S Danielem Křetínským mě pojí dlouholeté přátelství, pracuji pro něj až posledních pět let. Potkáváme se málo, protože jsme oba pořád ve světě. Nijak zvlášť mou kandidaturu neuvítal, protože máme rozdělané věci, které se tím pozastavily. Energetický a průmyslový holding navíc nepodporuje nějaké politické strany nebo protagonisty.
Ale Daniel Křetínský by mohl ocenit, kdybyste byl na Hradě protiváhou Andreji Babišovi, který mu, lidově řečeno, "kleknul" na tiskárnu Europrint.
Na co?
To je tiskárna, která šla kvůli zajišťovacím příkazům do insolvence.
Aha. Máme roční obrat kolem pěti miliard eur, netuším, co se děje v některých částech holdingu. Ale myslím, že to tak úplně není. "Velcí kluci" mě zcela jistě nepodporují. Takovou věc vylučuji, vždy jsem byl velmi nezávislý člověk.
Nelze přece předpokládat, že si pan Křetínský nechce udržet vliv v České republice. Vy byste mohl být prostředníkem.
Promluvte si s Danielem Křetínským o tom, jestli jsme někdy o takové věci uvažovali nebo o ní mluvili. Ani náhodou.
Zmínil jste velké kluky. Koho jste měl na mysli?
To vám nemusím říct. Vždyť je všechny znáte a jeden z nich je Andrej Babiš. Když se podíváte do žebříčku nejbohatších lidí v České republice, tak je tam najdete.
Který z nich má největší zájem na tom, aby se na Hradě nic nezměnilo?
Andrej Babiš.
Jako jeden z mála kandidátů jste připustil vyhlášení amnestie. V jaké konkrétní situaci a o jakou amnestii by se jednalo?
Amnestii má připravit justice, která k tomu může mít mnoho důvodů. Tím nejviditelnějším a nejvýznamnějším je přeplněnost věznic. Není úplná hloupost zabývat se tím, proč je u nás ve vězení více lidí než v jiné zemi, která má stejný počet obyvatel a podobnou trestnou činnost. Justice se musí zabývat i otázkou rozšíření alternativních trestů a podmínečných odsouzení za první trestný čin.
Při změně trestního zákoníku pak můžete amnestovat lidi, kteří by podle nových pravidel a podmínek už zavření nebyli, pachatele bagatelních trestných činů, lidi trestané poprvé. Je to ale primárně věc ministerstva spravedlnosti. Prezident amnestii pouze vyhlašuje a premiér ji ratifikuje. Nikdy to nemůže být výmysl prezidenta, tak to nikdy nebylo a nikdy to tak ani být nesmí.
Ještě k jinému štěpnému tématu: co je podle vás "politický islám" a jak byste ho zakázal, případně reguloval?
To je na tříhodinovou debatu. Zkusím to zestručnit: politický islám je ideologie, od níž samotné náboženství nejde oddělit. Identifikace té ideologie je jeden z největších problémů. Tak jako nacismus vyvolával nenávist rasovou a komunismus nenávist třídní, vyvolává politický islám nenávist náboženskou. Přitom na světě žije velká většina mírumilovných muslimů a není s nimi problém. Ale pokud nebudeme hovořit o té ideologii a pokud necháme některé strany, aby si na tom budovaly politický kapitál a nabízely jednoduchá, černobílá, pejorativně řečeno až konečná řešení, tak lidé budou mít obavy.
Musíme o tom hovořit, vysvětlovat to, říkat, co proti tomu budeme dělat. Striktně oddělovat uprchlíky před válkou nebo náboženským pronásledováním od ekonomické migrace, která je pro nás z muslimských zemí nežádoucí. Jinak v tom lidé neuvidí rozdíl.
Četli jsme vaše komentáře k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Cítíte k němu obdiv, nebo převažují obavy z něj?
Je to respekt a ten vyjadřuje více obavy než obdiv. Po nástupu Putina se Rusko vrátilo k roli velmoci. Putin dal Rusům naději, obnovuje nárazníkové pásmo kolem země, stanovil energetickou politiku ropy a plynu jako součást její zahraniční politiky. Chová se k sousedům asertivně. Potřebuje ovládat středoasijské republiky, obsadil Jižní Osetii a Abcházii, je na Krymu. Destabilizuje východ Ukrajiny a další na řadě může být Náhorní Karabach, Moldavsko, pobaltské republiky.
Hybridní válka, o které se často hovoří jako o hrozbě, už dávno probíhá. Rusko je ale blízký soused a země, s níž je dobré mít dobré vztahy. Odmítám přesměrovat zahraniční politiku na východ, ale to neznamená, že v Rusku nemůžeme dělat byznys, i když se nám to zatím moc nedaří.
Někde jste zmínil, že sankce považujete za neúčinné a opožděné.
Bylo to v jednom mém textu a je to vytržené z kontextu.
Ale nemůže takový výrok posunout Česko na okraj EU?
Německo tlačí na sankce, a přitom chce s Ruskem pomocí plynovodu Nord Stream II obejít Ukrajinu. To je pokrytecké. Za sebe dodám pouze, že sankce bych nyní nerušil.
