Polčák: Okamura je podezřelý, že spáchal volební podvod

Jan Němec (redaktor) Jan Němec (redaktor)
18. 12. 2012 13:51
Ministerstvo vnitra ale v tuto chvíli nehodlá prověřovat pravost podpisů, ani podávat trestní oznámení

Praha - "Pokud by se prokázal pokus o volební podvod, byl by tady jen jeden - japonský - způsob, jak to řešit: harakiri," říká s nadsázkou předseda sněmovního výboru pro veřejnou správu Stanislav Polčák (TOP 09 a STAN).

Právě tento výbor pozval na úterní zasedání senátora Tomia Okamuru, aby vysvětlil okolnosti sběru podpisů pod petici k Okamurově prezidentské kandidatuře. Okamura se ale na jednání výboru nedostavil.

"Pokud by dokonce i podpisy byly dělány jednou rukou, pak by to nejen vrhalo zlé světlo na pana Okamuru, ale bylo by tu i vážné podezření ze spáchání trestného činu volebního podvodu," dodává Polčák.

Kauza, kterou bude teď posuzovat na Okamurův podnět Ústavní soud, by nakonec mohla skončit trestním oznámením. To by podle Polčáka mělo podat ministerstvo vnitra, pokud po dalším prověřování - k němuž ho hodlá výbor vyzvat - bude mít stejná podezření jako Nejvyšší správní soud.

"Soud provedl namátkovou kontrolu 20 osob, které si vybral ze vzorku ministerstva vnitra, a dospěl k závěru, že všechny tyto osoby jsou neexistující," tvrdí Polčák.

Výbor se ale nakonec rozhodl do kauzy v průběhu příprav na volbu nezasahovat. Pouze vyzval ministerstvo vnitra, aby "po volbě" předložil výboru zprávu a napříště navrhl jiný způsob prokazování totožnosti petentů.

A.cz: Co jste si od pozvání Tomia Okamury na sněmovní výbor slibovali?

Polčák: Myslím, že je slušné pozvat někoho, jehož věc se projednává, aby měl možnost zodpovědět otázky, na které se mohou poslanci ptát. Pan Okamura teď prezentuje svoji formu obrany, která podle mého názoru značně pokulhává za realitou. Jednání Nejvyššího správního soudu dává poměrně jasnou představu, jakým způsobem pan Okamura sbíral podpisy.

A.cz: Jakým tedy - podle vás?

Podle mého soudu je tu nezanedbatelný vzorek podpisů, které zjevně nejsou pravé. Na to poukazuje jak soudní senát, tak ministerstvo vnitra.

Na jednom petičním archu je tak osm podpisů, a pokud jsou pak celé archy s osobami, které podle údajů z centrálního registru obyvatel neexistují, pokud se neshodují jméno, příjmení, datum narození a bydliště i v případě, že se zkoumalo dřívější bydliště, tak jsou to zjevně vymyšlené osoby. Bylo by určitě zajímavé i písmoznalecky posoudit, zda se neshodují i sady podpisů.

Tomio Okamura
Tomio Okamura | Foto: Hynek Fránek

Pokud by dokonce i podpisy byly dělány jednou rukou, pak by to nejen vrhalo zlé světlo na pana Okamuru, ale bylo by tu i vážné podezření ze spáchání trestného činu volebního podvodu.

A.cz: Tomio Okamura ale tvrdí, že údaje sice psal kvůli ušetření času sběrač podpisů, ale podpisy jsou pravé a jsou to podpisy skutečných osob. Budete chtít toto prověřit?

Ano. Já osobně mám podezření, že i ty podpisy mohou být zfalšovány. Nejvyšší správní soud provedl namátkovou kontrolu 20 osob, které si vybral ze vzorku ministerstva vnitra, a dospěl k závěru, že všechny tyto osoby jsou neexistující. U pana Okamury máte poměr mezi neexistujícími osobami a pak osobami, které jen uvedly špatnou adresu, 75 procent ku 25 procentům.

A.cz: Může to skončit trestním oznámením?

My jako výbor nemůže teď podávat trestní oznámení. Chceme ale požádat ministerstvo vnitra, aby se zabývalo podezřeními, která vyslovil Nejvyšší správní soud. A musíme počkat, jak provede kontrolu třeba z hlediska písmoznaleckého nebo podrobným projetím databází. Pak by bylo případně na ministerstvu vnitra, aby podalo ono toto trestní oznámení.

A.cz: Nejste ale v jakémsi střetu zájmů? Okamura namítá, že strany na něj útočí jako na nezávislého kandidáta...

Myslím, že Přemysl Sobotka, Zuzana Roithová nebo Karel Schwarzenberg mají úplně jiný typ voliče. Pokud nebude na volebním lístku Tomio Okamura, ty hlasy půjdou zcela jistě jinam.

A.cz: Přesto: nevidíte to jako spor straníci versus nezávislí?

V žádném případě. Nepochybuji o nezávislosti Nejvyššího správního soudu, který rozhodl a jednu neoprávněně vyřazenou kandidátku vrátil do hry, což ukazuje, že tu není politický osten. Ostatně kdyby to tak bylo, tak by ústava nedávala možnost občanským kandidátům a strany by si nechaly prostor pouze pro sebe, jako je to ve Francii nebo v Irsku.

 

Právě se děje

Další zprávy