Brno - Musí si politici zvýšit vlastní platy proto, aby vyhověli nálezu Ústavního soudu, jak tvrdí vicepremiérka Karolína Peake i ministerstvo práce vedené Jaromírem Drábkem? Nemusí.

Jednoznačně to vyplývá z oficiálního stanoviska, které Ústavní soud zaslal v odpovědi muži, kterého rozčílilo, že se platy mají zvyšovat.

"Z nálezu Ústavního soudu v žádném případě nevyplývá, že se mají platy zvýšit všem, toliko to, že se soudcům nemají snižovat, a to zejména za situace, kdy - jak všichni víme - platy vysokých státních úředníků enormně díky nejrůznějším vysokým odměnám rostou, takže proklamovaná solidarita a rovnost státních zaměstnanců nejsou míněny vážně," uvedl generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek v odpovědi zaslané podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Podle Ústavního soudu nic nebrání tomu, aby politici zvýšili platy jinak soudcům a jinak sobě. "Je nyní na vládě, jak se k tomu postaví. Lze si představit i rozdělení platové základny pro soudce v původní výši a pro ostatní představitele státní moci v jiné výši," uvedl Langášek.

To potvrdil v Českém rozhlase i předseda soudu Pavel Rychetský. "Toto řízení, stejně jako všechna předchozí, se týkalo výlučně soudců. My jsme nerozhodovali ani o svých platech, ani o platech jiných ústavních činitelů," řekl.

Místopředsedkyně vlády Karolína Peake přitom ještě ve středu uvedla, že jsou to soudci, kdo požadují navýšení platů pro všechny ústavní činitele.

"Návrh ministerstva práce je kompromisem, ke kterému je vláda nucena nálezem Ústavního soudu," prohlásila doslova Peake.

Neřekli jsme "zvyšte si platy"

Proč se tedy řeší i platy politiků, když soud rozhodl jenom o platech soudců?

Politici na rozdíl od předchozích případů sporů o mzdy soudců použili metodu spočívající ve snížení platové základny z trojnásobku na dvouapůlnásobek. Tato platová základna je ovšem společná pro soudce obecných soudů i pro ostatní ústavní činitele, a i když se ústavní soudci zabývali jenom platy soudců, zrušili část zákona upravující platy ústavních činitelů.

V nálezu je věta, na kterou se nyní politici odvolávají - tedy že v případě zvyšování platů politiků by se stejně měly zvýšit i platy soudců. Z ní ale nevyplývá, že by se mělo postupovat tak, jak nyní navrhuje vláda, a to že v případě změny mezd soudců zvýšit platy všem.

Třináct rozhodnutí ve prospěch soudců

Že politici jen využili situace kolem platů soudců, kterou dlouhodobě nebyli schopni vyřešit, a rozhodli se při novém návrhu na zvýšení platů zvolit tu nejjednodušší cestu, která je pro ně výhodná - tedy zvýšit mzdy i sobě -, si myslí i bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.

Podle Wagnerové politikům nic nebránilo, aby řešili platy soudců jinak než platy politiků. Takové řešení podle ní neodporuje ústavě.

Politici situaci soudců dlouhodobě neřešili. Ústavní soudci přitom už ve třinácti případech rozhodli ve prospěch soudců a jejich platů, označili platové restrikce jako protiústavní.

I ve svém posledním verdiktu upozornili na to, že na soudce dopadají škrty výrazně více než na jiné skupiny obyvatel. Soudci navíc na rozdíl od politiků nebo státních zaměstnanců mají jenom velmi omezené možnosti, jak si přivydělat.

"Snižování platu soudců je provázeno paradoxně rozpornými skutečnostmi: na straně jedné je odůvodňováno zákonodárcem nutností úspor veřejných financí a snížením disproporcionality ve vztahu k platům zaměstnanců veřejné správy, na straně druhé je dlouhodobě provázeno zvyšováním platů ve veřejné správě (spjatým namnoze s poskytováním mimořádných odměn či smluvních platů), respektive jejich nesnižováním," rozhodli ve svém posledním verdiktu ústavní soudci.

Podle údajů z květnového nálezu pobírá soudce s mnohaletou praxí přibližně pouze dvě třetiny platu lépe honorovaných vyšších státních úředníků a nedosahuje ani zdaleka průměru jejich příjmů.

"V roce 2003 činil plat uvedeného soudce 47 000 Kč a průměrný plat ředitele odboru ústředního orgánu státní správy 50 187 Kč, v roce 2009 se tento rozdíl rozevřel na 57 400 Kč (soudce)  a 66 734 Kč (ředitel odboru)," je napsáno v nálezu ústavního soudu.