Mimořádná zpráva

Radu ústavu pro studium totality doplní Bureš z ČSSD

ČTK ČTK
20. 3. 2013 19:35
Bureše vybral Senát, jediný sněmovní kandidát Liška nezískal dostatek hlasů
Byl dědeček kolaborant? Chcete to vědět? Havelkova 2, Praha 3
Byl dědeček kolaborant? Chcete to vědět? Havelkova 2, Praha 3 | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Senát ve středu do rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vybral pouze historika Jana Bureše z ČSSD.

Jediný sněmovní kandidát, bývalý místopředseda Senátu Jiří Liška (dříve ODS), podle informací ČTK dostatek hlasů ani ve druhém kole tajné volby nezískal. Místo v radě, které má obsadit adept poslanců, tak zůstane nadále prázdné.

Oficiálně mají být výsledky oznámeny ve čtvrtek při pokračování schůze Senátu.

Senátoři už v prvním odpoledním kole voleb rozhodli o tom, že v radě nebude někdejší lidovecký senátor Jan Zahradníček, jehož funkční období středou končí.

I když mandát obhajoval, více hlasů dostal Bureš a další historik Marek Tomaštík, který se o členství v radě neúspěšně pokoušel už loni.

Výsledek voleb koresponduje se spekulacemi pravicových senátorů o tom, že se sociální demokraté, kteří ovládají Senát, budou snažit ÚSTR pomocí jeho rady zrušit.

Už loni do rady zvolili spřízněného politologa Lukáše Jelínka, antropologa Michala Uhla a Emilii Benešovou z Národního archivu, který by prý mohl s ústavem propojený Archiv bezpečnostních složek převzít.

Parlamentním listům to řekla někdejší studentská vůdkyně Monika MacDonagh-Pajerová, která se o členství v radě neúspěšně ucházela a Burešovo zvolení předvídala.

Liška měl v prvním kole 32 hlasů

Liška, který stál u vzniku ÚSTR, získal v prvním kole jen 32 hlasů. Měl na doporučení poslanců obsadit místo po nynějším ministru školství Petru Fialovi.

Už předloni kandidoval do komise, která má přezkoumávat odmítnuté žádosti o osvědčení protikomunistického odbojáře. V Senátu ale ani tehdy dostatek hlasů nezískal.

Jeden z projektů ÚSTR, podívejte:

Bureš a Tomaštík vzešli z nominací občanských sdružení a škol. V poli zbývajících poražených sedmi kandidátů zůstali například bývalý diplomat Martin Palouš, politolog Lukáš Valeš nebo Čestmír Čejka z Konfederace politických vězňů, kterému se loni v prosinci místo v radě obhájit nepodařilo.

Ústav, o jehož vznik svedli souboj pravicoví zákonodárci s levicovou opozicí, má za úkol shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o období komunismu a nacistické okupace.

Jeho rada má na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování a odvolávání jeho ředitele. Funkční období členů rady je pětileté, nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.

 

Právě se děje

Další zprávy