Víra mě srovnala, říká Topolánek. Nechal se pokřtít, stejně jako Gross či Vít Bárta

Tomáš Pergler, Jiří Pšenička
24. 12. 2017 13:26
Co mají společného Mirek Topolánek, Stanislav Gross, Alexandr Vondra a Vít Bárta? Kromě toho, že v minulosti všichni seděli ve vládě, je spojuje ještě poznání víry. Poté, co se stáhli z politiky, přijali křest. "Zkušenost ve vrcholné politice člověka musí nutně přivést k myšlence, zda aktuální volební úspěch vede k opravdovému štěstí," říká k tomu Prokop Siostrzonek, arciopat Břevnovského kláštera, který Topolánka připravoval na přijetí první svátosti.
Mirek Topolánek | Video: František Grossmann

Praha - Představa, že Mirek Topolánek klečí na kolenou a kaje se za své hříchy, je pro mnoho lidí stěží uvěřitelný výjev. Průzkumy oblíbenosti prezidentských kandidátů ukazují, že z paměti stále nevymizel obrázek neotesaného, arogantního a prostořekého premiéra v barvách ODS, za jehož vlády měli hlavní slovo straničtí kmotři nebo lobbisté.

A v nynější kampani se Topolánek ani nesnaží příliš očistit, spíš prokazuje, že má sebedůvěry na rozdávání. V jeho vnitřním ustrojení přitom v uplynulých letech došlo k důležité změně, která má člověka přivést také k hlubšímu sebezpytování - stal se praktikujícím křesťanem.

Už ve své knize z roku 2016 Topolánek prozradil, že se nechal po odchodu z politiky pokřtít. Nyní se poprvé na toto osobní téma více rozhovořil.

"Je to, jako když neumíte jezdit na kole. Chybí vám to. Zvlášť, když jste o sobě přesvědčen, že jste křesťan, přirozeně," popisuje Topolánek pocity, které měl i jako premiér.

Už tehdy prý směřoval ke křtu, byl v kontaktu s římskokatolickým knězem Zbigniewem Czendlikem, známým hlavně díky přátelství s lidmi ze showbyznysu. "Ale nedopadlo to, nebyl jsem na to ještě připravený," přiznává expremiér.

Impulsem byla svatba s ženou Lucií

Důležitým impulsem pro něj byla svatba s jeho současnou ženou Lucií, bývalou poslankyní za ODS, která je katolička. Celkově za svým křtem vidí "souběh několika vlivů", včetně přátelství s arcibiskupy Janem Graubnerem a Dominikem Dukou, ale i politického a společenského dění v Evropě. "Pokud rezignujeme na svoje vlastní hodnoty, jak chceme přesvědčit ty nově příchozí, že naše hodnoty, které jsme opustili, jsou cennější než ty jejich?" uvažuje Topolánek.

Expředseda ODS si myslí, že jej vstup do církve hodně ovlivnil. "Neříkám, že člověk nachází nějaké nové odpovědi, ale dalo mi to úplně jiný přístup ke světu, k životu. Myslím, že mě to trochu srovnalo i lidsky," říká a dodává: "Nepochybně mě to zklidnilo, i když tomu někdo nevěří. Bude mi 62, energie a síla tam zůstává, ale daleko víc si vážím některých věcí. Předtím jsem byl ochoten za něčím jít až egoisticky."

Na přijetí první svátosti se připravoval u Prokopa Siostrzonka, nynějšího arciopata Břevnovského kláštera. Ten zdůrazňuje, že cesty lidí k víře bývají různorodé, u politiků nicméně vidí jednu zvláštnost.

"Zkušenost ve vrcholné politice člověka musí nutně přivést k myšlence, zda aktuální volební úspěch vede k opravdovému štěstí. Vždyť úspěch v politice je tak rychle proměnlivý… Po těchto zkušenostech může člověk snáze hledat to, co je opravdové a trvalé," podotýká představený kláštera benediktýnů. Za kmotra byl Topolánkovi ekonom Jiří Schwarz.

Obrácením na víru si prošel také jeden z Topolánkových předchůdců v premiérském křesle, bývalý předseda ČSSD Stanislav Gross. "V duchovním životě jsem prošel nějakým vývojem, přijal jsem Krista a žiju vnitřně svobodnějším životem," řekl Gross v roce 2014.

Tehdy už trpěl chronickou nemocí, na jejíž následky v následujícím roce zemřel. Předtím se Gross také veřejně omluvil všem, které jako premiér zklamal.

Na Grosse a Topolánka navazují další bývalí členové vlády. V uplynulém roce se nechal pokřtít předlistopadový disident, později vicepremiér, ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra (ODS).

Chtěl křest už v 80. letech, ale nestíhal

"Neprošel jsem nějakým náhlým osvícením, k víře jsem se propracovával spíš postupně," říká. Působení v politice prý na jeho rozhodnutí nemělo žádný vliv.

"Na křest jsem se připravoval už v 80. letech, ale pak přišla hektická fáze v disentu a po revoluci zase v politice. I když jsem pak nestíhal, vždycky jsem o tom doma mluvil. Tak se stalo, že se jako první nechala pokřtít moje žena." vysvětluje Vondra, kterého o letošních Velikonocích pokřtil generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. S Vondrou se seznámil ještě v době, kdy působil v Litoměřickém biskupství.

Před zhruba rokem a půl se nechal pokřtít i Vít Bárta, někdejší ministr dopravy a hlavní postava vládní strany Věci veřejné. Stal se členem Církve československé husitské. Bárta se nyní médií straní, ale informaci potvrzuje jeho manželka Kateřina Klasnová.

