A její zástupci nedokáží říct, kdy ho mít budou. Jasná odpověď napadla ani na dnešní konferenci, kterou k tématu uspořádal Senát.
Premiér Topolánek na ní představil šest obecných tezí, podle kterých by se podle něj mělo jednání o euroústavě řídit.
Topolánek: šest tezí
Premiér své teze přednesl nepřímo, v řečnických otázkách.
Plénu, kde seděli předsedové všech parlamentních stran, řekl:
"Nebo si snad někdo myslí, že je pro občany špatně, když při reformě EU klademe důraz především na její kvalitu, nikoli na rychlost?
Je špatně, když chceme, aby text případné nové ústavy byl jednodušší, přehlednější a srozumitelnější pro lidi?
Je špatně, když požadujeme, aby na rozdíl od zamítnutého textu ten nový zcela jasně vymezoval kompetence mezi unií a členskými státy?
Je špatně, že požadujeme, aby hlas každého občan a každé členské země vážil stejně?
Je špatně, když chceme, aby reforma umožnila další rozšiřování EU jako prostoru svobody a prosperity?
Je špatně, že nám záleží na tom, aby rozhodovací procesy v Unii byly průhledné a kontrolovatelné?"
V závěru Topolánek uvedl, že Evropa by měla starý text ústavy úplně opustit.
"Hledejme cestu k zcela novému dokumentu. Vystupme ze zavedeného úhlu pohledu na charakter budoucí evropské spolupráce," řekl premiér a předseda ODS.
Zelení: stávající ústava je základ
S názorem, že by se stávající text měl opustit, nesouhlasí především Zelení.
Jejch předseda a vicepremiér Martin Bursík uvedl, že nová ústava by měla vyjít z textu současného a změnit se jenom v několika částech, například nově definovat další oblasti, o nichž budou státy EU rozhodovat kvalifikovanou většinou, či omezit na minimum právo veta..
S Topolánkem se Bursík shodl v tom, že nová ústava by měla být podle jednodušší, srozumitelnější a stručnější.
Ještě důrazněji se na adresu ODS vyjádřil poslanec Zelených a člen zahraničního výboru sněmovny Ondřej Liška.
"Musíme se bavit konkrétně, tedy jaké kompetence má mít Evropský parlament, zda chceme evropského ministra zahraničí či zda má být kvalifikovaná většina v zemědělské politice. Nestačí pořád jenom říkat, že se kompetence mají jasněji vymezit a podobně," řekl Aktuálně.cz Liška.
Sporný bod: Berlínská deklarace
Zástupci ODS ale konkrétní otázky odmítají jako předčasné. Berlínská deklarace, která má vzejít z březnového jednání v Německu, podle nich má být jenom obecným dokumentem. O přesných formulacích ústavy se podle nich bude jednat až později.
Kdy to však bude, nikdo z oslovených politiků ODS nedokázal říct.
"Zatím není stanovený jasný kalendář, první jednání by se snad mělo odehrát na zasedání v červnu," řekl Aktuálně.cz europoslanec za ODS a zmocněnec ČR pro pro vyjednávání o euroústavě Jan Zahradil.
Z toho se odvíjí i nejasnost kolem data, kdy by měla mít jasné stanovisko česká vláda.
"Koalice by se nad euroústavou měla poprvé sejít 22. února. Kdy budeme mít konečné stanovisko nevím. Nějaké definitivní stanovisko ani teď není možné, protože to nezáleží jenom na nás, ale třeba i na tom, jak dopadnou volby ve Francii a podobně," řekl Aktuálně.cz místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.
Ze slov, které Vondra na konferenci pronesl, je však zřejmé, že dohoda se Zelenými je možná. "Je tu možnost vzít nůžky a stávající text ústavy ostříhat do stručnější, srozumitelnější podoby, z niž zmizí věci, které jsou předmětem sváru. Pak ji předložit k ratifikaci a podpisu znovu," řekl Vondra.
Proti tomu se však zásadně postavil jeho kolega ze strany Jan Zahradil. "Doufám, že evropská ústava bude brzy odpočívat v dřevěném penále pět stop pod zemí," uvedl ve svém projevu.
Paroubek: schvalme ústavu, jak je
Zcela opačný názor představil předseda ČSSD Jiří Paroubek. Jeho strana prý stále považuje schválení smlouvy za klíčovou věc, a to nejlépe ve stávajícím znění. Nebrání se ale i jiným řešením. Změny ovšem nesmějí měnit podstatu nynějšího textu, zdůraznil Paroubek.
Pro zachování podstaty původní ústavy se vyslovil také předseda KDU-ČSL Jiří Čunek, ovšem s jejím schvalováním by se podle něj nemělo chvátat. Čunek soudí, že je třeba čas na zhodnocení zkušeností, které přineslo fungování EU po rozšíření na 27 států.
Vytvoření nové a lepší ústavy připustil také předseda KSČM Vojtěch Filip. Místo reformy vnitřního uspořádání by podle něj ale měla EU klást na strategii vlastního rozvoje, především zahraniční politiku. "Unie se musí více rozmáchnout a s některými svými institucemi se prodrat až za Sibiř," řekl Filip.
