reklama
 
 

Ovlivňování soudu není jen současný problém. I na nás to zkoušeli, říkají soudci

18. 1. 2019 20:20
Pokusy ovlivňovat práci soudců nejsou něčím, co by bylo spojené pouze s obdobím Miloše Zemana na Pražském hradě. Jak uvedli soudci a právníci, které oslovil deník Aktuálně.cz, ve své praxi se s tím setkávali i dříve. Případy, na něž si představitelé justice vzpomněli, se odehrály v dobách, kdy zemi vedli premiéři sociální demokracie. Tlakům však nepodlehli, tvrdí.

"Občas to někoho napadlo. Nezapomeňte, že byla sociálnědemokratická vláda. A dál už tečka, více se k tomu už nebudu vyjadřovat," řekla Aktuálně.cz bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.

Ve své praxi přitom Wagnerová musela řešit řadu vážných případů. "Člověk toho zažil mnoho. Vzhledem k tomu, že jsem o lecčem, co jsem zažila, mlčela tehdy, tak teď to zveřejňovat nebudu. Rozhodně to na mě nemělo vliv. Oni se přesvědčili, že se mnou nehnou, tak toho nechali," uvedla bývalá senátorka a známá soudkyně.

Místopředseda Vrchního soudu v Praze Jan Sváček se s pokusy ovlivnit rozhodnutí setkal dvakrát - co si podle svých slov pamatuje. V obou případech šlo o dopisy, jejichž autory odmítl prozradit. Dnes už Sváček nechce hovořit o podrobnostech, přiznal ale, že jeden z listů mu zaslal člen tehdejší vlády. Není si jistý, ale podle jeho slov to bylo kolem roku 2000, tedy v době, kdy kabinet vedli za ČSSD Miloš Zeman nebo po něm Vladimír Špidla.

O ovlivňování soudců se v posledních dnech hovoří v souvislosti se zjištěním týdeníku Respekt, který upozornil na podezřelé schůzky hradního kancléře Vratislava Mynáře. Během setkání měl kancléř soudci Ústavního soudu Vojtěchu Šimíčkovi sdělit, jaké rozhodnutí by se hlavě státu líbilo v případě služebního zákona.

V jiné kauze měl Mynář podle Respektu kontaktovat tehdy šéfa Nejvyššího soudu Josefa Baxu. Baxa kontakty Mynáře vnímal jako pokusy ovlivnit rozhodnutí podle přání prezidenta. Řekl to Deníku N. Mynář na otázky redakce neodpověděl. Už dříve odmítl, že by na soudce tlačil. Pouze je seznamoval s postojem prezidenta, uvedl.

Dopis od člena vlády

Nicméně v justici se podle zkušených soudců i v dobách dřívějších občas objevovali lidé, kteří chtěli ovlivnit rozhodnutí soudců. "Asi ve dvou případech jsem dostal dopis. V jednom případě ze strany advokátky. V druhém listu někdy po roce 2000 ze strany člena vlády, to jsem samozřejmě jednoznačně odmítl a odepsal jsem, že to není možné," řekl Sváček.

Dopis již podle svých slov nemá, ale pamatuje si, že na něj působil nevěrohodně, přestože byl na hlavičkovém papíře. "Nebyl jsem si jistý, zda je pravý, a odpověděl jsem, že by došlo k narušení nezávislého soudcovského rozhodování. Další reakci jsem pak už neobdržel," dodal Sváček. Jednání advokátky předal ke kárnému řízení advokátní komoře.

I obhájci během svého profesního života dostávají otázky klientů, jak se dá ovlivnit soudní řízení. Hovoří o tom třeba bývalá ministryně spravedlnosti v úřednickém kabinetu Jana Fischera advokátka Daniela Kovářová.

"Konkrétní poznatky o kauze, na niž se ptáte, nemám. Nicméně se odmítám tvářit pokrytecky a tvrdit, že jde o něco výjimečného. Na soudní rozhodování ovšem podobné tlaky nemají vliv," odpověděla Kovářová na dotaz, zda se mezi právníky hovořilo o tom, že se zástupci Pražského hradu mohou pokoušet ovlivňovat soudce.

Kovářové se někteří její klienti ptají, zda lze přesvědčit soud, aby rozhodl v jejich prospěch, i nestandardní cestou. "Tyto dotazy ukazují, že veřejnost - a to i politická - má zkreslenou představu, jak funguje soudní řízení a jakým způsobem dochází soud ke svému rozhodnutí. Soudci si dávají pozor, s kým se formálně i neformálně setkávají, nicméně tlaku ze všech možných stran jsou zvyklí odolávat. K tomu je zaměřena i jejich profesní příprava, psychotesty a podobně," uvedla Kovářová.

Opačné - tedy žádné zkušenosti s ovlivňováním - má dlouholetý soudce Petr Novák, který řešil například kauzy Tomáše Pitra či Jany Nečasové, dříve Nagyové. "Asi jsou si vědomi, co by to znamenalo. Mohlo by to být bráno jako ovlivňování soudu, což je trestný čin," říká Novák.

A podobně překvapený byl také soudce Kamil Kydalka. Ani on ve své práci na podobné případy nenarazil. Kydalka je známý například z kauzy H-System či kvůli tomu, že napadl prezidentskou amnestii Václava Klause. "Ani jsem neslyšel, že by se to stalo nějakému mému kolegovi," dodal.

Podle něj jsou takové schůzky a sdělování názoru naprosto nepřípustné. "Procesní strana svůj názor a takzvané doporučení, jak má rozhodnout soud, vyjadřuje ve svém písemném podání v kauze, případně ústním vyjádření při veřejném jednání. Nedovedu si představit, že by za mnou přišel do kanceláře například pan odsouzený Petr Smetka z kauzy H-System a začal mi dávat doporučení, jak mám rozhodnout. Na to má prostor v jednací síni," řekl.

Až tři roky vězení

Pokus ovlivnit soudce přitom může být riskantní. Paragraf 335 trestního zákoníku nazvaný Zasahování do nezávislosti soudu doslova říká, že kdo působí na soudce, aby porušil své povinnosti v řízení před soudem, může být odsouzen na tři roky do vězení. A pokud by tím sobě či někomu jinému způsobil značný prospěch, může trest dosáhnout dvou až deseti let odnětí svobody.

"Obecně se domnívám, že kontakt s účastníky nebo obžalovanými pokládám za vyloučený, protože je to v rozporu se zákonem o soudech a soudcích," zdůraznil soudce Sváček.

Soudce se podle něj s účastníkem řízení nemá soukromě ani setkat. "Spatřoval bych v tom porušení povinnosti soudce, pokud by k něčemu takovému přistoupil. Zároveň říkám, že nepotřebujeme vydávat žádné instrukce nebo vnitřní pokyny, protože ten zákon platí pro všechny soudce," uvedl místopředseda vrchního soudu. Pokud se soudce s takovým člověkem setká a dotyčný na něj začne tlačit, měl by podle Sváčka setkání ihned ukončit a odejít.

Vyjádření vedoucího Kanceláře prezidenta republiky ke spekulacím médií | Video: OVTV |  01:45

autoři: Kateřina Frouzová, Marek Pokorný, Radek Dragoun | 18. 1. 2019 20:20

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama