Rozhovor - Týden, který rozhodl, jaké daně budeme platit v příštím roce a jaké se navrhují v roce 2009, proběhl ve znamení vzrušených kuloárních debat. Na jedné straně stáli politici koalice v čele s Mirkem Topolánkem, proti nim Vlastimil Tlustý a další poslanci ODS, kteří chtěli na poslední chvíli daňovou reformu změnit.
On-line deník Aktuálně.cz získal od vůdce rebelů Vlastimila Tlustého podrobný popis, co se od úterý 14. srpna do úterý jednadvacátého v kuloárech nejvyšší politiky odehrálo a co se podařilo či nepodařilo změnit.
Pro lepší přehlednost jsme rozhovor rozdělili do tří částí. V prvním díle Tlustý popisuje vyjednávání.
- ZDE naleznete druhý díl o tom, proč Vlastimil Tlustý nakonec reformu podpořil a co všechno hrálo roli - například i budoucí zvolení Václava Klause
- ZDE si pak můžete přečíst, jak se spor o daně projevil v jeho vztahu k Topolánkovi a co se děje v ODS
A: Co říká hlavní "rebel" v ODS tomu, co nakonec poslanci přijali?
Podařilo se ze známky pět, neboli nedostatečné, udělat čtyři minus. Samozřejmě proti jedničce, kterou jsem prosazoval a kterou představuje naše volební kolečko, je to špatná známka. Ovšem proti pětce tu je základní rozdíl, že jsme úplně nepropadli. Je logická otázka, jestli ten malý pokrok nestál příliš mnoho úsilí. Tam je odpověď, že stál.
A: Co reformě vyčítáte především?
Přesně to, co jí vyčítají všichni ekonomové: že to není skutečná reforma, že to je přinejlepším přípravný krok, že vlastně pořádně neřeší nic. Koneckonců i pan prezident řekl, že změny měly vypadat jinak, že měly být hlubší. Prosazoval jsem, aby reforma taková byla a když jsem prosadil z pětky čtyři minus, tak to není důvod k radosti.
Za program ODS i vlády
A: Vy jste prosadil dvanácti a půlprocentní sazbu daně z příjmu od roku 2009. Její výhodnost pro většinu poplatníků však zrušilo dramatičtější snížení daňových slev. Jak k tomu došlo?
To přesně popíšu, protože tím se všechno vyjasní.
Prosazoval jsem dvanáctiprocentní daň a pak jsem udělal ústupek na dvanáct a půl, protože půl procentního bodu není otázka života a smrti. Chtěl jsem to od ledna 2008. To jsem prosazoval celou dobu až do pondělka minulého týdne, kdy se ukázalo, že proti sobě stojí tři návrhy.
První byl můj, druhý původní vládní, který chtěl od ledna 2008 patnáct procent a to napořád. To považuji za nepřijatelné. Nejenom proto, že sazba je vysoká. Také porušuje program ODS i programové prohlášení vlády, která se zavázala, že bude identická sazba daně z příjmu právnických a fyzických osob. Patnáct u fyzických osob není ekvivalent k devatenácti u právnických (19 procentům u podnikové daně odpovídá právě 12,5 procenta u daně z příjmu občanů pozn. red.).
My jsme za koaliční dohodu, kde to je garantováno, zaplatili ústupkem u DPH, kdy jsme připustili, že nebude jedna sazba, ale zůstanou dvě.
Trval jsem na tom, aby se jednotná sazba právnických a fyzických osob zavedla ihned. U daní platí, že čím dříve zavedete změnu, tím dříve se dostaví pozitivní efekty.
Situaci zkomplikoval ještě pokus o kompromis kolegy z klubu Michala Doktora. Chtěl rozložit pokles v čase. Přitom v roce 2008 by byla sazba třináct a půl, dvanáct a půl až za dva roky, v lednu 2010.
Proto jsem poslaneckému klubu nabídl východisko, aby bylo třináct a půl procenta od roku 2008, ale dvanáct a půl už od ledna 2009.
Bylo to přijato celým klubem a přihlásil se k tomu slovy "To budu prosazovat" i Mirek Topolánek.
A: U čeho ještě jste měl jistou podporu premiéra?
Ještě v jedné věci jsem měl od počátku plnou podporu Mirka Topolánka. Byl to záměr vypustit značnou část výjimek ze zákona o dani z příjmu.
Můžete mít pro jedny daň vysokou a pro druhé nízkou, nebo žádnou. Anebo můžete mít pro všechny stejnou, která je nižší než ta dnešní. O tom rozhoduje právě seznam výjimek. Čím je jich víc, tím je víc lidí, kteří neplatí daně žádné, a tím víc za ně musí platit daně ostatní.
A: Jaké výjimky jste chtěl zrušit?
Udělal jsem o tom dvě prezentace a dokonce jsem Mirkovi Topolánkovi předal paragrafovaný návrh zákona. Obsahoval vypuštění devadesáti procent výjimek.
