Praha - Senát schválil zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní, který má usnadnit výměnu daňových informací mezi finančními správami různých zemí. Má pomoci předcházet daňovým únikům.
Umožní například finančním úřadům, aby si vyměňovaly daňové informace, pokud dospějí k závěru, že se někdo v jiné zemi pokusil o daňový únik. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.
Návrh vychází z evropské směrnice, kterou musela ČR převzít do českého práva do konce loňského roku. Výměna informací bude možná na požádání, z vlastního podnětu finančního úřadu a některé údaje se budou poskytovat automaticky, jako například informace do cizích zemí o lidech, kteří v nich podle jejich zákonů zdaňují své příjmy a majetky.
Český úřad bude moci také poskytovat sám z vlastní iniciativy informace zahraničním úřadům, pokud například dospěje k závěru, že by daňový poplatník mohl v jiné zemi zkrátit svoje daně. Úředníci budou moci z vlastního podnětu informovat své protějšky i v případě, že podle jejich soudu mezi sebou spřízněné firmy přesouvají zisk, aby snížily daňovou povinnost.
Směrnice se vztahuje v zásadě na veškeré daně s výjimkou daně z přidané hodnoty, spotřebních daní a cel, pro které platí jiné právní předpisy EU o správní spolupráci mezi členskými státy. Ústředním kontaktním orgánem pro zahraniční finanční úřady bude Generální finanční ředitelství.
Vyšší zásoby ropy
K prezidentovi míří také Senátem schválená novela, která umožní zvýšit státní zásoby ropy a ropných produktů ze současných 90 na 100 dní. Státní rozpočet by mělo navýšení zásob v příštích dvou letech stát 4,4 až 4,7 miliardy korun. Návrh také nově stanoví ochranná pásma kolem produktovodů, u nových staveb se zužují.
Novela stanoví, že se bez souhlasu vlády nesmí nouzové zásoby ropy skladovat mimo území ČR a naopak se v tuzemsku nesmí bez souhlasu vlády skladovat zásoby jiné členské země EU. Stát také podle předlohy nebude smět jakkoli bránit přepravě nebo použití nouzových zásob, které patří jiné zemi.
Zvýšení zásob souvisí se změnou metodiky pro jejich výpočet. Novela počítá s tím, že zásoby nebudou kalkulovány podle denní spotřeby, ale podle čistého dovozu ropy. To si vyžádá rozšíření zásob o deset dnů, tedy o zhruba 210 tisíc tun benzinu a nafty. Rezervy budou moci klesnout pod zákonem danou minimální hranici, pokud je stát v případě krize uvolní k použití.
Počítá se také s úpravami ochranných pásem skladovacích zařízení a ropovodů. V ochranných pásmech budou bez souhlasu majitele skladů zakázány některé činnosti, které by mohly skladování zásob ohrozit, například stavební činnosti nebo zřizování skládek.
Ochranná pásma kolem nových produktovodů se zúží z dosavadních 300 metrů na polovinu. U existujících staveb podle dřívějších informací třísetmetrové pásmo zůstane. Ochranná pásma kolem ropovodů dosud upravovala vládní vyhláška z roku 1959, nyní je stanoví zákon.
