Jak lídři debatují
Jiří Paroubek:
- Často se nám předhazuje, zda nám stojí za to vyvolávat diskusi o nedůvěře k vládě, když nemáme zajištěny hlasy pro přijetí našeho návrhu, že nejde o nic jiného než o hrátky. Aby bylo jasno, nejsme malé děti a umíme počítat, ale to neznamená, že jen proto, že dva z našich poslanců zradili své voliče i sebe sama, bude naše voliče zrazovat i celá sociální demokracie. V situaci, kdy tato vláda vládne tak špatně, že to málokdo z nás předpokládal a pokládal za vůbec možné, přece nemůžeme mlčet.
- Dámy a pánové, chtěl jsem být trochu netradiční a velkorysý a požádal jsem své poradce, aby se pokusili najít alespoň jednu jedinou oblast, o které by se dalo říci, že ji dnešní vláda zvládá lépe než my, sociální demokraté, v nedávné minulosti. Hledali, dlouze hledali, ale nenašli. Důvod je samozřejmě jednoduchý: nenašli samozřejmě proto, že taková oblast neexistuje.
- Tragikomická je také situace na Ministerstvu pro místní rozvoj. Pan Čunek odešel a nyní se má údajně vrátit do původní vládní pozice. A co se stane, když někdo objeví další problém páně Čunkův? Zase odejde? A zajímá vůbec někoho z koalice názor běžného občana na tyto šarády?
Mirek Topolánek:
- Samozřejmě že opozice má plné právo snažit se sesadit vládu. Pokud má někdo nějaké právo, váže se k tomu také odpovědnost. ČSSD tedy ponese před veřejností plnou odpovědnost za to, zda dnešní hlasování bylo k něčemu dobré, nebo zda šlo o zbytečnou exhibici.
- Prý je nutné sesadit vládu kvůli vyšetřování bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka. Zvláštní, že tento návrh přišel těsně poté, co Jiří Čunek kabinet opustil, a k hlasování dochází ve chvíli, kdy byl Jiří Čunek očištěn od podezření. Opravdu bylo nutné z tohoto důvodu vyvolávat hlasování o nedůvěře vládě kvůli Jiřímu Čunkovi? Napadá mě v této souvislosti srovnání. Bývalý sociálně demokratický ministr financí Svoboda odešel z ministerského křesla přímo do vazby a poté do vězení. Přesto se tehdy hlasování o nedůvěře nekonalo. Opravdu je nutné hlasovat o nedůvěře vládě ve chvíli, kdy Jiří Čunek nejenže není ve vazbě, ale dokonce byl zproštěn obvinění? Nechcete si to opravdu ještě rozmyslet a neriskovat zbytečnou blamáž?
Prý je nutné sesadit vládu kvůli odchodu ministrů školství a pro místní rozvoj. Kromě toho, že dnes byl instalován do funkce ministr školství, mládeže a tělovýchovy, dámy a pánové, kolikrát měnila své členy minulá vláda? Kolikrát se jednání o nástupcích protahovalo? Kolikrát musel ministerstva dočasně řídit premiér? A to pominu, že v jednom funkčním období jsme měli premiéry tři. Já vám odpovím. Za prvních devět měsíců Špidlova kabinetu z něj odešli čtyři ministři. Přitom premiér musel více než měsíc řídit Ministerstvo spravedlnosti, od 6. 8. do 16. 9. 2003, protože se hledal, celkem logicky, vhodný kandidát. Toto je běžná součást demokracie. - Pravým důvodem hlasování o nedůvěře vládě je to, že přešla přes svůj nejkritičtější bod, kdy vznikla v lednu po sedmiměsíčním martyriu nemožnosti sestavit jakoukoliv vládu a prosadila stabilizaci veřejných financí. Za pouhých tři čtvrtě roku dokázala to, co vlády před ní nedokázaly za osm let. Nebo snad není pravda, dámy a pánové vlevo, že vaše reforma před čtyřmi lety zcela zkrachovala? Uznávám, že výsledkem je kompromis, který byl ještě v prosinci akceptovatelný i pro vás. Tato stabilizace vystaví stop dluhům, hospodářský růst zvýší a bude zdrojem budoucí prosperity. Jak přiznal předseda ČSSD Jiří Paroubek, reforma lidi nepoškodí, nenaplní se ony katastrofické scénáře ČSSD. Dámy a pánové vlevo, není to ten pravý důvod, proč vyvoláváte hlasování o nedůvěře vládě?
Pravým důvodem k hlasování o této nedůvěře je fakt, že se nenaplnily naděje opozice, že kabinet bude slabý a nesoudržný. Koalice drží pohromadě a problémy řešíme diskusí. Srovnejme dnešní korektní vystupování koaličních předsedů s vřením v minulé vládě, nebo v několika minulých vládách. My spolu mluvíme. Není zklamání z tohoto tím hlavním důvodem k hlasování o nedůvěře vládě, dámy a pánové vlevo? - Možná je pravým důvodem k hlasování o nedůvěře i to, že přes nepopulární kroky a diskreditační kampaně se obliba například mé strany drží stále vysoko. Podle listopadového šetření STEM, a vy máte průzkumy v oblibě, má ODS 27,5 % a ČSSD 27 % preferencí. Srovnejme to se stejným obdobím po volbách za Špidlovy vlády. Opoziční ODS 32 %, ČSSD 20 %. Netrápí vás náhodou takový nečekaný vývoj preferencí, dámy a pánové vlevo?
- A mohl bych zmiňovat další důvody, proč je třeba právě nyní hlasovat o nedůvěře vládě. Nejrůznější skandály, které provázejí opoziční stranu. Zkrátka, bylo možná třeba vyvolat mlhu, za niž se skryje vlastní špinavé prádlo.
- Třeba se se všemi důvody nakonec pletu a pravé vysvětlení dnešního hlasování je jiné. Hlasování o nedůvěře se opakuje vždy po půl roce. Poprvé bylo v červnu, nyní je to podruhé. Třeba je to nějaká trvalá závislost. Říkejme jí třeba půlroční opoziční perioda sociální demokracie.
Jiří Paroubek
- Víte, já si myslím, pane premiére, že byste si příště měl nechat aspoň upravit projev, který vám připravili vaši poradci. Já jsem o panu Čunkovi mluvil jenom okrajově, určitě ne jako o důvodu tohoto hlasování, protože to ještě bude příčinou dalších šarád, které nás čekají do budoucna.
- Já bych se ohradil jenom proti některým lžím, když tady hovoříte o jakémsi kompromisu přijatelném pro sociální demokracii v prosinci. Ta reforma, kterou jste přijali v létě, ta přece je úplně něco jiného než to, o čem jsme hovořili v prosinci. Stejně tak já jsem nikdy neřekl, že tato reforma nepoškodí občany. Vždy jsem říkal něco naprosto jiného.
Pane premiére, buďte tak laskav, nelžete aspoň tváří v tvář občanům této země.