A: Proč jste nevypustil všechny?
Část z nich má charakter všeobecně prospěšný. Mít je může každý občan a shodne se na nich celá politická scéna. Je to například podpora důchodového spoření, životních pojistek, hypoték.
Navrhli jsme, aby jich zbylo třicet.
Jinak se měly zrušit všechny, protože postup vyhazovat výjimky po částech je nerealizovatelný. Někdo vám vždy namítne, proč vyhazujete jednu a necháváte druhou.
Tohoto těžkého úkolu se z pověření Mirka Topolánka chopil Michal Doktor, který začal připravovat seznam okamžitě řešitelných výjimek.
Musím dodat, že u každé té výjimky je rozpočtový efekt, protože zrušení každé výjimky rozšíří daňový základ a to vytváří rezervu, kterou můžete využít při nastavení dalších parametrů, třeba nižší daňové sazby.
Osudné noční jednání
A: Proč byly výjimky důležité?
Bylo to důležité při tom, co nazývám osudné noční jednání. Minulé úterý ráno klub schválil kompromis a v úterý večer už bylo koaliční jednání, kde ODS zastupovala dvojice Topolánek-Doktor, možná i někdo další, ale já to nebyl.
Jednání se sešlo ve chvíli, kdy ODS celým poslaneckým klubem i premiérem Topolánkem prosazovala přechod na konečných dvanáct a půl procenta. Byly spočítány výše slev, byl prostor pro domluvu, jaká má být sazba v přechodném roce 2008.
Noční jednání koalice mělo tyto závěry: z Doktorových třiceti výjimek navržených ke zrušení zbyla jedna, dvě, nebo tři, jinými slovy žádný prostor. A parametry byly zkombinovány tím nejnešťastnějším způsobem, tj. k patnácti procentům sleva na dani 24 800, a naprosto nepochopitelně k dvanácti a půl procentům 16 500. Každý, kdo umí trojčlenku, musel vidět, že to nehraje.
Hned ráno, když premiér návrh sněmovně předložil, jsem se ptal Michala Doktora, jestli slevy jsou správně. Řekl, že ano, že nepříznivé důsledky pro poplatníky v roce 2009 jsou v desítkách korun. Porovnejte to s výpočty Aktuálně.cz.
- Přečtěte si dotyčný článek - Spočítáno: Většina rodin na reformě prodělá
A: Nám vyšlo, že širokým vrstvám se příjmová daň zvýší v roce 2009 o několik tisíc. Vám zřejmě také?
Na základě Doktorovy odpovědi jsem okamžitě poslal parametry na Slovensko, kde mám výpočetní tým. Už odpoledne, asi hodinu poté, co čísla vyšla v Aktuálně, jsem měl grafy. Vyplynulo z nich, že nešlo o desítky korun a že jde o něco, co mohu nejlépe nazývat fatální chybou. Kdybych byl ošklivý, tak bych to nazýval sabotáží.
Tím se opět dramatizovala situace. Nejprve jsem musel vybojovat bitvu, abych vysvětlil, že ten problém vůbec existuje. Když se podíváte na tehdejší reakce, tak řada lidí zvýšení daní v roce 2009 popírala, nebo bagatelizovala.
Nakonec se mi podařilo lídrům vládní koalice dokázat, že to je velký problém, i když jsem na jejich jednání nebyl pozván. Zrodil se pokus o východisko, kde bylo několik variant.
Nejlépe poslanci hlasují, když nevědí o čem
A: Platí tedy, že vedení koalice nedostatečně informovalo poslance, co se navrhne při druhém čtení ve sněmovně a o čem pak budou zavázáni hlasovat, aby nebyli označeni za zrádce celé koalice?
Ano, a navíc komentáře stranických vyjednavačů byly v rozporu se realitou.
A: Není tento postup nezbytný v poměrech, kdy hlasování ve sněmovně může rozhodnout jediný hlas?
Vyřešit problémy tím, že se zabrání diskusi je zajímavá technologie, ale myslím si, že je dávno překonaná.
A: Situace ve sněmovně je vyhrocená a třeba to ani jinak nejde?
To bychom pak mohli položit otázku, k čemu je parlament. Vlastně říkáte, že nejlépe poslanci hlasují, když nevědí o čem. To je dost divné.
A: Vy jste se v plénu neptali ministra financí Miroslava Kalouska?
Odpovídal na přesné otázky velmi nepřesně a volil pečlivě slova. Tam se poprvé v této souvislosti objevila otázka, jestli snížení sazeb znamená zároveň snížení daní. Když se na to podíváme zpětně, tak odpověď zní, že pro někoho ano, ale pro mnoho lidí ne.
A: Ministr Kalousek později vysvětloval, že už nebylo možné snižovat daně víc, že výpadek příjmů rozpočtu by dosáhl 10 až 20 miliard. Co se tomu dá vytknout?
