Praha - Po dohodě o nové vládě a předčasných volbách, jako by hlavní politické strany přestaly tlačit na zákony, o kterých politici už půl roku vášnivě diskutují a které tvoří záchranný balíček pro českou ekonomiku v dobách krize.

Při hlasování o programu schůze nikdo nenavrhl, aby - s jednou výjimkou - byly tyto normy zařazeny na konkrétní termín.

Ze čtyř zákonů byla na příští středu zařazena pouze novela konkursního zákona, která má zrychlit restrukturalizaci krachujících firem a ochránit jejich zaměstnance.

Naopak zákony, které slibují šrotovné, třinácté důchody, vyšší podporu v nezaměstnanosti, odpuštění části pojistného placeného zaměstnavatelem či rychlejší odpisy, nemají jistý termín pro druhé ani třetí čtení.

Jde o zákony, které vyžadují mimořádné výdaje či snížení příjmů rozpočtu ve výši 50 miliard korun.

Když poslanci neurčili pro zákony termín, mohou se dostat na program nejdříve po osmém květnu, až na premiérské místo nastoupí Fischer.

Čekání na Fischera

Na podpoře protikrizových opatření se dohodly reprezentace obou velkých stran, které disponují ve sněmovně třemi čtvrtinami poslanců.

Sněmovna se ale zachovala stejně jako Topolánkova vláda, která ve středu přerušila debatu o zvýšení platů státních zaměstnanců.

Odcházející premiér na tiskové konferenci připustil, že o nových výdajích rozpočtu by měl už rozhodnout nastupující Fischerův kabinet.

Derniéra pilných ministrů

Jednání o programu schůze bylo idylické.

Přízeň opozice a tím celé sněmovny si při sestavování programu vysloužili tradičně nejpilnější ministři. Miroslav Kalousek z financí získal pevný termín pro daňový řád a dluhopisový program, kde poslanci určí, jak se letos může stát zadlužit.

Šéf spravedlnosti Jiří Pospíšil našel časový prostor pro zákony, které zrychlují provoz justice včetně možnosti dohodnout se s viníkem o trestu a přísnější kontroly exekutorů.

V Pospíšilově balíku je také změna volebního zákona a přímá volba prezidenta.

S Pospíšilovou podporou se do pevného programu prosadila novela trestního zákoníku komunistky Zuzky Bebarové-Rujbrové, která vrací trestní odpovědnost zpět na patnáct let. 

ČSSD trápí Langera

Na rozdíl od Kalouska a Pospíšila nezískal ministr vnitra Ivan Langer podporu všech stran pro zákony, které mají dokončit elektronizaci státní správy.

Sociálním demokratům totiž vadí, že ceny za elektronickou komunikaci budou ve státním systému pětkrát dražší, než v obdobných bankovních systémech. Potřebné hlasy však dodali komunisté.

Odhlasování pevného termínu se obvykle rovná jistotě, že sněmovna zákon také schválí.

Levice bez ambicí

Vláda ve sněmovně neprosadila nic bez tolerance levicových stran, naopak levicový blok ČSSD-KSČM vždy potřeboval pro své návrhy alespoň jeden hlas z koaličních stran nebo od nezařazených poslanců.

Levicoví poslanci se však příliš nesnažili a domluvili podporu jen pro čtyři normy.

David Rath dostal prostor pro zákon, kterým se zřizuje Královská univerzita v Kutné Hoře, Ladislava Zelenková chce otevřít občanům šanci využít stavební spoření pro výdaje na vzdělání, Jindřich Valouch navrhuje rychlejší vyvlastnění pozemků pro chystanou rychlostní silnici R 35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí.

Nejdůležitější byl z pohledu levice úspěch Ladislava Skopala. S podporou ČSSD, KSČM a části lidovců vyřadil z programu zákon o restituční tečce, který by umožnil odškodnit všechny, kdo byli za komunismu okradeni o půdu.