Nebývá zvykem, aby se na tiskových konferencích politických stran předávaly kytice, a pokud už ano, tak určitě ne mezi zástupci různých politických stran. Přesto se v tomto týdnu taková scéna odehrála. Člen Strany zelených Richard Kreml předával kytici bývalé europoslankyni ČSSD Olze Sehnalové, vedle které stála ministryně za ČSSD Jana Maláčová. 

Přítomnost Kremla měla jednoduché vysvětlení. Zelení se ve Zlínském kraji rozhodli jít do krajských voleb na kandidátce ČSSD. Kandidátku vede právě Sehnalová a je na ní také Maláčová. Kreml jako nejvýše postavený zelený je na 5. místě.

"Jsme alternativa slušných a pracovitých lidí proti sobectví, hulvátství a aroganci," prohlásil Kreml. I když nikoho nejmenoval, šlo z jeho slov vyvodit, že kritika míří zejména na hejtmana Zlínského kraje a lídra kandidátky KDU-ČSL Jiřího Čunka. Tomu sociální demokraté, Zelení i některé další strany vyčítají především plán na výstavbu zbrusu nové nemocnice. 

Související

Zastupitelé Zlínského kraje znovu těsně schválili stavbu zlínské nemocnice

Proti výstavbě je i část místních lékařů, ostatně Kreml je sám lékař, věnuje se ortopedii. "Věříme, že se lidé zvednou a pochopí, že tyto krajské volby jsou pomalu důležitější než volby parlamentní. V krajských se rozhoduje o něčem, co je jim mnohem bližší, než jsou vztahy k Tchaj-wanu, nebo jestli bude stát Koněv v Praze na náměstí nebo někde jinde," tvrdí Kreml v narážce na spory ohledně umístění sochy sovětského maršála Koněva.

Se sociální demokracií se Zelení domluvili na spolupráci kromě Zlínského kraje ještě v Královéhradeckém kraji. Tam vznikla koalice s názvem Spolu pro kraj, ve které jsou kromě sociálních demokratů a Zelených ještě Osobnosti kraje.

Zleva doprava

Nejen předávání květin, ale také samotné spojenectví mezi ČSSD a Zelenými není v těchto volbách rozhodně něčím obvyklým. Strana zelených po bouřlivém období, kdy zažila několik předsedů a mnoho debat, jakou politiku má vlastně dělat, začala "pošilhávat" spíše po stranách od středu napravo. Což naznačují i různá spojenectví pro krajské a senátní volby. 

Například ve Středočeském kraji kandiduje Strana zelených společně s TOP 09, která se dlouhodobě profiluje jako konzervativně orientovaná pravicová strana. Do koalice pod značkou Spojenci pro Středočeský kraj jdou ještě s Hlasem Pavla Teličky.

V Moravskoslezském kraji jdou Zelení se STAN a Nezávislými, V Plzeňském kraji opět se STAN a hnutím Pro Plzeň, v Ústeckém kraji se rozhodli pro koalici Spojenci pro kraj, ve které je kromě jiných TOP 09.

Samostatnou kandidátku nakonec vytvořila Strana zelených jen ve třech krajích, a to Jihočeském, Pardubickém a na Vysočině.

Související

Zelení citují Gretu a chtějí zpět do sněmovny. Spory zrodily novou levici Budoucnost

Když se on-line deník Aktuálně.cz zeptal dvou předsedů Strany zelených, co říkají na takto velmi různorodý výběr spojenců pro krajské volby, shodně odpověděli, že nechali spolustraníkům v regionech volnost. Bylo tedy na Zelených v krajích, zda vytvoří zcela samostatnou kandidátku, nebo se domluví na spolupráci s někým jiným.

"Říkali jsme našim lidem v regionech, že je lepší, když si pro krajské volby domluví spolupráci s dalšími stranami nebo hnutími. S kým to ale konkrétně bude, to už necháváme na nich podle toho, jaké mají v kraji vazby," vysvětluje spolupředseda Strany zelených Michael Berg.

Pozor na nečitelnost, říká politolog

Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci si strana musí dát pozor, aby její politika byla jasně čitelná, stejně jako její směřování a blízkost k jiným stranám. 

"Chápu, že nechávají vznik koalic na svých regionálních organizacích, ve kterých mohou mít populární lídry, kteří v krajích reprezentují politiku strany. Pokud by ale měla být strana takto rozkročená dlouhodobě, tak by to pro ni znamenalo v podstatě konec. Jestli se totiž lidem něco na politických stranách nelíbí, tak je to nečitelnost," uvedl Šaradín.

Poukazuje také na minulost strany, kterou zásadně poznamenaly právě spory o její další podobu a směřování. I proto ztrácela u voličů podporu a nikomu z následovníků předsedy Martina Bursíka se už nepodařilo dostat stranu do Poslanecké sněmovny.

Martin Bursík během zahájení kampaně v roce 2010, po volbách už se zelení do sněmovny nedostali. A od té doby zástupce v dolní komoře nemají. | Foto: Ludvík Hradilek

"Nečitelnost byla u Zelených dlouhodobý problém. Programově na tom byla strana velmi dobře, ale tím, že byla rozpolcena, tak voliče ztrácela. U žádné politické strany není možné minulost deseti patnácti let bezprostředně změnit," říká Šaradín, který označuje za nadějné poslední dění, kdy někteří straníci odešli a většina podpořila ve vedení dvojici Magdalena Davis - Michael Berg. 

