Praha - Úřednická vláda v demisi Senátu nepředloží zákonné opatření, které by vyňalo Pražský hrad z církevních restitucí.
Ministři kultury, spravedlnosti a vnitra mají ale do 14 dnů zpracovat návrh řešení situace, aby se jí mohla zabývat příští vláda. Na středeční tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámili premiér v demisi Jiří Rusnok a ministr vnitra v demisi Martin Pecina, který s návrhem na zákonné opatření přišel.
Rusnok má za to, že otázka církevních restitucí je výsostně politickou, a proto by ji měla řešit až nová politická reprezentace vzešlá z předčasných voleb.
"Je to vyloženě politická záležitost, podle mého soudu zbytečně příliš politická, ale v Čechách to tak prostě chodí, symbolická. Myslím, že ta věcná podstata toho problému je mnohem přízemnější, než se na první pohled může zdát," uvedl ministerský předseda.
Možné alternativy pak nastínil ministr vnitra. "Připravím variantu vynětí Pražského hradu," řekl k jednomu z možných řešení Pecina. "Já se budu snažit připravit i variantu případného odložení církevních restitucí nebo pozastavení o rok," uvedl také s tím, že další možností je to, že se "nebude dít nic" a církevní restituce se nezmění.
Arcibiskupství: Jde o předvolební boj
Pražské arcibiskupství řeklo, že považuje možné vyjmutí církevních budov na Pražském hradě ze zákona o majetkovém narovnání za součást předvolebního boje, které nemá oporu v zákoně, je neopodstatněné, nespravedlivé a historicky nelogické.
Pražský arcibiskup Dominik Duka chápe jako předvolební boj také snahy o revizi přijatého zákona o církevním narovnání.
Z připravených návrhů si pak podle Peciny vybere nová vláda takový, který bude považovat za nejlepší. "Jde o to, aby někdo neřekl za tři roky, že za nás církev požádala, což je bezpochyby pravda, my, že jsme nekonali, a kvůli tomu že český národ přišel o třetinu Pražského hradu," uvedl.
Změnu církevních restitucí požaduje například sociální demokracie, která je favoritem předčasných voleb a mohla by tak usednout v příští vládě.
Právě ČSSD přišla v úterý s požadavkem na roční moratorium na vydávání církevního majetku. Podporu při snaze o změnu církevních restitucí přitom může čekat třeba od komunistů, kteří je také kritizují a požadují k nim referendum.
Mohlo by vzniknout muzeum
Vyjmout areál Pražského hradu z církevních restitucí navrhlo ministerstvo vnitra, protože podle něj pražské arcibiskupství v rozporu s dohodou z roku 2010 požádalo letos v srpnu o některé budovy a pozemky na Hradě.
Rusnok ale již v pondělí po jednání s kardinálem Dominikem Dukou prohlásil, že pro zákonné opatření není. Věc podle něj není tak naléhavá, aby se nyní musel měnit zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi.
Duka po schůzce řekl, že s exprezidentem Václavem Klausem i současnou hlavou státu Milošem Zemanem vyjednal takové uspořádání, podle něhož by budovy, které církve v areálu Hradu užívají, měly zůstat církevní. Objekty potřebné pro bezpečnostní chod státu by pak zůstaly státu.
Pražské arcibiskupství ve středu uvedlo, že Metropolitní kapitula by do budoucna vlastnila budovy, které dnes užívá. Jedná se o budovu č.p. 48 (Staré probošství), Mladotův dům tvořený dvěma budovami č.p. 37 a č.p. 38 a budovu Nového probošství č.p. 34, která by měla sloužit jako zázemí pro koncerty a další kulturní akce v katedrále.
Objekty potřebné pro činnost Správy Pražského hradu, například pro potřeby Hradní stráže, pak zůstanou státu. Jednat by se mohlo podle arcibiskupství o Jiřském klášteře, který by mohl být spravován ve spolupráci státu a církve.
Duka navrhuje, aby zde bylo zřízeno muzeum středověkého církevního umění.
Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání dostávají nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň bude během 17 let snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.