To je polopravda, protože k tomu neříká druhý podstatný bod. Na nočním jednání se nedomluvili na zrušení žádné z podstatných výjimek. Mohli si vytvořit prostor pro snížení daní a sami se rozhodli, že si ho nevytvoří. Ale měli další prostory. Mnoho expertů a ekonomů jim správně říká, že mají ve státním rozpočtu v jednotlivých kapitolách desetimiliardy, které mohou ušetřit.
Dále čtěte:
Finiš rozpočtové reformy
Pátek 10.8.
- Poprvé se scházejí lídři koalice nad pozměňovacími návrhy k reformě.
- Lídři předávají svým poslancům první verzi koaličního pozměňovacího návrhu.
- Na klubu ODS dopoledne vzniká po dohodě poslanců Tlustého a Doktora návrh snížit sazbu daně z příjmu občanů z vládních patnácti na 13,5 procenta v roce 2008 a 12,5 procenta v roce 2009.
- Večer koaliční lídři oznamují, že v roce 2009 klesne sazba skutečně na 12,5 procenta. Už však neprozradili, že spolu s tím sníží daňovou slevu tak, že se v roce 2009 budou daně z příjmu většině občanů zvyšovat.
- Koaliční pozměňovací návrh k reformě projde druhým čtením ve sněmovně. Poslanci ODS si až později uvědomí, co mohou způsobit daňové slevy.
- Poslanec Tlustý večer oznamuje, že takovou reformu nepodpoří. Premiér Topolánek s ním chce jednat.
- Tlustý s dalšími rebely se dohodnou s Topolánkem, že se v reformě opět zvýší daňové slevy. Změnu by měl provést Senát, který by pak návrh vrátil sněmovně.
- Topolánek obviňuje otevřeným dopisem v MfDnes Tlustého a jeho spojence, že chtějí svrhnout jeho kabinet a předat vládu Paroubkovi.
- Odpoledne schválí koaliční lídři dohodu Topolánka s Tlustým. Změnu v reformě by však neměl udělat Senát, ale v prvním pololetí roku 2008 Poslanecká sněmovna.
- Večer potvrzuje koaliční rozhodnutí výkonná rada ODS. Tlustý přitom potvrzuje, že reformu podpoří.
- Sněmovna reformu schvaluje 101 hlasy. Z nich dodali 81 všichni poslanci ODS.
Přehledně
Speciál: Nejdůležitější materiály o tom, jak se reforma schvalovala a jak dopadne na peněženky ČechůPak tedy vypočetli tu nesmyslnou slevu 16 500. A když jim vyšlo špatné číslo, tak místo toho, aby je hrdě oznámili, tak to napřed začali zatajovat. A když to všichni pochopili, tak to začali svádět na mě, ačkoli jsem na nočním jednání nebyl.
A: Můžete říct, zrušením jakých výjimek se mohly ušetřit miliardy?
Jejich seznam má Michal Doktor. Při žádném z jednání o výjimkách jsem nebyl, procházelo to nějakým vývojem, a i když jsem k tomu dával podklady od slovenských expertů, nechci vypouštět džina z láhve a jmenovat třeba ty, které Michal Doktor v seznamu neměl. Můžete o bližší informace požádat klub ODS.
Michal Doktor prostě dodal do koaličních jednání třicet výjimek určených k likvidaci a podstatná věta je, že jejich efekt umožňoval vyšší hodnotu slev na daní. Ty úspory byly v miliardách.
Řešením není říct, že to nejde
A: K dohodě o tom, že podpoříte reformu, jste došli na výkonné radě ODS v pondělí večer?
Ne, už v neděli ráno na jednání v Kramářově vile s Mirkem Topolánkem. Oznámil jsem to se souhlasem premiéra a také po dohodě s ním jsem neřekl, v čem spočívá. Bylo jasné, že o podrobnostech musí jednat s koaličními partnery. A hlavně, a to jsme u dalšího kritického momentu, dohodu jsem stoprocentně dodržel. Nikam jsem ji neposunoval, jak někdo naznačoval a jak někdo dokonce lživě psal. Na žádných jednáních jsem nebyl, abych měl možnost cokoli posunout, ale hlavně, a tomu musí každý rozumět, byl bych blázen, kdybych se pokoušel dohodu posouvat, protože bych ji okamžitě sám zpochybnil.
Pak následovalo pondělní jednání premiéra s koaličními partnery, mimochodem se zajímavým výsledkem. Prohlašují, že respektují dohodu, pouze říkají, že korekce v reformě nebude provedena v Senátu, ale z důvodů času, klidu a jistoty v Poslanecké sněmovně. Časový prostor pro dosažení dvanácti a půl procent v roce 2009 je k tomu dostatečně široký.
Tu změnu na koaličním jednání, která se ukázala až na večerním jednání výkonné rady, jsem přijal. Na výkonné radě, která je nejvyšším orgánem strany, navíc bylo přijato usnesení, že koalice má v první polovině roku 2008 řešit problém, který vznikl v oblasti slevy na dani u některých příjmových skupin.