"Po této volbě se mi zdá Strana zelných mnohem čitelnější než dříve. Myslím, že vědí, co chtějí, ale najít si pro své myšlenky širší podporu v českém politickém systému bude pro ně asi nesmírně obtížné. Řekl bych, že se posunují zleva někam do středu, k levici teď mají malinko dál. Ve středu to pro ně ale může být ubíjející, protože středových stran je vždy spousta," soudí politolog.   

Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě nedávají Zeleným silnější naději, že by se mohli do sněmovny dostat. K tomu by v případě vlastní kandidatury potřebovali alespoň pět procent hlasů. Ovšem například květnový volební model STEM jim přisoudil 1,8 procenta voličů.

Spojenectví s ODS by už bylo za hranou

I proto je pravděpodobnější, že Zelení budou zvažovat vstup do nějaké předvolební koalice.  

Ostatně dvojice Davis-Berg ví, že do tuhého půjde ve chvíli, kdy se bude rozhodovat o koalicích pro parlamentní volby. Pokud Zelení nepůjdou samostatně, budou se muset rozhodnout buď pro strany od středu doprava, tedy STAN nebo například TOP 09 či KDU-ČSL, nebo spíše pro levici. Tedy sociální demokracii, případně pro nově vznikající strany typu Idealistů či Budoucnosti, s nimiž už teď někteří členové Zelených spolupracují.   

"Debata k parlamentním volbám probíhá už teď, ale říkat, s kým bychom šli, je předčasné, protože jednáme se všemi. Zatím můžeme říci, že vedeme otevřený dialog se všemi demokratickými stranami. Jak to ale nakonec dopadne, to je ve hvězdách," uvedla Davis.

Berg ani Davis zatím nechtějí říkat, ke komu mají blíž oni nebo většina spolustraníků, mluví o demokratických stranách, čímž nemyslí ani komunisty, ani SPD Tomia Okamury. Berg navíc zmiňuje ještě jednu stranu - ODS.

"Spojenectví s ODS by už bylo za hranou. Z demokratických stran máme s ODS nejmenší programovou shodu. Těžko bychom hledali nějaké společné průniky," říká a popisuje, co mu na občanských demokratech například vadí. "ODS si sice udělala kongres bez plastů, ale nakonec jde vždycky o to, jak poslanci té které strany hlasují o zákonech. A kupříkladu poslanec ODS Jan Zahradník se při projednávání odpadového zákona snažil prolobbovat některé věci pro firmy, které chtějí nadále skládkovat. Což je přesně v rozporu s tím, že my chceme podpořit více recyklaci," popisuje Berg.

Zelení by se nám líbili, říká Maláčová

Pokud jde o sociální demokracii, místopředsedkyně strany Jana Maláčová sdělila Aktuálně.cz, že vedení ČSSD se Zelenými ještě nejednalo, ale spolupráci například ve Zlínském kraji hodně vítá. 

"Jsem velmi ráda, že tady spolupráce klapla. Slouží nám to zároveň jako určitý pilotní projekt pro možnou širší spolupráci. Nám by se taková spolupráce líbila," přiznává Maláčová. Když přijde řeč na program Zelených, tvrdí, že v tomto mají obě strany k sobě blízko. "Jde ale o to, aby lidé zeleným tématům rozuměli. Nemluvila bych přímo o změně klimatu, protože u toho mají lidé pocit, že jde o něco vzdáleného. Ale ochrana přírody, odpovědi na to, co se suchem, co se špatným vzduchem, to je něco, na čem bychom se mohli shodnout," podotkla Maláčová.

Zelené se možná budou snažit pro sociální demokracii "ulovit"  ještě další dva známí sociální demokraté, a to místopředseda strany Michal Šmarda a senátor Jiří Dienstbier. Shodou okolností jdou oba dva letos na podzim do boje o Senát a oba získali mimo jiné podporu Strany zelených.

Zelení podporují také stávající pražské kandidáty do Senátu Václava Hampla, Václava Lásku a Davida Smoljaka, v Přerově nynější senátorku Jitku Seitlovou a v Lounech sedláka Daniela Pitka. Mimochodem, celkově je v horní parlamentní komoře 8 senátorů, kteří měli a mají větší či menší podporu Zelených.

Oba spolupředsedové Zelených ale upozorňují, že strana se snaží především soustředit na svou vlastní politiku, aby byla pro voliče lákavá. Minulý týden například Magdalena Davis společně se senátory Přemyslem Rabasem a senátorem Petrem Orlem předali ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi petici Krajina bez jedů. Petice, kterou podepsalo přes 15 tisíc lidí, brojí proti plošné aplikaci jedu STUTOX II, kterým dochází k otravě dravců, sov, čápů i dalších zvířat.

Pro Stranu zelených je jedním z naprosto klíčových témat i výstavba nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Jsou přesvědčeni, že taková dostavba bude předražená a dotkne se peněženky všech obyvatel Česka. I v tomto případě spustili petici, tentokrát s názvem Nechceme platit za Dukovany. Vystupují v ní proti návrhu zákona ministerstva průmyslu na podporu jaderné energie, který označují za "jaderný tunel".