Zákon by měl pomoci například lidem, kteří se dostanou do stejné situace jako kdysi Karel Šmudla.
Problém muže, který dnes žije v domově důchodců v Dřevohosticích na Přerovsku, je starý jako naše demokracie. V roce 1989 pod nátlakem vyvlastnění prodal národnímu výboru za 8 300 korun svoji zahradu. Na jejím místě měla vést silnice.
Místo záhonů, kde pěstoval zeleninu, ale dodnes žádná silnice nestojí. A místní zastupitelé před deseti lety schválili nový územní plán, ve kterém se z pozemku pro silnici stalo stavební místo.
Infobox
Erik Tabery: Odevzdejte soukromý pozemek
...Lze si jen stěží představit horší chvíli, než když k vám domů přijde úředník a s chladem vám oznámí, že přijdete o dům a pole, protože se tam rozhodl vést dráty nebo cestu... CELÝ KOMENTÁŘ ČTĚTE ZDE
Vít Pokorný: Vyvlastňování po česku
...Je dobře, že je odstraněna další vyhláška z doby totality. To ale samo o sobě není záruka, že nová verze vyvlastňování je zcela vhodná a bez nedostatků... CELÝ KOMENTÁŘ ČTĚTE ZDE
DÁLE ČTĚTE
Pan Šmudla před několika lety požádal o navrácení pozemku. Podle zastupitelů by mohl svoji zahradu koupit zpět, ale musel by za ni zaplatit desetkrát vyšší cenu, než za jakou ji původně proti své vůli prodal.
Případ pana Šmudly byl jedním z popudů, které vedly Senát ke změně zákona. "Radnice zneužila své pozice, aby získala soukromý pozemek k jiným než veřejně prospěšným účelům," vysvětlila deníku Aktuálně.cz senátorka za Přerovsko Jitka Seitlová.
"O mě už tak nejde, pozemek bych dal vnukům. Chci ale, aby se odčinila nespravedlnost," říká osmaosmdesátiletý důchodce. Radnice v Přerově nyní nově jedná o tom, jak se s bývalým vlastníkem vyrovnat.
Co je to veřejný zájem?
Lidem, kteří budou muset prodat majetek kvůli zájmům státu nebo regionů by mohl pomoci nový zákon o vyvlastňování, stavební zákon a doplňující normy. Zákon sice začne platit příští rok, ale související norma už čeká jen na podpis prezidenta.
Znamená to, že už letos v létě lidé za svůj vyvlastněný majetek získají více peněz než dřív. Doposud se totiž majetek oceňoval podle cenové vyhlášky, která stanovovala obvykle až o třetinu nižší ceny, než byla skutečná tržní hodnota půdy. Nově získají lidé za majetek částku, která je obvyklá v místě, kde se majetek vyvlastňuje.
Stát či obec musí také v řízení prokázat, že plánovaná akce, kvůli které potřebuje váš pozemek nebo třeba stavbu, je skutečně ve veřejném zájmu.
Navržený seznam staveb, které jsou "veřejně prospěšné" senátoři nakonec poněkud zkrátili. Původně se totiž mělo vyvlastňovat vždy, když by se stát nebo obec rozhodly stavět cokoliv důležitého pro svůj rozvoj nebo ochranu. Teď k vyvlastnění budou moci sáhnout jen kvůli stavbám pro veřejnou infrastrukturu.
V cizině by pan Šmudla pozemek dostal
Podle studie Parlamentního institutu, kterou má deník Aktuálně.cz k dispozici, by například v Rakousku panu Šmudlovi stačilo jen podat žádost o zrušení vyvlastnění. Je to možné i přesto, že tamní zákon o tom výslovně nemluví. Také v Německu může bývalý majitel žádat zpět vyvlastněný majetek, když se na jeho bývalém pozemku nic nepostaví.
Ve Španělsku se vyvlastněné pozemky, které nakonec zůstanou ležet ladem, také mohou vrátit zpět původnímu vlastníkovi. Původní majitel ale musí vrácený majetek využít minimálně stejně prospěšně, jako chtěl stát. Od vyvlastnění také musí uplynout osm let a původní záměr státu musí přestat být veřejnosti prospěšný.
Nové české právo umožní vyvlastněný majetek vracet v případě, že se nezačne stavět do dvou, výjimečně do tří let. Původní majitel má také nárok na náhradu škody, kterou vyvlastnění způsobilo.
Problém Bajerkových se nevyřešil
Přesto nová zákonná úprava nepomůže zdaleka všem. Například manželům Bajerkovým z Lipníka nad Bečvou stát kvůli obchvatu města vyvlastnil zahradu s domem, bazénem a zahradním altánkem. Silnice se má napojovat na budoucí severomoravskou dálnici D47.
Manželé ale pozemek neztratili celý. Stát si vybral a zaplatil pouze část - asi 1500 metrů čtverečních, která leží právě uprostřed. Manželům tak zbyl dům u obchvatu a menší, asi 400 metrů čtverečních velká zahrada za obchvatem.
Za vyvlastněný pozemek dostali sto tisíc korun. Jejich zbývající majetek má dnes podstatně nižší cenu (podle znalců až o milion korun), než před rozdělením. To jim ale stát nevynahradil.
Manželé se ani nemohli obrátit na soud. "Vůbec nechápu tu drzost, jak můžou vyvlastnit prostřední část pozemku a zbytek mým rodičům zkrátka nechat za obchvatem, je to hrozné," říká dnes dcera Bajerkových Jana Daňhelková.
Skutečnost, že vyvlastnění pozemku může lidem znehodnotit další majetek v okolí, ale nově přijatý zákon vůbec neřeší. Politici tvrdí, že neměli čas se tímto problémem zabývat. Lidem tak nezbývá, než počkat na další zákon nebo novelu.
K soudu nebo náhradní pozemek
V zahraničí by přitom tento problém vůbec nenastal. Například v Rakousku zákony říkají, že pokud byla vyvlastněna část pozemku a jeho zbývající části kvůli tomu není možné účelně využívat, bude na žádost odkoupen celý pozemek.
Útěchou lidí v Česku, kterým se přihodí něco podobného jako Bajerkovým, může být fakt, že podle nového zákona je už možné vyvlastnění rozšířit. A to i na majetek, který nelze dál kvůli vyvlastnění jedné části využívat, nebo je jeho využití ztíženo. Každý konkrétní případ ovšem posuzují státní úředníci. A když námitku neuznají, musejí lidé k soudu.
Nově je v zákonu také možnost požádat o náhradní pozemek. Lidé ho musí dostat do určitého termínu, maximálně do 60 dní od rozhodnutí.
Británie se pře kvůli vyvlastnění
Kvůli vyvlastňování se přou také politici v zahraničí. Například ve Velké Británii probíhá spor o pravomoci státního tajemníka, který vydává konečné nařízení o potvrzení vyvlastnění, zároveň si ale toto nařízení sám potvrzuje.
Britská vláda se kvůli tomu dostala do sporu se soudy. Ty argumentují tím, že tajemník je soudcem ve vlastní věci, což odporuje mezinárodním úmluvám. Vláda má jiný názor a odvolala se ke Sněmovně lordů (britská nejvyšší odvolací instance). Rozhodnutí padne v příštích měsících.