"Rozhodně bych to ale nechtěla nějak blíže komentovat, to je niterná záležitost každého člověka. Mohu jen říct, že k tomu Vítek dlouhodobě směřoval, nebylo to určitě rozhodnutí ze dne na den," vysvětluje Klasnová.

Vystudovaná teoložka soudí, že lidi ke konverzi mohou vést různé důvody, přičemž určitou roli může sehrávat i jistá potřeba identifikace s židovsko-křesťanským charakterem Evropy, která nyní zažívá "duchovní vykořenění".

"Samozřejmě u některých lidí může jít jen o určitou pózu, prezentovat se jako konzervativec, ale to není určitě případ manžela. On to nikde na odiv nedává," dodává manželka Víta Bárty.

K husitské církvi se vždy hlásila i rodina Václava Klause nebo též bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek. Naopak mezi katolíky se počítali premiéři Petr Nečas nebo Bohuslav Sobotka. Podle zdrojů z katolické církve absolvovala křest Grossova někdejší kolegyně z vedení ČSSD, exministryně školství, nyní advokátka Petra Buzková.

Ze současných prezidentských kandidátů vychází z katolického prostředí Pavel Fischer, který byl po sametové revoluci sekretářem biskupa Františka Lobkowicze. Jiří Drahoš se označil za pokřtěného, ale nepraktikujícího katolíka.

Není známo, jak na tom je současný prezident Miloš Zeman. Z jeho některých projevů z posledních let lze vytušit jistý příklon k víře, nicméně sám sebe svého času označil za tolerantního ateistu. "Můj Bůh zemřel v Osvětimi," prohlásil kdysi v jednom z rozhovorů.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Česko v pololetí získalo od Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR činila 50,1 miliardy korun.

Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce června zaplatilo Česko do rozpočtu EU 709,8 miliardy korun a získalo z něj 1,64 bilionu korun. Česko dosud získalo z EU o 934,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo. "Předpokládám, že celkovou čistou pozici ve výši jednoho bilionu korun bychom měli dosáhnout nejpozději v první polovině roku 2022," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Zisk AstraZeneky klesl i přes růst tržeb, k němuž přispěla vakcína proti covidu

Čistý zisk britsko-švédské farmaceutické společnosti AstraZeneca ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o čtvrtinu na 550 milionů dolarů (zhruba 12 miliard koreun), a to navzdory prudkému růstu tržeb, ke kterému výrazně přispěla vakcína proti covidu-19. Firma to uvedla ve své výsledkové zprávě. Celkové tržby se meziročně zvýšily o 31 procent na 8,22 miliardy dolarů.

Tržby z prodeje vakcíny proti covidu dosáhly 894 milionů dolarů, takže se více než ztrojnásobily z 275 milionů v prvním čtvrtletím. AstraZeneca podle listu The Wall Street Journal ve druhém čtvrtletí na vakcíně dál prodělávala, ztráta se ale snížila zhruba na 13 milionů dolarů ze 40 milionů v prvním kvartálu.

Vakcína firmy AstraZeneca je levnější a používá se snadněji než některé konkurenční přípravky. Potýká se ale i s problémy, například s potížemi při výrobě či s obavami z vedlejších účinků, kvůli kterým některé země její používání omezily či rovnou zakázaly. Obzvlášť kritické vůči této vakcíně jsou Spojené státy, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Selhání české justice, vzkázal Štrasburk. Doživotní trest pro Tempela musí přezkoumat soud

Robert Tempel, který si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku, dosáhl nového projednání svého případu. Ústavní soud (ÚS) po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku revidoval svá starší odmítavá rozhodnutí. Kauzou se musí znovu zabývat odvolací Vrchní soud v Praze. Podle advokáta nejsou splněny podmínky pro další držení Tempela ve vězení. Na nový proces by podle něj měl čekat na svobodě.

"Podáme potřebná podání k příslušným soudům tak, aby byl vydán příkaz k propuštění pana Tempela," řekl ČTK advokát Jakub Kříž. Návrh na případnou vazbu by muselo podat státní zastupitelství. "Z naší strany mohu říct pouze to, že věc se vrací k Vrchnímu soudu v Praze, který musí učinit všechny nezbytné kroky," uvedl ústavní soudce Tomáš Lichovník.

Tempel vinu popíral. Krajský soud v Plzni jej čtyřikrát osvobodil, pražský vrchní soud ale zprošťující verdikt pokaždé zrušil. Tempel byl pravomocně odsouzen až poté, co vrchní soud přeložil proces z Plzně ke Krajskému soudu v Praze. Na ÚS se Tempel obracel kvůli přeložení kauzy z Plzně do Prahy a znovu po definitivním uložení doživotního trestu, avšak neuspěl. Obě stížnosti tehdy soud odmítl, nyní musel rozhodovat znovu.

Důvodem pro nové kroky v Tempelově kauze bylo stanovisko štrasburského soudu, který se za odsouzeného muže postavil loni v červnu. Českou republiku zkritizoval za "významné selhání justice" při projednávání mužova případu. Pochybení spočívalo v délce řízení, ale také v přesunu věci z Plzně do Prahy. Ústavní soud vrátil kauzu právě do fáze odvolacího řízení před přeložením z Plzně do Prahy, justice by měla znovu rozhodnout také o případné vazbě Tempela.

Zdroj: ČTK
Další zprávy